facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Daniel Münich

Daniel Münich

Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.

Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.

Které české výzkumné organizace nejvíce přispívají k světově nejvlivnějšímu výzkumu v tom kterém oboru? Kde naopak dominuje kvantita vědeckých článků na úkor kvality? Ve kterých oborech se špičkový výzkum koncentruje na jednom pracovišti a kde je rozptýlen? V jakých oborech se v Česku špičkový výzkum nedělá? Na co si dát pozor, co je smutné, varující a co je paradoxní? Toto a řádu dalších věcí si můžete zjistit a případně ověřit v nové aplikaci IDEA, pracující s údaji z roku 2017.

Nature Index (NI) zařadil Česko mezi šest zemí světa s nejvyšším tempem růstu publikačního výkonu ve špičkových přírodovědných časopisech. NI má sice své mnohé mouchy, ale za pozornost to stojí. Obzvláště v situaci, kdy se ozývají hlasy, že jde o blahodárný důsledek kafemlejnku, který údajně konečně začal přinášet ovoce.

Hodnocení'17 je téměř dokončeno. Šlo o první ročník podle nové Metodiky 2017+. Šlo o kolo veskrze ověřovací. Získané zkušenosti jsou mnohem cennější než výsledky samotné. Teď ještě aby vládní Úřad pro výzkum a ministerstvo školství s vedením vysokých škol dokázali z výsledků Hodnocení'17 něco smysluplného vyčíst. Lehké to nemají. Ale hlavně je třeba se z Hodnocení'17 poučit.

Nedávný výrok špičkového mladého vědce Marka Mráze v Lidovkách mě nemohl nezaujmout. Neznalý jeho samého a oboru jeho bádání jsem si ho jako vědce zběžně bibliometricky proklepl v databázi WoS. Napadlo mě přitom pár obecnějších myšlenek, o které se podělím.

Stěží najdete mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, které bere v potaz rozdílné velikosti zemí, jejich ekonomický výkon a výdaje na vědu. A nevím o žádném, které by rozlišovalo mezi vlivným a zbytným výzkumem. Proto považuji naši novou aplikaci IDEA poměrně unikátní počin. Uživatelské podrobnosti si přečtete v tutoriálu - stačí točit kolečkem myši. V Lidovkách (13. 10. 2018) o tom teď vyšel článek Martina Rychlíka. Odpovědi na otázky, rozšířené o podrobnější vysvětlení a pár dokumentárních grafů přikládám.

Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. S web udělátky založených na NI je radost si pohrát. Člověk se něco dozví, byť často si jen potvrdí své domněnky. Českou republiku řadí publikační výkon podle NI na solidní 15. místo v EU.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se (ne)měla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4|5|6] zamyšlení nad sedmým principem. Ten se týká téměř výhradně H-indexu, o kterém jsem zde v minulosti již psal.

Otevřenější vysoké školství a rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí u nás leží v žaludku nejen protagonistům  selského rozumu a kritikům 'pražské kavárny', ale i mnohým akademikům, dokonce možná jejich mírné většině. Není jistě pochyb, že vysokoškolské vzdělání zredukované na absolventský diplom, je na draka. Ale argumenty kritiků otevřenosti vysokého školství v mnoha ohledech zaměňují příčiny a následky, stojí spíše na vodě než na faktech a vychází z nostalgie po starých časech.

Strana 1 z 9