facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Czexpats in Science

Czexpats in Science

Roky strávené v zahraničí jsou nepochybným přínosem pro vědeckou kariéru. Život v nové zemi je však výrazně odlišný, pokud s sebou vědec či vědkyně bere také rodinu a děti. O zkušenosti postdoktorandského zahraničního pobytu s rodinou píše v novém blogu Jan Schejbal, postdoktorand na Barnett Institute of Chemical and Biological Analysis při Northeastern University v Bostonu.

Olga Löblová z Czexpats in Science mluvila s filozofem a sociologem práva Jiřím Přibáněm o britské akademické meritokracii, vědě jako povolání a posledním komunistickém doktorátu v Československu.

Martina Ulvrová, úspěšná držitelka MSCA grantu, který řeší na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku, v novém blogu na Czexpats in Science sdílí své zkušenosti s přípravou žádostí o tyto prestižní individuální stáže. Podle ní je třeba kromě originálního nápadu a dobře vybrané hostující instituce mít také kvalitně zpracovaný projekt, který bude srozumitelný širšímu spektru čtenářů.

Ke studiu v zahraničí někdy vedou zvláštní cesty. Jonáš Ťoupal se ke studiu ve Spojených státech dostal prostřednictvím hokejové kariéry. Kvůli možnosti studovat v USA odešel z Čech už v 17 letech a hrál jako amatér, aby se mu podařilo získat sportovní stipendium. Nyní nastupuje na doktorandské studium na prestižní University of Pennsylvania a chce se zabývat výzkumem lithia.

Najít doktorát v lingvistice na nizozemských nebo anglických univerzitách není snadné. Na následujících řádcích se s vámi podělím o mé zkušenosti s jazykovědným bádáním v Česku, Nizozemsku a Anglii, kde i popíšu cestu, která mě dovedla až k získání doktorské pozice v rámci Marie Curie na Univerzitě v Readingu. Na konci zmíním i pár triků, které vám můžou pomoci při příjímacích pohovorech na PhD pozice (nejen) v lingvistice.

V zahraničí žijí stovky českých vědců v různých fázích kariéry. Je také řada vědců, kteří se po zahraničních zkušenostech vrátili do ČR. Kolik přesně jich je a na jakých institucích působí v současné době není známo. Právě proto spolek Czexpats in Science vytváří interaktivní mapu, která zaznamenává působení českých vědců v zahraničí.

S politoložkou Annou Pospěch Durnovou o roli náhody v kariéře, o akademickém manželství a o částečném návratu do Česka po letech v zahraničí mluvila Olga Löblová z platformy Czexpats in Science.

Nedá mi to, abych nezareagoval na nedávný článek Filipa Husníka Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin a zejména na jeho tvrzení: „Přestože nyní existuje pro české prostředí webová stránka ResearchJobs, inzerování pozic ‚odborných asistentů‘ (‚assistant professor‘) v ČR je bohužel stále často pouze na oko a pozice jsou navržené na míru pro interní uchazeče. Hlavním cílem inzerce je pak bohužel to, aby se především nepřihlásili nějací kompetitivní kandidáti ze zahraničí.“

V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou a lokální společenskovědní expertízou krátce reagovat. Jakubova poznámka o potřebě „překladu” nebo syntézy často komplexních poznatků vyjádřených ve specifickém žargonu a lokálně produkovaným vědění s kontextuální relevancí je samozřejmě namístě.

Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře, článek obsahuje i obecnější tipy.

Strana 1 z 2