Motivace je zásadní podmínkou tvořivosti člověka bez ohledu na jakoukoliv činnost. Pochopitelně to platí i ve vědě. Nebýt přirozené a někdy až dětinské zvědavosti a zvídavosti vědců, nikdy by nevznikla dlouhá řada objevů, nápadů a vynálezů.

Probíhající pandemie a s ní související společenská krize s sebou přinášejí v řadě ohledů bezprecedentní zviditelnění řady vědeckých oborů i konkrétních vědců a vědkyň. Samotná krize a její zvládání či nezvládání znovu rozvířily diskusi o tom, jaká věda může pomoci zlepšit schopnost společnosti vyrovnat se s krizemi.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemické situace. Kromě běžných dopadů jakými jsou stres nebo negativní vliv sociální izolace se jedná o problémy specifické pro akademickou sféru, například setkávání s kolegy nebo výjezdy na mezinárodní konference.

Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.

České firmy, obce i řada dalších organizací včetně těch výzkumných měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?

Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR reaguje na programové prohlášení nové vlády. Mluví o vládních slibech v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí či míry administrativní zátěže. Pojmenovává i několik nedostatků, jako je například dle něj nevhodné nastavení poměru institucionálního a účelového financování výzkumných organizací.

Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.

Loňský rok opět ukázal, jak důležitá je komunikace vědy. Rostl zájem veřejnosti o „přeloženou“‎ vědu, vědce a novináře zase zajímalo, jak najít společnou řeč. Také to byl druhý rok s covidem a pro mě druhý rok na pozici vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově.

Naďa Witzanyová ve svém komentáři vysvětluje na základě své zkušenosti, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve vědě, výzkumu a inovacích.