Vytisknout tuto stránku

Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí

16. 10. 2018
Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí

Stěží najdete mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, které bere v potaz rozdílné velikosti zemí, jejich ekonomický výkon a výdaje na vědu. A nevím o žádném, které by rozlišovalo mezi vlivným a zbytným výzkumem. Proto považuji naši novou aplikaci IDEA poměrně unikátní počin. Uživatelské podrobnosti si přečtete v tutoriálu - stačí točit kolečkem myši. V Lidovkách (13. 10. 2018) o tom teď vyšel článek Martina Rychlíka. Odpovědi na otázky, rozšířené o podrobnější vysvětlení a pár dokumentárních grafů přikládám.

Co Vaše aplikace zájemcům ukazuje a proč jste ji vlastně vyvinuli?

Naše aplikace vizualizuje vztah mezi vědeckým publikačním výkonem zemí (na ose Y), jejich ekonomickým výkonem nebo veřejnými výdaji na vědu (na ose X). Ale zdaleka nejde jen o to, že grafy jsou přehlednější čísel v tabulkách. Aplikace je užitečná v tom, že odstraňuje zavádějící odlišnosti ve velikostech zemí. Ještě důležitější je, že ukazuje situaci jednotlivých vědních oborů. Prostě nemíchá publikace z různých oborů jako jablka a hrušky. Ale hlavně, aplikace umožňuje odlišit výzkum publikovaný v nejvlivnějších časopisech oboru. To je asi to nedůležitější a jedinečné. Kvantita zpravidla zastiňuje kvalitu, byť věda se nemá dělat pro kvantitu, ale pro kvalitu. Kvalitu publikačního výkonu zemí pak odvozujeme od vědeckého významu a vlivu časopisů, kde země publikují (horních 10 %, 25 % a 50 % časopisů dle jejich vlivu).

Jak souvisí ekonomická síla zemí, resp. výdajů na vědu s kvalitou publikačních výstupů?

Zde funguje obousměrná kauzalita. Ekonomicky silnější země zpravidla dávají více prostředků na vědu. Zároveň platí, že více prostředků na vědu dlouhodobě zvyšuje ekonomickou sílu země. Samotné předivo souvislostí je však extrémně složité. Více peněz na vědu jako celek se do kvalitních výsledků určitého oboru nemusí promítnout, pokud je obor v zemi podfinancován nebo je řízen neefektivně. Sílu oněch dvou obousměrných kauzálních souvislostí je prakticky nemožné identifikovat a odlišit. Toto však ambicí aplikace není. Stačí, že odhaluje případy výjimečných oborů a zemí, jak v pozitivním tak negativním smyslu. Každá nově otevřená otázka je pak předpokladem k hledání a získání odpovědi na ní a případně i následných akcí a žádoucích změn. Bez informací, například z naší aplikace, a vyvolaných otázek totiž zpravidla nic dalšího, kromě krásných obecných řečí, nenásleduje.

Co zajímavého jste zjistili, co Vás osobně oba překvapilo (příklady, konkrétní obory apod.)?

Znalé asi nepřekvapí, že Švýcarsko má velmi výkonou ekonomiku a vysoké výdaje na vědu (osa X). Ale jeho publikační výkon v nejvlivnějších časopisech (osa Y) v mnoha oborech i tuto skutečnost výrazně převyšuje (obrázky 1, 2, 3).

Srovnání také odhaluje ještě větší koncentraci českého výzkumu v oblasti chemie, než si mnozí uvědomují (obrázky 4, 5). Velký modrý bod pro Česko znamená, že podíl publikací daného oboru v Česku je výrazně větší než je v zemích OECD běžné. K vysokému podílu mohou přispívat články v hodně i málo vlivných časopisech.

Poměrně vysoký publikační výkon v nejvlivnějších časopisech řady našich přírodních věd ale doprovází i velmi intenzivní publikování v méně vlivných časopisech. To druhé máme společné s řadou zemí bývalého sovětského bloku. Nabízí se otázka, do jaké míry za tím stojí velmi vysoký podíl veřejné podpory směrovaný právě na chemii a přírodní vědy (obrázky 6a, 6b7).

Co v rámci nových zemí EU z bývalého sovětského bloku včetně Česka bije do očí je nízký publikační výkon společenských věd (obrázky 8, 9).

Extrémní zaostávání vidíme v oborech s vazbou na problematiku školství a vzdělávání, včetně celé psychologie (obrázky 1011). Vůči například skandinávským Finsku a Norsku, ale třeba i Holandsku, jde o rozdíly galaktických rozměrů. V těchto oborech Česko a spol. dokonce skoro nepublikují ani v málo vlivných mezinárodních časopisech. Tohle překvapuje obzvlášť, když vedle toho sledujeme dojmologií prostoupené diskuse o reformách našeho školství, přehlížení této skutečnosti a minimální snahu tento neblahý stav významných vědních oborů pro rozvoj země začít zásadně měnit.

Jaké poučení přinášejí grafy českým institucím: ústavům AV, fakultám anebo úřadům? Komu je aplikace určena a proč?

Ta poučení nejsou až zas tak zásadní pro řízení vědeckých institucí samotných, protože aplikace informace o nich neobsahuje. Pracuje totiž na úrovni oborů, přičemž většina institucí působí víceoborově. Aplikace přináší informace pro vyšší úrovně řízení české vědy, hlavně na úrovni ministerstva školství, Akademie věd ČR a vládní rady pro VaV. A potom pro akademickou a širší veřejnost, aby si uvědomila, jak náš ekonomický výkon a výdaje na vědu korelují s výkonem české vědy v jednotlivých oborech a jak na tom v mezinárodním srovnání vlastně jsme. Je snad jasné, že nízký publikační výkon země v poměru k výdajům na vědu může být dán nízkou veřejnou podporou tohoto oboru, někdy odpovídající jeho nízkému významu pro danou zemi (např. Engineering - Oceanography pro země s menším významem moře viz obrázek 12). Jindy může jít o obor, který navzdory solidní veřejné podpoře vykazuje nízký publikační výkon.

Nejrůznější uživatelská nastavení aplikace nabízejí nepřeberné množství dalších vhledů. Řada z nich otevírá velmi důležité otázky, na které se už dávno měla hledat odpověď. Třeba se s hledáním odpovědí na ně začne teď, i díky naší aplikaci. A pak se třeba i začne něco dít.

A jako vždy důležité varování: Pozor na obory, kde se běžně vyskytují obrovská autorská konsorcia jako je například nukleární fyzikaastrofyzika a některé medicínské obory. Tam může být spoluautorství země na publikacích hodně zavádějící, protože může a nemusí korelovat s úrovní a rozsahem skutečného přínosu výzkumu dané země.

 

Autor: Daniel Münich

Příspěvek vyšel 14. 10. 2018 na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz,

Původní článek Martina Rychlíka vyšel 13. 10. 2018 Lidových novinách.