Blogeři
Podřazené kategorie
Interní, chirurgická i stomatologická ambulance, jednotka intenzivní péče nebo mobilní hygienicko-epidemiologická laboratoř. Státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ) dodává tyto zdravotní kontejnery – moduly, z nichž je možné sestavit celou polní nemocnici – především české armádě. V době pandemie koronaviru se rýsuje jejich nasazení na zahraničních trzích, ať v rámci standardního exportu nebo české humanitární pomoci.
Zkratka covid-19 děsí svět. Lidé dělají, co mohou, aby tuto zatím jen chabě poznanou nemoc zastavili. Češi (a už i Američané) šijí roušky, babky v Izraeli radí užívat horkou vodu s citronem a jedlou sodou, hinduisté spoléhají na pití kraví krve a modlitby... Nicméně všichni se upínají k lékařům a vědcům.
V minulém příspěvku jsem nastínil, že ex-ante hodnocení programů výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je v českém prostředí často pojímáno spíše jako nějaká oponentura návrhu programu. S touto praxí bych chtěl dnes polemizovat a ukázat, že ex-ante evaluaci je vhodnější chápat jako proces, který doprovází celý průběh tvorby programu VaVaI.
Traduje se, že internet jako síť mnoha spolupracujících bodů vznikla proto, aby nebylo možné jedním úderem, například jaderné bomby, zničit generální štáb velké armády. V dostupných informačních zdrojích se to sice takto nepíše, jisté však je, že první reálné propojení několika bodů, které zpracovávají data, vzniklo na konci šedesátých let v agentuře amerického ministerstva obrany, zabývající se výzkumem nových technologií.
Evaluace programů výzkumu, vývoje a inovací stále vzbuzují obavy mnohých pracovníků poskytovatelů účelové podpory a dalších členů systému řízení VaVaI. Proč není nutné se bát negativních zjištění? A jak nakládat s výsledky tak, aby přispěly ke zkvalitnění a zefektivnění nástrojů podpory VaVaI?
Snaha stát se excelentním vědcem podle bibliometrických měřítek je v českých podmínkách typickým nevyhratelným krysím závodem, který účastníky navíc nutí se podbízet a lhát. Využijme příležitost, kterou nám dává současná kritická situace, k tomu, abychom se z něj vymanili.
V posledních dnech často vzpomínám na Ivana Dejmala, před téměř třiceti lety ministra životního prostředí. Říkával, že naši cestu zmaru může zvrátit jen katastrofa „střední velikosti“ – taková, která nás opravdu zasáhne, ale zároveň úplně nezničí. Zdá se, že ta katastrofa střední velikosti přišla, v jinak pohodlné Evropě nás postihlo něco, co jsme si ještě před pár měsíci vůbec nedovedli představit.
Evaluace programů výzkumu, vývoje a inovací stále vzbuzují obavy mnohých pracovníků poskytovatelů účelové podpory a dalších členů systému řízení VaVaI. Co jsou evaluace, proč a kdo je má provádět? Co je jejich výsledkem a jak s ním nakládat?
Pandemie koronaviru zavřela brány škol – od mateřských až po vysoké. Opravdu bylo nutné ukončit výuku všude? Na slovenských vysokých školách to bylo podle Jozefa Hvoreckého hlavně kvůli nevyužitým eurofondům a neochotě učit moderně.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zatím nezveřejnilo opatření, kterými by reagovalo na koronavirovou krizi v oblasti vysokých škol a výzkumu. Tato témata zůstávají ve veřejné pozornosti ve stínu zejména maturity, svatého grálu české vzdělávací politiky, a relativní autonomie vysokých škol a výzkumných institucí jim umožňuje v krátkodobém horizontu zatím přijímat opatření ve své gesci.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka