Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Jak Impuls, Tip a Alfa vyšly mezi lidi

6. 7. 2017
Jak Impuls, Tip a Alfa vyšly mezi lidi

Think tank IDEA v polovině června zveřejnil studii, první svého druhu v Česku. S využitím vědcům dostupných dat a s využitím moderních ekonometrických metod přinesla u nás vůbec první kvantitativní odhady dopadů veřejných dotací firemního výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) strany MPO. Asi hlavním zjištěním studie je, že žádné významnější dopady tyto programy dosud nevykazují.

Studie zároveň otevřela velmi důležité téma (ne)hodnocení těchto programů MPO obecně, které dosud leželo stranou veřejné pozornosti.

Na začátku bylo slovo

Na začátku bylo slovo a to slovo bylo ve studii IDEA. Ke studii byl stvořen blog a po něm přišel seminář, kde se dlouho a intenzivně diskutovalo (nenechte si ujít špičkové video nahrané skvělou českou technologií SlidesLive). Záhy po semináři přišel zájem novinářů, věcná i nevěcná kritika, reakce autora studie a také omluva původního neomaleného kritika. Prostě konečně veřejná diskuse!

Studie IDEA, a hlavně skoro roční práce na ní, nepochybně splnily svou roli. Spustily totiž intenzivní veřejnou debatu na velmi důležité a do velké míry opomíjené téma. Studie zároveň ukázala jednu z cest, kterou by se do budoucna mělo ubírat systematické hodnocení programů podpory VaV ve firmách i u nás. Nemá smysl, abych zde opakoval to, co si čtenář může přečíst či poslechnout na uvedených odkazech sám. Mám jen pár poznámek na okraj a zasadím toto téma do širších souvislostí způsobu řízení českého systému VaV.

Nezodpovědné nehodnocení

Jistě, studie definitivní odpovědi na řadu otázek nedala a ani dát nemohla. Ve výzkumu už to tak chodí, že daní za otázky zodpovězené je série otázek nových, které člověka předtím ani nenapadly. Říká se tomu nekonečný proces poznání. Autoři to s akademickou upřímností otevřeně ve studii přiznávají. Je například možné, že pozitivní dopady zkoumaných dotací se dostaví až později, protože od spuštění programů neuběhla dost dlouhá doba. Ale neměl by být problém (?) obdobnou analýzu udělat za pár let. Je také možné, že dotace měly dopady jiného charakteru, než které mohli autoři s jim dostupnými daty sledovat.

Zde do budoucna leží zodpovědnost hlavně na státu, aby dopady svých programů začal bedlivě sledovat, shromažďoval k tomu potřebná data a umožňoval i vědecké komunitě s těmito daty dělat konkurenční výzkumy, jako se to dělá jinde ve vyspělém světě. Hodnotit a analyzovat, byť to u takto komplikovaných věcí nikdy nebude dokonalé, je mnohem zodpovědnější přístup, než nehodnotit nic, udržovat informační temno a v něm se ohánět dojmy, jak strašně prospěšné a nutné ty firemní dotace na tuty jsou. Znalostní temno je navíc voda na mlýn silným parciálním zájmovým skupinám, které v temných vodách mnohem snadněji dosáhnou na peníze z eráru.

Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra a dnes budeš mít celý den volno.

Dosluhující rozklížená vláda byla ve věci nezodpovědného nehodnocení VaV opravdu příkladná. Nejenže MPO žádné solidní hodnocení dopadů svých starších či novějších programů podpory VaV neprovedlo, ale ani na straně vlády se na dlouho slibovanou přípravu hodnocení programů aplikovaného výzkumu nesáhlo. Vláda zvládla pouze nahrazovat jedno nesplněné vládní usnesení dalším. A v tom posledním už v tichosti přesunula černého Petra až na pracovní stůl příští vlády. Ostatně i současná vláda podobné usnesení zdědila od té předchozí. Je to taková naše česká vládní štafeta.

Jen peníze to nevyřeší

Absence znalostí o dopadech a veřejné užitečnosti firemních dotací VaV však vládě nebránila, aby bez mrknutí oka na tyto programy schvalovala další miliardy. Zde prosím pozor, já nejsem odpůrcem podpory firemního výzkumu. Jsem dokonce přesvědčen, že tento může být velmi užitečný a žádoucí a klidně by těch peněz mohlo být i více. Pouze nevěřím tomu, že společenský prospěch z nich přijde jaksi automaticky sám od sebe tím, když se někam nasypou peníze. Stejnou skepsi mám ostatně i vůči institucionální podpoře základního výzkumu bez solidního institucionálního hodnocení.

Náklady ušlých příležitostí

Za peníze se sice nedá koupit vše, ale i tak je toho ke koupení dost a dost. Jednou z výhod peněz je, že jsou univerzálně směnitelné. Neefektivně použité peníze na firemní podporu VaV u jedné skupiny firem by šlo použít na efektivnější podporu firem jiných a nebo na podporu za jiných podmínek (půjčky) s jiným cílem a účelem. Stejné peníze by bylo možno použít na vyšší platy učitelů, na obranu, na důchody či stavbu dálnic a železnic. Ale stejně tak mohly peníze zůstat v rukou firem a podnikatelů díky nižším daním. Když už stát peníze firmám a lidem na jedné straně bere, měl by na straně druhé zodpovědně sledovat, zda tyto společnosti skutečně něco užitečného přináší.

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz