Jeden obrázek řekne více než tisíc slov. Otřepaná fráze, kterou dobře zná a využívá i svět vědy – datové grafy, obrázky v publikacích, rychlé náčrtky na laboratorních tabulích. Technika „skečnoutingu“ kombinující slova a jednoduché obrázky je ale pro vědu stále spíše neznámá, přitom je to skvělý nástroj pro komunikaci vědy.

V září tohoto roku oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy 70 let od svého založení. Jan Valenta se v novém blogu zamýšlí nad přáními ke kulatému výročí fakulty, které jí při této příležitosti vyslovilo 70 jejích pracovníků a pracovnic. A co on sám přeje své domácí instituci?

Řada evropských zemí v posledních letech vkládá naděje na ekonomický rozvoj do spin-off společností vznikajících z výsledků špičkového akademického výzkumu. Spolu s tím země jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky pro jejich vznik a pobídky pro přežití v prvních fázích vývoje. Proč se to u nás nedaří?

„Pište o tom, co je aktuální, nové, unikátní nebo důležité,“ nabádal posluchače své brněnské přednášky britský vědecký novinář Edwin Colyer, který říjen strávil coby stážista na výzkumném centru CEITEC a dalších jihomoravských institucích. Nejnovější přehled stop, jež ve vědeckém světě zanechali Češi a Češky, si jeho slova bere k srdci.

Jak působí olovo na školní prospěch? Jak reagovali vědci na černou díru, která již několik let chrlí materiál po pozření hvězdy? Jaký mají vliv počítačové hry na intelekt? To a mnohem více se dočtete v přehledu deseti vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích za měsíc říjen.

Baví-li se dnes někdo na veřejnosti o velkolepé události, bývá pro kolemjdoucího někdy těžké v první chvíli rozlišit, zda je řeč o produktu nezkrotné filmové fantazie, nebo spektakulárního vědeckého úspěchu. Jedna taková vesmírná záležitost teď plnila média po celém světě. Spadá do té druhé kategorie a prsty v ní měli i čeští vědci.

Jak souvisí gender a sociální izolace? A co člověku přináší procházky v přírodě a pobyt u řeky? A jaký vliv mají uprchlíci na národní ekonomiku? Přečtěte si o deseti vědeckých objevech, které v září 2022 vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku.

„Věda je všude kolem nás,“ říká s oblibou televizní moderátor Daniel Stach, který veřejnost už deset let provází pořadem Hyde Park Civilizace. „A lze ji prožívat doslova všemi smysly,“ chce se dodat – během posledního zářijového pátku se o tom ostatně bude moci osobně přesvědčit každý, kdo zavítá na další ročník Noci vědců.

Co by se stalo se Zemí, kdyby vypukla jaderná válka? Co pomáhá zmírnit stres a úzkost? A která část obyvatelstva je častěji spojována s vegetariánstvím nebo antivaxxerstvím? Přečtěte si o 10 vědeckých objevech, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Jak rozpoznat predátorské vědecké časopisy v éře Open Access a jak účinné jsou proklamace vědeckých rad v boji s nekalými redakčními praktikami? Nad tím, že ani otevřené publikování nutně nechrání před predátory, se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí Jan Valenta.