Jak odpovídá v rozhovoru Petr Dvořák, budou se podle Metodiky 17+ rozdělovat jen necelá 3 % institucionální podpory vysokých škol. Vnitřní demokracie na univerzitách zařehtá radostí a peníze z RVO vnitřně přerozdělí, protože už nebude třeba si udržovat ani ty otravné „producenty kafemlejnku“, natož nějaké skutečné vědce. A, jak jsem psal, univerzitám se bude přezdívat finanční černé díry.

Aneb pokračování odpovědi Jiřího Chýly Daliboru Štysovi, která se týká návrhů úpravy příslušných právních předpisů regulujících činnost veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Excelence, unikátnost, špičkový výzkum, konkurenceschopnost. Prezentace vědecké práce se často těmito superlativy a termíny evokujícími nějaká „nej“ jen hemží. A co slušnost a férovost? Ty se poděly kam? Jsem přecitlivělá, když mi ve vědě chybí? Nebo neschopná obstát v konkurenci? Ale kdeže. Nesobecké, solidární a empatické chování může být v současném prostředí vědy naopak projevem velké odvahy.

Jiří Chýla v následujícím blogu odpovídá na článek „Otevřené poděkování profesoru Chýlovi" od Dalibora Štyse, který se týkal hodnocení výzkumných organizací dle nové Metodiky 2017+.

Výzkumné konsorcium pěti ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál - až k metě biologického limitu 120 let.

V IDEA jsme spustili nový internetový nástroj mapující oborové publikační výkony českých výzkumných pracovišť. Jde o příklad nástroje, který z nákladně sbíraných a nepřehledných dat na hromadě dělá užitečné informace. Ale ani informace ještě nepředstavují znalosti. Ty z těch informací můžete udělat až vy, oborových podrobností znalí uživatelé. Přeji hodně zábavy z poznávání!

V pondělí 30. července vyšel v Lidových novinách článek Andreje Babiše. Ve vědě a výzkumu míříme k efektivitě. Rekapitulace prvního půlroku. V něm, jak název naznačuje, Babiš podává svůj pohled na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace od února 2018, kdy v jejím čele nahradil bývalého místopředsedu Sobotkovy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Asi nepřekvapí, že Babiš si přisvojuje zásluhy, které mu nepatří, a že nám povídá pohádky, které ukazují, že se v oblasti vědy a výzkumu ještě neorientuje.

Pomaly, ale isto, sa plagiátorstvo stáva v akademickej obci rovnako bežným pojmom ako skúška či seminár. Vysoké školy si zvykajú, že ide o „bežný spôsob publikovania“ v duchu – keď tomu nevieš zabrániť, tak si to vychutnávaj.

Dosti překvapivé spojenectví vzniklo mezi elektrotechniky z ČVUT a vědci Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. S užitím umělé inteligence a IT zkoumají vnitřní dynamiku staroegyptské civilizace.

Výměny studentů, vědců, znalostí, ale i nové společné studijní programy. Velké plány má univerzitní aliance 4EU, k níž náleží Univerzita Karlova, Varšava, Heidelberg a pařížská Sorbonna. „Máme společnou zodpovědnost za budoucnost Evropy,“ říká Jean Chambaz, rektor „znovuoživené“ Sorbonny.