Informace z nedávné tiskové zprávy ministerstva školství (MŠMT) ke stavu a výhledu hodnocení výzkumných organizací dává tušit, že MŠMT se po letech blaženého spánku probouzí. Na celé věci je možno kvitovat, že se MŠMT tak zásadní věci konečně začalo zabývat. Ale některé útržky z tiskové zprávy naznačují, že MŠMT je v něčem i nadále vedle jak ta jedle. Nic na tom nezmění ani přehnaný optimismus paní novinářky z HN.
Pohoda především
Hodnocením výzkumných organizací se MŠMT dosud až na drobnosti nezabývalo. Každoročně si počkalo na zveřejnění kafemlejnkových bodů, které potom dosadilo do vzorečků a vysokým školám podle nich rozdělilo peníze: letos to dělá kolem 6 mld. podpory výzkumu, cca 16 mld. na vzdělávací činnost a cca 1 mld. na specifický výzkum (doktorandů). Všude tam totiž MŠMT používá vzorečky, kde body z kafemlejnku představují významný parametr "kvality". A MŠMT by možná v dosavadní pohodlné praxi i rádo pokračovalo. Problém je, že zveřejnění posledního kafemlejnkového hodnocení už nabírá dva roky zpoždění a rozdělovat školám peníze podle výsledku z let 2009-2013 (z let vlád Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase) už začíná být trapné.
Čekání na Godota
MŠMT v tiskové zprávě konstatuje, že návrh připravený sekcí místopředsedy vlády pro VVI shledává jako nedostatečně zpracovaný, neobsahuje podrobný popis konkrétních nástrojů a postupů, a že jde jen o jakýsi hrubý koncept, nikoliv prováděcí dokument. To je pravda pravdoucí, která však byla známa už v polovině října'16, kdy se dokument dostal na veřejnost.
Že čekání na novou Metodiku hodnocení bude čekáním na Godota však bylo jasné přinejmenším už zkraje roku 2016. Práce na nové metodice se totiž po letech poklidu rozběhly až na přelomu jara a léta 2016. Ještě v červnu'16 jsem zde věštil, co se z toho asi vyklube. Horečnatost příprav během letních měsíců'16, kdy se pojetí hodnocení několikrát změnilo, musela nutně skončit jen hodně nedovařeným receptem. Podle něj hodnocení zrealizovat nelze. Možná šlo spíše o to, aby se vlk plnění vládního prohlášení nažral a koza akademického a úředního klídku zůstala celá.
Přitom pod kuratelou MŠMT v letech 2012-2015 proběhl projekt IPN Metodika. Vypracoval dlouhou řadu studií a návrhů včetně: (i) studie proveditelnosti institucionálního zajištění hodnocení, (ii) implementační doporučení, (iii) propracovaný návrh systému hodnocení, (iv) zkušenosti z pilotního ověření v praxi v podrobné zprávě. MŠMT si mohlo během projektu vychovat potřebné experty a v roce 2016 mohlo systém a instrumenty doladit podle svých potřeb. A navíc mohlo k prvnímu kolu hodnocení na vysokých školách využít prostředky z EU fondů Operačních programů. Nestalo se.
Harmonogram naivní a reálný
MŠMT nyní žádá o předložení harmonogramu prací na přípravě detailně propracované metodiky hodnocení (a implementačního plánu) do konce dubna'17. Co to bude reálně znamenat? Takový harmonogram bude v lepším případě schválen až koncem května. Akademici zapojení do finalizace metodiky však nebudou mít čas, protože bude zkouškové období a hned poté začnou dlouhé akademické prázdniny. Až se během září začnou akademici scházet po dovolených dohromady, bude již chod státní správy v očekávání sněmovních voleb, politici zaneprázdněni volební kampaní a všichni napjatým čekáním jak volby dopadnou. Pokud dopadnou, bude se další měsíc dva čekat na vládní prohlášení, kdo povede úřad pro VVI a zda a jak se bude rekonstruovat Rada pro VVI. O směřování hodnocení výzkumných organizací se v ideálním případě začne vážně uvažovat až koncem ledna 2018. Idea, že by hodnocení na vysokých školách podle nové metodiky mohlo proběhnout v roce 2018 je tedy naivní. I kdyby šlo vše jako na drátkách, jako že nepůjde, tak hodnocení proběhne nejdříve v roce 2020, výsledky budou zveřejněny v roce 2021 a peníze podle nich bude možno rozdělit školám až na rok 2022.
Text byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/.
