facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Daniel Münich

Daniel Münich

České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem  jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.

Před dávnými lety jsem v blogu Slepecká hůl kafemlejnek shrnul, co všechno se z kafemlejnkového hodnocení výzkumných organizací nedozvíme. Nyní můj tehdejší seznam konfrontuji s dosavadními výsledky hodnocení dle novější Metodiky 2017+. Asi ve třetině ohledů došlo k pokroku (z nuly), ve třetině se ještě na pozitivní posun napjatě čeká a u poslední třetiny dnes čert ví.

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku. 

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Čas od času mi v e-mailu přistane článek nebo proklamace kritizující bibliometrické ukazatele. Namnoze oprávněná kritika však často trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak pomíjí reálné alternativy k hodnocení pomocí bibliometrie. A dále neberou v potaz, že s bibliometrickými ukazateli pracují lidé z masa a kostí, jejichž schopnost pojmout rozsáhlé sestavy alternativních ukazatelů mají své limity.

3. 7. 2019

České psycho

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Strana 1 z 10