Místo zodpovědného a systematického přístupu ke správě a řízení věcí veřejných se u nás občas uchylujeme k laciným výmluvám, že něco nejde. Jednou je i výmluva na zákonnou nemožnost ministerstva školství hodnotit výzkum na vysokých školách, kterým na podporu výzkumu rok co rok ve formě institucionální podpory posílá přes 6 miliard korun. Zákon, který občas připomíná počítačový program pro roboty - úředníky, se opravdu dá interpretovat různě.

Když před časem přebíral profesor Thomas Evan Levy na Univerzitě Karlově čestný doktorát, vyzdvihl českého orientalistu Aloise Musila. Na rozdíl od něj Levy neprojel biblické země na velbloudu, ale v toyotě. A rozvíjí hi-tech metody terénního výzkumu.

Velká Británie provádí hodnocení výzkumu na tamních univerzitách už více než 30 let a nasbírala bohaté zkušenosti. I přípravě toho v roce 2021 budou věnovat řadu let včetně osvěty a veřejných konzultací. České ministerstvo školství dosud nemá zkušenosti skoro žádné. Ačkoliv by podle Metodiky 2017+ mělo hodnocení dokončit do roku 2020, skoro celý rok 2017 se toho moc nedělo. A i dnes jsou veřejně známy jen obtížně vyhledatelné hrubé obrysy. Jak tohle zase skončí?

Úspěšná softwarová firma Javlin se během svého růstu a pozoruhodné cesty z Česka na světový trh vyhnula start-upovému prostředí. Proto nepřekvapí, že ani dnes nehledá další příležitosti v investicích do jiných začínajících firem. O to více ale Javlin spolupracuje s českými univerzitami a výzkumnými organizacemi.

Manlio Vinciguerra pochází ze Sicílie. Ještě nedávno působil na špičkové University College London (UCL), od loňska však bádá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tam vzniklo středisko ICRC, jež se zaměřuje na výzkum podstaty nemocí srdce či nervové soustavy.

Martin Rychlík ve svém článku píše, že nejcitovanější vědci jsou chemici. Ano. Všichni jmenovaní jsou skvělí a zaslouží velikou úctu! Náš chemický výzkum je skvělý! A přesto je článek a zejména jeho titulek poněkud zavádějící!

V elitní desítce výzkumníků působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Ženy v ní chybějí. Sedm chemiků, botanik a dva fyzikové. Taková je sestava elitní desítky nejcitovanějších vědců, kteří po několik let působí v institucích v Česku.

Stát Izrael je zemí, kde dokázali chytrou politikou a účinnou státní podporou efektivně využít inovativního potenciálu malých a středních podniků. Díky tomu země zaznamenává příliv technicky zdatných pracovníků ze zahraničí a je zde vynikající úroveň univerzit.

Není to tak dlouho, co česká média takřka obden referovala o africkém moru prasat (AMP). Právě tento problém, který vedl k preventivnímu odstřelu tisíců divočáků v Česku, patří mezi 29 vypsaných témat, jež chce orientovaným bádáním vyřešit ministerstvo zemědělství. 

Nová vládní Metodika 2017+ přinesla řadě ministerstev povinnost hodnotit pod ně spadající výzkumné organizace. Vstupní hodnocení mělo dokonce již proběhnout na přelomu let 2017/18. Překvapivě první vlaštovkou bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na jeho webu toho o hodnocení najdeme dost. Ale to nejdůležitější, tedy hodnocenou koncepci a zprávu z hodnocení výzkumných organizací, tam nenajdeme. A nenajdeme to ani na stránkách dotovaných ústavů, respektive firem. Zatím?