facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Jak podojit vědeckého kozla

25. 1. 2017
Jak podojit vědeckého kozla

Impakt faktor (IF) časopisu je primitivní ukazatel. I proto je tak populární. Někteří akademici ho vzývají až s nábožensky slepou úctou. Nechávají ho rozhodovat o docenturách a profesurách a věří, že se podle něj dá věrohodně měřit kvalita vědeckých pracovišť. Pomýlenost a zaslepenost některých akademiků v této věci kontrastuje s tím, jací odborníci to jinak ve svých oborech jsou. Dnes zkusím vysvětlovat polopatě, na příkladech s obrázky.

 kozel

Varování

Hned v úvodu musím zdůraznit, že tento text není míněn jako obžaloba časopisu E+M Ekonomie a Management z nějakých pochybných praktik. Tento text je míněn jako exemplární kritika kafemlejnku. Není vinou zmíněného časopisu, že díky jeho neobvykle vysokému IF za články v něm publikované ministerstvo školství slepě posílá neadekvátně vysokou institucionální finanční podporu, vyvolává špatné motivace a podvazuje špičkový výzkum.

Exemplární případ

Za příklad jsem vzal dva časopisy zařazené do WoS Category Economics: časopis Labour Economics a časopis E+M Ekonomie a Management. Labour Economics je akademicky mnohem prestižnější, světovější, kvalitnější než E+M Ekonomika a Management. Přesto má Labour Economics výrazně nižší IF (=0,899) než E+M (=1,242). Míra citovanosti je ve společenských vědách nízká takže IF na hranici horní čtvrtiny ekonomických časopisů WoS je cca 1,4 a střední hodnota IF je 0,8.

Publikování v impaktovaných časopisech WoS je přitom v oboru ekonomie ve světě uznávané jako zdaleka nejvýznamnější vědecký počin při udělování definitiv nebo při posuzování kvality pracovišť základního výzkumu. Samotný WoS eviduje v tomto oboru téměř kolem 355 časopisů, o čemž se může zdát i vědcům v mnoha oborech živé a neživé přírody.

Časopis Labour Economics odborně spravuje přední evropská vědecká asociace EALE - European Association of Labour Economists a velmi prestižně zastoupená mezinárodní redakční rada. Jde o mladší evropskou dceru slavnější a starší americké SOLE, který vydává ještě slavnější Journal of Labor Economics. Asociace úzce spolupracují pořádáním světové konference každý pátý rok. V posledních letech v něm publikovali autoři z více než stovky akademických pracovišť, namnoze velmi renomovaných. Za smysluplné v něm považuje publikovat i nositel Nobelovy ceny za ekonomii James Heckman. Články v časopise citují výzkumy v předlouhé řadě dominantně impaktovaných vědeckých časopisů, namnoze celooborových a ještě mnohem renomovanějších než je časopis sám. Jazyk článků je samozřejmě bezvýhradně angličtina.

Časopis E+M Ekonomie a Management je lokální, vydávaný konsorciem několika fakult ekonomie a managementu českých vysokých škol. Členy redakční rady jsou až na výjimky akademici z těchto fakult. Časopis dominantně otiskuje články autorů právě z jejich pracovišť. Dominantní podíl citací potom přichází z neimpaktovaných konferenčních sborníků, opět namnoze místních či regionálních, kde publikuje řada stejných autorů. Mezi pár výrazněji citujícími časopisy z WoS najdeme spíše ty, které se nechvalně proslavily jako tzv. litevská citační mafie. Ještě v letech 2013-2014, na nichž je založena aktuální hodnota IF, časopis otiskl celou čtvrtinu článků v češtině, které si samozřejmě mohli přečíst jen vědci v Česku a tak ještě na Slovensku. Ostatně se na vše podívejme podrobněji.

Země působení publikujících autorů se diametrálně liší

Celých 60 % autorů článků v E+M je z Česka a dalších 21 % ze Slovenska. Zbývající malé procento autorů působí v zemích, které lze z pohledu ekonomického výzkumu považovat spíše za exotické. Naproti tomu v Labour Economics publikují dominantně autoři ze západních zemí, kde se dělá skutečně špičkový výzkum v oboru. Z Česka v tomto časopise publikovala pouhá dvě procenta ze všech autorů a v redakční radě žádný český vědec není.

LEEM8

Instituce publikujících autorů se diametrálně liší

Diametrálně se liší i struktura vědeckých pracovišť autorů. Dominantní podíl autorů v E+M pochází z konsorcia českých univerzit, které časopis vydávají (označeno v níže uvedené tabulce červeně). Další pracoviště jsou buď opět česká a slovenská nebo třeba rumunská.

Autoři publikující v Labour Economics naopak pochází z mnohem rozmanitější plejády pracovišť, v naprosté většině velmi renomovaných (IZA je zpravidla přidružená sekundární afiliace některých vědců k německému centru výzkumu).

 LEEM7

Citovanost a sebecitovnost

Časopis Labour Economics v posledních letech vykazuje podobný počet citací jako E+M. Ale zatímco Labour Economics vykazuje pouze 6% sebecitovanost, E+M vykazuje sebecitovanost 25 % (viz. žluté vrcholky grafů a tabulka níže). Již jen pouhé vysoké míře sebecitovanosti vděčí E+M za to, že dosahuje výrazně vyššího IF (1,242) než Labour Economics (0,899).

 

LEEM9

Ale do očí bijící je i rozdíl ve struktuře citací. Časopis Labour Economics byl dosud citován z cca 250 titulů, téměř výhradně impaktovaných, namnoze velmi renomovaných. Naopak většina vnějších citací E+M přichází z neimpaktovaných titulů. Namnoze jde o málo známé lokální konferenční sborníky (v tabulce modře) a řada citací dokonce přichází i z časopisů litevské citační mafie (v tabulce červeně) [1], kde se čeští akademici rychle naučili publikovat. Na seznamu citujících titulů v podstatě nenajdeme ani jeden světově renomovaný impaktovaný časopis!

LEEM11

Níže uvedené grafy pouze dokreslují strukturu citací v rámci impaktovaných časopisů odkud citace přichází. Kromě výrazného rozdílu v míře sebecitovanosti je v grafech patrná mnohem větší rozmanitost časopisů citujících Labour Economics, o jejich diametrálně vyšším vědeckém renomé a významu ani nemluvě.

LEEM10

Z toho plyne

Je evidentní, že časopis Labour Economics ve vědě hraje přinejmenším evropskou ne-li světovou ligu, zatímco časopis E+M hraje někde ve středu lokální české národní. Souzeno slepě podle hodnoty IF (jako to dělá kafemlejnek) se však situace jeví přesně opačně. Mimochodem, mnohem lépe význam a kvalitu obou časopisů poměřuje Article Influence Score - AIS (Labour Economics má AIS=1,147, zatímco E+M pouze AIS=0,071).

Výzkumné úsilí potřebné pro publikační úspěch v Labour Economics je přitom diametrálně vyšší než pro úspěch v E+M. Snahy o špičkový světový výzkum ve společenskovědních oborech, jako je například ekonomie, jsou kafemlejnkem dlouhodobě tvrdě trestány. Není potom divu, že se české společenské vědy nejsou stále schopny se pořádně zvednout z popela kam je uvrhl komunistických režim.

Už mnohokrát jsem zde psal o tom, jak jsou bibliometrické ukazatele nedoplněná lidským úsudkem a znalostí ošemetné. Avšak mnozí ve svém oboru jinak renomovaní akademici a kapitáni výzkumných organizací si stále nedají říci a primitivních impaktů (IF) a h-indexů se slepě drží jako klíšťata. Proto tento exemplární příklad. A další příklady mohou snadno následovat.

Zdroj: Většina v textu použitých údajů pochází z databáze WoS f. Thomson Reuters. Za případné dopočty je plně zodpovědný autor.

 

Text byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/.