Úřady si oblíbily zveřejňovat důležité výzvy akademické obci v době, kdy na vysokých školách vládnou prázdniny. Dokladem je nedávná výzva ministerstva školství (MŠMT) k předkládání žádostí o dotace na podporu akademických mobilit.

Spojené království se zaručilo financovat všechny britské projekty v H2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem. Závazek zahrnuje také programy, které jsou dvoustupňové. I u těchto stačí, když je první žádost odeslána před odchodem Spojeného království z EU.

Nad probíhající debatou o výši doktorandských stipendií si kladu principiální otázku: má výše příjmů doktorandů být odpovědností státu, když stát přímo neurčuje ani výši příjmů akademických pracovníků?

Chtěl jsem původně psát reakci na příspěvek Daniela Münicha o hodnocení výzkumu. Ale ono se to dá vlastně shrnout do jedné věty: „Řešení neřešitelného může vést jen k paskvilům.“ Proč je masové hodnocení neaplikovatelné nejen na celou českou vědu, ale dokonce i na jen relativně homogenní Akademii věd, jsem psal už před delší dobou a nic se na tom nezměnilo (dále také zde). Takže není třeba si třepit klávesnici.

Natvrdo a zkratkovitě řečeno: i vy jim přispíváte. Komu? Vědcům v Íránu, Indii, Číně, Rusku, Indonésii, Peru, Alžírsku... Ale též třeba v USA a v Evropě, samozřejmě. Na pirátském rozcestníku jménem Sci-Hub, jenž běží na řadě exotických domén (třeba Svaté Heleny, Belize i Kokosových ostrovů), je k mání přes 62 milionů vědeckých studií.

Akademičtí administrátoři vyrazili na prázdniny, když do jejich e-mailových schránek dorazily dvě důležité výzvy z Úřady vlády. Výzva k předkládání vybraných výsledků výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) do Hodnocení 2017 vyvolala pozdvižení. Nepotkal jsem akademika, který by chápal která bije.

Před Českou republikou stojí velká výzva a úkol zároveň. Po roce 2020 se dá očekávat snížení dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Ačkoli v tuzemsku peníze z těchto zdrojů přispěly zejména k odstranění dluhů při budování například dopravní infrastruktury, jejich nezanedbatelná část šla zejména od roku 2011 na podporu výzkumu a inovací.

Řada evropských zemí s velkým výzkumným potenciálem a výbornými vědeckými výsledky nemá speciální zákon o podpoře výzkumu. My v Česku takový zákon máme, chystá se nový.

Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace. U nás (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) se ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“.

CERGE-EI a pan redaktor Rychlík věnují velmi podstatnou část svého času problematice predátorských časopisů. Na rozdíl od problematiky vědeckých podvodů a reprodukovatelnosti (např. přehled z roku 2016), kterou považuji za důležitou a boj s ní za tak nevyhnutelný, že jsme na toto téma řešili pětiletý grant, mne predátorské časopisy vůbec nevzrušují. Vždyť je to přece úplně jedno, kde jsem text opublikoval, pokud je věcně správný?