facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Daniel Münich

Daniel Münich

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Čas od času mi v e-mailu přistane článek nebo proklamace kritizující bibliometrické ukazatele. Namnoze oprávněná kritika však často trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak pomíjí reálné alternativy k hodnocení pomocí bibliometrie. A dále neberou v potaz, že s bibliometrickými ukazateli pracují lidé z masa a kostí, jejichž schopnost pojmout rozsáhlé sestavy alternativních ukazatelů mají své limity.

3. 7. 2019

České psycho

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně. 

Blíží se nám polovina roku 2019 a Hodnocení'18, které má posoudit vědecké výsledky z roku 2017, se snad blíží do poločasu. Jde o druhý ročník zbrusu nového hodnocení podle tzv. Metodiky 2017+, která nahradila metodiky dřívější, známější pod názvem kafemlejnek. Od kola letošního se čekala mnohá poučení z kola minulého.

Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.

Nová Inovační strategie vlády se po novém roce veřejnosti zjevila jako blesk z čistého nebe. Vláda a hlavně premiér si od ní slibují opravdu hodně. Pokud budou v její implementaci stejně úspěšní jako v její mediální propagaci, začnou se brzy dít zásadní reformní věci. Neslavné osudy dosavadních strategií a mediální přehánění posledních let však zavdávají důvody k mírnění nadějí. Byť realizaci strategie držím palce, vidím v ní slabiny, které jí mohou být osudné.

Strana 1 z 10