Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Informace z dat na hromadě: vědecký publikační výkon

9. 8. 2018
Informace z dat na hromadě: vědecký publikační výkon

V IDEA jsme spustili nový internetový nástroj mapující oborové publikační výkony českých výzkumných pracovišť. Jde o příklad nástroje, který z nákladně sbíraných a nepřehledných dat na hromadě dělá užitečné informace. Ale ani informace ještě nepředstavují znalosti. Ty z těch informací můžete udělat až vy, oborových podrobností znalí uživatelé. Přeji hodně zábavy z poznávání!

dmn1

Jde o další v řadě [1|2|3|4] internetových nástrojů IDEA ukazující vědecké oborové publikační výkony výzkumných pracovišť. Jako v minulosti je rozlišován málo, více a nejvíce vlivný výzkum. Toto "kvalitativní" rozlišení je extrémně důležité, protože kvantita - prostý počet vědeckých článků - o ničem moc nevypovídá. S každou další aplikací se posouváme kupředu a i v této poslední je řada novinek. Například lze:

  • Volit ze tří oborových typologií (RIV, FORD, WoS Categories). Dlužno dodat, že ta třetí slouží k určení relativního vlivu časopisu vždy.
  • Sledovat výkon za celý segment vysokých škol a Akademie věd dohromady.
  • Sledovat univerzity jako celek nebo jít až na úroveň ústavů a fakult.
  • Sledovat ukazatel podílu na publikačním výkonu ČR nebo podíl výsledků v ČR, na kterých se pracoviště podílelo.
  • Nastavit varování ohledně nízkého počtu výsledků.
  • Sledovat výkon v čase.
  • Srovnávat lze čísla v tabulkách, sloupcových grafech a nebo grafy časových řad.

Pokud hledáte, kde se v Česku ve větším rozsahu dělá špičkový výzkum na světové úrovni, sledujte podíly pracovišť na publikačním výkonu v nejvlivnější čtvrtině či ještě lépe v horní desetině světových časopisů v oboru. Když se v novinách či televizi hovoří o nějakém významném objevu [1|2|3], dané pracoviště pak velmi pravděpodobně najdete na jednom z prvních pořadí.

Byť byly výsledky Hodnocení 2016 zveřejněny až koncem roku 2017, obsahují pouze články za období 2011-2015. Ano, rok 2011 už je krapet dávná historie. I proto může být v aplikaci užitečné sledovat trendy publikačního výkonu pomocí časových řad. A zároveň platí, že pozice výzkumných pracovišť se během pár let tak zásadně nemění.

Modul II - Hodnocení 2017

Publikační profily IDEA jsou krapet podobné obsahu bibliometrických zpráv Hodnocení'17. Náš nástroj je ale mocnější, informativnější a užitečnější. Také možnost uživatelského nastavení řady parametrů je důležitá.

Třeba na výkon v méně vlivné polovině časopisů má smysl se dívat, když zjišťujete, která pracoviště se soustředí spíše na kvantitu než na kvalitu publikací. Není náhoda, že pořadí pracovišť se výrazně liší podle toho, jak významný publikační výkon si zvolíte. Zkuste si třeba vybrat obor FORD = Chemical Sciences, Použité jednotky = Autorské podíly a srovnejte si pořadí pro články v Méně významné polovině časopisů s nastavením Top 10 % časopisů a dostanete tyto dva výsledky.

 

Chemical 1X

Publikační výkon v nejvýznamnějších Top 10 % časopisů oboru Chemical Sciences

 

Chemical 2X

Publikační výkon v Méně významné polovině časopisů oboru Chemical Sciences

 

A nebo se mrkněte, jakou roli hraje autorský podíl pracoviště na výsledku. Jak moc se mohou publikační profily lišit, si můžete ověřit u oboru FORD = Basic Medical Research, články ve významnější čtvrtině časopisů, když porovnáte nastavení Použité jednotky = Autorské podíly versus Kusy. Psal jsem o tom nedávno.

 Medicine 1

Publikační výkon v oboru oboru Basic Medical Sciences při zohlednění autorských podílů.

 Medicine 2

Publikační výkon v oboru oboru Basic Medical Sciences bez zohlednění autorských podílů

Publikační výkon není publikační produktivita

A nemohu si odpustit už notoricky známé varování: z této aplikace se o publikační produktivitě opět nic nedozvíte. Opravdu nic! Jinými slovy, neřekne vám nic o efektivitě pracoviště co do využívání finančních prostředků a lidských zdrojů. Můžete mít dvě pracoviště se stejným publikačním výkonem, ale to menší z nich pak má výrazně vyšší publikační produktivitu než pracoviště větší.

Ke zjištění publikační produktivity potřebujete znát počet vědců na úrovni pracoviště-obor. Nejenže takové informace v Česku nejsou k dispozici, ale je v principu velmi složité je definovat:

  • To, že akademik někde působí, ještě neznamená, že tam také dělá výzkum. Třeba tam hlavně učí nebo dělá výzkum aplikovaný či vývoj.
  • Není nutně jasné, v jakém oboru vědec působí. Když třeba matematik výjimečně publikuje s kolegou jeden článek ve fyzikálním časopise, ještě to z něj nedělá fyzika, který by mohl být zahrnut do počtu fyziků na fakultě.
  • Tam, kde mají hodně doktorandů a započítávají se jejich články, budou mít publikační výkon vyšší, ale produktivitu možná nižší.

Kdo se chce dobrat publikační produktivity, musí mít nějakou představu o počtu vědců pracovišť a do vzorce produktivity si to v hlavě dosadit sám. Třeba já mám podrobnější představu pouze v mém vlastním oboru v ekonomii, ale jinde již tápu.

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován 8. 8. 2018 na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.