Začala horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, otázky a názory. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v minulém 1.dílu. Dnes přináším dojmy z prvního jednání panelu pro společenské vědy.

Severské země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky. Celý region je pak považován za nejvíce dynamický, konkurenční a inovativní na světě. Severské země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Nedávno jsme na IDEA semináři prezentovali novou studii s názvem „Místní časopisy ve Scopusu“ (můžete se podívat na video). Rozebíráme indexované časopisy na základě afilací autorů do nich přispívajících. Sledujeme, kolik článků pochází od autorů ze stejné země, případně dokonce ze stejné instituce, která časopis vydává. Je přínosné se tím zabývat, protože řada časopisů se naučila uměle navyšovat citační indexy, takže dokáží docela přesvědčivě mást tělem.

Říká ekolog David Storch. Žijeme v antropocénu – v epoše, kdy se člověk stal hybatelem přírodních procesů, ale nemá to v rukou. Příliš mnoho lidí, málo pitné vody a drastické proměny ekosystémů... To jsou hlavní hrozby, které vidí David Storch – jeden ze signatářů Varování světových vědců lidstvu: Druhé výzvy.

„Ve středovýchodní Evropě se vytvořil lokální publikační ekosystém,“ varuje studie vědců z ústavu CERGE-EI. Lidé z vydávající instituce až příliš často píší do svých vlastních časopisů.

Ministerstvo školství nově doplnilo dvacítku štědře podpořených excelentních vědeckých týmů. Přední vědci však nešetří kritikou.

„Teorie her mne fascinovala proto, že jsem zažil velkou společenskou změnu v listopadu 1989 a viděl vliv na chování lidí,“ říká ekonom Jakub Steiner, který na svůj výzkum získal ERC grant za více než 25 milionů korun.

V redakčním článku o konferenci Youthful Science, Useful Science byl zmíněn Leidenský manifest jako cosi, co by mělo učinit vědu užitečnější pro společnost. Přečetl jsem si tedy, co se v něm píše.

Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.