Úspěch. Mezi třicítkou vědeckých záměrů, jež mají zajistit „týmování“ výkonnostně slabších zemí s těmi silnějšími, je hned šest projektů řízených z Česka. Zaměří se na rostlinnou biologii, robotiku, mikroskopii, nanotechnologie, fotoniku a zdraví.

Ministerstvo školství hodlá podpořit „excelentní výzkum“. Už se ale objevuje kritika, zda jej zvolená hodnoticí kritéria odhalí. O peníze soutěží 130 vědeckých projektů za 42 miliard.

Jsou na stopě léčivých látek proti Parkinsonově nemoci či rakovině prsu. Dívají se do hlubin kosmu. Vylepšují už tak skoro zázračný materiál grafen, aby plnil úkoly v medicíně nebo elektronice. Vyvíjejí nanotrubičky využitelné pro solární panely. Anebo se zaobírají těmi nejefektivnějšími právními systémy či zkratkovitým lidským rozhodováním. Evropská výzkumná rada podporuje ty nejlepší vědce. Za dekádu ale šlo do Česka pouze 25 jejích grantů.

Zhruba třetina světových mikroskopů má původ v Brně, kde sídlí společnosti Tescan, FEI, Delong Instruments i Ústav přístrojovové techniky Akademie věd ČR. První československé mikroskopy byly vyvinuty v padesátých letech minulého století. Dnes do světa míří více než 90 % vyrobených přístrojů.

Na světě trpí Alzheimerovou nemocí miliony lidí. Ve vyspělých zemích postihuje tato forma stařecké demence až čtyřicet procent osob starších 81 let. „Alzheimer“ je zkrátka pojem, do jisté míry stále záhadná nemoc, na niž není skutečný lék. Jenže.

Výzkumné středisko CEITEC rozvíjí v Brně silnou skupinu rostlinných biologů. Nový excelentní tým Karla Říhy vysoutěžil 97 milionů korun.

Nejúspěšnější v soutěži o podporu excelentních týmů bylo ČVUT. Získalo pět dotací, z toho tři pro nový kybernetický ústav CIIRC.

Promiň, nemám čas.“ „Spěchám.“ To v naší době zaznívá až příliš často. Co se za touto mantrou moderního člověka skrývá? Zatímco sociologický klasik Thorstein Veblen psal roku 1899 o takzvaně zahálčivé třídě, jež dávala svůj status najevo okázalým utrácením a neuspěchaností, dnes vědci zkoumají fenomén sociálního zrychlení i zdroje časového presu, mizení volna.

"Mezi studenty už u nás dívky převažují, tvoří asi dvě třetiny," říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze – VŠCHT, která si vaří i vlastní pivo Lachout. Řeč byla o prestižních věděckých týmech i vytížených budovách a nových prostorech.

Trumpova rázná antiimigrační a údajně protiteroristická opatření dosti zastínila – alespoň mediálně – další sporný krok nové americké administrativy. Šéfové Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) nebo ministerstva zemědělství USA rozeslali svým zaměstnancům emaily, v nichž zakazují debaty o (hlavně environmentálním) výzkumu mimo úřad. Vědci placení státem tak nesmějí o své práci blogovat, tweetovat, natož mluvit do médií.