Nezávislé informace o vědě a výzkumu
Martin Rychlík

Martin Rychlík

Testovací profil autora

„Dívejte se k nám do Lovaně, na londýnskou Imperial College a ETH Curych,“ doporučuje českým univerzitám Luc Sels, rektor Katolické univerzity v Lovani, která exceluje v žebříčcích nejinovativnějších škol světa.

„Veřejné instituce by měly mít svoji vizi legitimního účelu a hodnot,“ říká filozof Petr Urban z Akademie věd ČR, jenž vede nebývalou spolupráci v oblasti etiky – s ministerstvem dopravy!

Čeští výzkumníci můžou být pro Japonce zajímaví ve fyzice, chemii, biotechnologiích či kybernetice, ale také v celém průmyslovém sektoru automotive.

Egyptologická expedice Univerzity Karlovy hlásí z Abúsíru další úspěch. Po objevech hrobek kněze Neferínpua (2007) anebo princezny Šeretnebtej (2012) vědci oznámili odkrytí komplexu královského top úředníka Kairese z doby vlády 5. dynastie Staré říše.

„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.

„Fotonika je obor, který má hodně co nabídnout,“ tvrdí profesor Jiří Homola, ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd. Jeho pracovnu v pražských Kobylisích zdobí dva obrazy. Jeden má od synovce-malíře a druhý, ten „fotonický“, od vědeckých kolegů. Znázorňuje disperzi, tedy rozklad světla do barevných pásů, do nichž se Jiřímu Homolovi při kulatinách podepsali všichni tehdejší členové jeho výzkumného týmu. Tématem jeho výzkumu je totiž světlo, fotony.

Po sto letech od objevu viru včelího plodu vědci popsali jeho strukturu. Studie může pomoci boji s infekcí.

O predátorech se toho napsalo hodně. Ne, nejde o šelmy ani bezpilotní letouny téhož jména. Řeč je o takzvaně predátorských časopisech čili žurnálech, které se tváří vědecky, ale za poplatek otisknou cokoliv pavědeckého.

Už od dětství jej zajímalo hvězdné nebe. Chodil na brněnskou hvězdárnu, pak začal na pražském „matfyzu“ studovat teoretickou fyziku. Po červeném diplomu z Univerzity Karlovy získal doktorát z astronomie v Ohiu a působil i na slavném Princetonu. Loni se však Ondřej Pejcha do Česka vrátil, načež v létě získal – jako jeden z pěti mladých Čechů – prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC).

Zasít pšenici, nebo raději čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině? A jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu.

Strana 1 z 11