Blogeři
Podřazené kategorie
Z různých důvodů Česká republika nepatří mezi potenciálními doktorandy a postdoktorandy mezi nejatraktivnější destinace. Abychom to změnili, musíme být zkrátka více aktivní a snažit se k nám mladé talenty nalákat. Skupinou, která nám zatím protéká mezi prsty, jsou studenti přijíždějící k nám v rámci programu Erasmus+. Proč bychom se měli pokusit je získat, a jaké cesty k tomuto účelu můžeme využít?
Předminule jsem si stýskal nad publikační slabostí českých společenských věd. Minule jsem v případě věd technických ukázal, že u nás vůči 'starým' zemím EU15 kvantita válcuje kvalitu. Dnes si beru na paškál vědy medicínské. Český publikační výkon v nich za průměrem zemí EU15 zaostává zhruba o celou polovinu.
Jaké nedostatky se pravidelně objevují v nabídkách pracovních pozic na akademické pracovníky? A co by měl každý pracovní inzerát splňovat, aby oslovil co nejvíce potenciálních kandidátů? V následujícím blogu najdete jednoduché tipy.
Na konci minulého roku byly uděleny Nobelovy ceny (jako každý rok počínaje rokem 1901). Ačkoliv v současnosti existuje velký počet významných ocenění za vědecké úspěchy, žádné z nich se nemůže prestiží rovnat Nobelově ceně. Čím to je?
Nápad, jak efektivněji vysílat družice na oběžnou dráhu Země, se zrodil v Brně – centru českého kosmického průmyslu, který v posledních letech dynamicky roste. S řešením přišli ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) vývojáři společnosti S.A.B. Aerospace. Ta vznikla jako tuzemský startup stejnojmenné italské firmy v roce 2014.
V rámci rozvíjení ResearchJobs.cz se setkávám s řadou představitelů vysokých škol a ústavů Akademie věd. Téměř při každém setkání s proděkany různých fakult a zástupci ústavů AV ČR dojde na téma získávání kvalitních doktorandů ze zahraničí. Je to pochopitelné, neboť toto téma se dotýká řady klíčových oblastí rozvoje výzkumu v ČR. Je ale současný systém výběrových řízení skutečně efektivní?
Metodika 2017+ se pravděpodobně nikdy nedostane do stádia, že by na jejím základě byly významně rozdělovány institucionální prostředky na výzkum. Takovou … hloupost … si nikdo nevezme na svědomí. Navrhuji proto rozdělovat prostředky na přírodovědný a technický výzkum jinak.
V dnešním blogu reaguji na komentáře čtenářů k nedávnému blogu. Upozornil jsem v něm na neambiciózní trojdohodu vlády, reprezentace vysokých škol a Akademie věd ČR ohledně minimálního tempa navyšování institucionální podpory výzkumu. Inspirací zřejmě byl německý Pakt pro výzkum a inovace pro období 2021-2030, ve kterém se německá vláda zavázala k 3% ročnímu růstu finanční podpory.
Martin Srholec se ve svém aktuálním blogu zamýšlí nad tím, co konkrétně českým univerzitám brání v tom, aby se staly špičkovými pracovištěmi na mezinárodní úrovni. Vychází přitom z údajů z nové studie think-tanku IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy.
Původně jsem zde chtěl podesáté sesumírovat vhodná vylepšení bibliometrických zpráv pro letošní národní hodnocení výsledků vědy. Pak jsem si řekl, že nabídnu aktivnější formu kvízu. Jde o test optimismu ohledně toho, jak se systém dokáže učit z předchozích chyb a nedostatků.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka