Blogy a komentáře
V redakčním článku o konferenci Youthful Science, Useful Science byl zmíněn Leidenský manifest jako cosi, co by mělo učinit vědu užitečnější pro společnost. Přečetl jsem si tedy, co se v něm píše.
Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.
Zprávy o perspektivním jmenování Miroslavy Kopicové zpět do Rady pro výzkum, vývoj a inovace sice působí oprávněné pozdvižení, pokud to ale není jen vypuštěná navnazovací kachna. Podobně jako dříve třeba zmínka o Juniorovi jako ministru financí, byl by to pořád ještě výhled, kde by na paniku bylo několik měsíců času.
Minulý blog byl ryze teoretický. Vysvětlil jsem v něm, jak prof. Jiří Málek z Pardubické Univerzity, pomocí zdánlivě sofistikovaných formulek, do hry nenápadně vrací kafemlejnek. Ten kafemlejnek, který byl zkraje roku 2017 vyhozen dveřmi. Teorie bez empirie kulhá a tak, jak jsem ostatně slíbil, přináším polopatický empirický příklad, který jednu z mnoha neblahých absurdit kafemlejnku ozřejmuje.
Inspirací k tomuto textu byla reakce Jiřího Krechla pod článkem „Názorník: Je doktorandů v ČR moc?“, kde píše: „Doktorandů může být jen tolik, kolik je kvalitních školitelů a jak jsou schopni se svým doktorandům věnovat.“
Sázka Japonců na unikátní metodu likvidace roztaveného jaderného paliva, kterou se zabývají v českém Centru výzkumu Řež, přináší první pozitivní výsledky. Japonské konsorcium v čele se společností Hitachi-GE si loni v Řeži zadalo smluvní výzkum, jehož cílem je přispět k odstraňování následků havárie ve fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011.
Idea Názorníku je prostá: vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Další otázka Názorníku se týká tématu, které v poslední době rezonuje s aktuálními diskusemi, mj. na konferenci KRECON 2017. Je v ČR doktorandů moc?
ResearchJobs.cz
Od nanotechnologií přes nová léčiva či chemii až po společenské vědy. Resort školství určil po dlouhém čekání patnáct projektů, jež dostanou stamiliony korun na excelentní výzkum. O kritériích výběru se však hodně diskutovalo.
Prof. Jiří Málek, který kdysi prosadil dodnes používanou verzi kafemlejnku dle tzv. Metodiky 2013-2016, letos publikoval článek o tom, jak "hodnotit kvalitu a výkonnost výzkumu na univerzitách" pomocí bibliometrických ukazatelů. Ačkoliv se hned v úvodu článku kriticky zmiňuje o sčítání bodů z kafemlejnku, v článku navrhuje to samé jen v bledě modrém. Pouze svůj přístup zamlžil zdánlivě složitým vzorcem.
Díky výzkumu zabodovaly inovativní české firmy Contipro či Nafigate. Zapomínat ovšem nelze ani na kvasné technologie u výrobku v Česku nejslavnějšího: u piva!
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka