facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Kafemlejnek na vysokých školách trvá

5. 11. 2019
Kafemlejnek na vysokých školách trvá

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

A pravděpodobně to udělá i pro rok 2020. Během téměř tří let od schválení nové Metodiky17+ totiž ministerstvo nepřišlo se smysluplným způsobem, jak výsledky post-kafemlejnkového hodnocení do financování promítnout. Je již opravdu načase, aby si ministerstvo udělalo jasno.

Vzpomenete si ještě na poslední kafemlejnkové hodnocení? Šlo o Hodnocení 2016, proběhlo v letech 2016 – 2017 a obodovalo vědecké výsledky za pětiletku 2011 – 2015. Ministerstvo školství (MŠMT) pak vysokým školám pochybnou kafemlejnkovou trojčlenkou naposledy rozdělilo zhruba 6 miliard korun institucionální podpory v roce 2017. Zdálo se, že tím bylo kafemlejnku definitivně odzvoněno. Jenže MŠMT podle kafemlejnkové trojčlenky rozdělovalo i letos a dost pravděpodobně to tak udělá i v roce 2020.

Jak je to možné?

Hodnocení 2017 již proběhlo podle nové Metodiky 2017+. Ta vědeckým výsledkům body nepřiděluje, takže je ani nelze převádět na peníze. Hodnocení 2017 se tehdy protáhlo a bylo dokončeno až koncem roku 2018. Až tehdy však MŠMT zjistilo, že nemá vymyšleno způsob, jak výsledky hodnocení promítnout do rozdělení peněz na rok 2019. Přitom mu zákon umožňuje (paragraf 7, odstavec 7) "...výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik (zde M2017+)."

Místo aby MŠMT tehdy použilo všech výstupů hodnocení, vystačilo si s počítáním fyzických kusů článků v časopisech databáze Web of Science z Modulu 2 a ignorovalo výsledky Modul 1 nového hodnocení. (Moduly 3-5 se začínají zavádět až letos v rámci Hodnocení 2019.) Narychlo zvolená metoda bohužel neměla vnitřní logiku. Například:

  • Humanitní obory, na které bral kafemlejnek jistý ohled, byly postupem MŠMT zcela ignorovány.
  • Obory s přirozeně nízkou publikační frekvencí, jako např. společenskovědní, měly smůlu. Školy s vysokým podílem těchto oborů (např. Univerzita Karlova) tím byly znevýhodněny. Naopak školy zaměřené výrazně na přírodovědné obory (např. VŠCHT) to zvýhodnilo.

Od větší ostudy a kritiky MŠMT tehdy zachránila skutečnost, že částka přerozdělená podle výsledků nového hodnocení byla zanedbatelná. MŠMT následně rozeslalo rektorům dopis, kde vysvětluje, že jde o řešení dočasné.

Vzhledem ke spoustě práce odvedené na nové Metodice17+ a Hodnocení 2017 bylo smutnou realitou, že navýšení peněz pro vysoké školy pokračovalo a v podstatě se opět udělalo podle kafemlejnkových proporcí z let 2011-2015. Přitom kafemlejnkové hodnocení a financování dostalo stopku až v době, kdy běželo naplno účelové inflační publikování v málo významných nebo podivných časopisech a mnohdy samizdatové vydávání monografií. K zafixování proporcí finanční podpory mezi vysoké školy tedy došlo v okamžiku, kdy méně skrupulózní pracoviště již měla nasekéno dost kafemlejnkových bodů za výsledky, které z velké části dnešní hodnocení nebere vážně [1 | 2 | 3 | 4]. A tyto výsledky nesou peníze dodnes. O velmi negativním dopadu kafemlejnkové trojčlenky na společenské a humanitní vědy ani nemluvě.

Dívejme se vpřed

Bude rozdělení veřejné institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy v roce 2020 již konečně oproštěno od kafemlejnkového dědictví? Mám vážnou obavu že ne. Ačkoliv se nám kvapem blíží konec roku 2019, ohledně rozdělování institucionální podpory v roce 2020 je stále ticho po pěšině. Asi se čeká na výsledky tzv. škálování a tripartitních jednání, které by měly navazovat na výsledky modulů 1 a 2. Ale mám neblahou předtuchu, že i v roce 2020 směřujeme k rozdělení podle zkreslených kafemlejnkových proporcí z dávných let 2011-2015. Jaký to kontrast s oficiálními záměry vládní Inovační strategie: V posledních letech RVVI usilovala o ... efektivní zacílení těchto veřejných zdrojů, které mají zajistit dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování systému s akcentem na posílení institucionálního financování...VaV. V případě vysokých škol nemůže být o efektivním zacílení veřejných zdrojů řeči. Sice bude zajištěna stabilita a předvídatelnost, avšak podle kafemlejnkových proporcí z let 2011 – 2015.

Principy jsou známy

Přitom základní principy smysluplného způsobu institucionálního financování byly popsány již před mnoha lety v rámci projektu IPN Metodika. Vypadají zhruba následovně: 

  • Rozhodovat o změnách proporcí rozpočtu by se mělo jen jednou za 4-5 let, na základě výsledků hodnocení, které by se mělo dělat také pouze jednou za 4-5 let, aby lidé a systém měli čas si od hodnocení na chvíli odpočinout.
  • Zhruba 80 % balíku celkové podpory by se mělo rozdělit mezi vysoké školy stejně jako v minulém období. Je to v zájmu dostatečné stability a předvídatelnosti usnadňující dlouhodobější plánování. Tohle by samozřejmě neměl být velký problém. Předtím by však mělo dojít k jednorázovému pročištění posledních kafemlejnkových výsledků. Měly by být odstraněny ty slabé a podvodné, aby základna pro následné navyšování podpory nebyla vychýlená ve prospěch těch pracovišť, která se v éře kafemlejnku napakovala účelovým publikováním.
  • Dalších zhruba 5 % rozpočtu by mělo MŠMT rozdělovat na základě vybraných záměrů rozvoje pracovišť a oborů, kde se dnes sice vědecké excelence dle hodnocení nedosahuje, ale kde ho země potřebuje, a kde zároveň bude projektový příslib, že za peníze veřejné podpory skutečně do budoucna vznikne. Aby však MŠMT mohlo soutěž o rozvojové programy na výše uvedených 5 % podpory (cca 350 milionů ročně) vypsat, muselo by vědět, jak na tom vysokoškolský výzkum v tom kterém oboru je, a zároveň mít jasno v tom, který ze slabých oborů je třeba v zájmu země výrazně rozvinout. To první dosud bohužel nemělo šanci se ze známých výsledků Hodnocení 2017 a 2018 dozvědět. To druhé by při troše snahy šlo vyčíst z některých dávnějších národních priorit VaV, které ale už dávno zavál prach.
  • Posledních zhruba 15 % finanční podpory by se mělo rozdělovat podle výsledků posledního hodnocení. Navýšení by mělo směrovat na školy, které v tom kterém oboru prokázaly nejvyšší produktivitu kvalitního výzkumu v zemi.

Kafemlejnek na vysokých školách neskončil, kafemlejnek trvá...

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na webu Metodikahodnoceni.blogspot.cz