Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Kafemlejnek to nandal už i Američanům

21. 2. 2017

V kterém oboru lidské činnosti Česko vyprodukuje něčeho více než celé Spojené státy? V ekonomickém výzkumu. Co do počtu článků v konferenčních sbornících registrovaných ve Web of Science jich naši ekonomové na obyvatele publikují skoro 60x více než jejich američtí kolegové. Čtenáři znalí devastačních dopadů kafemlejnku na společenské vědy už tuší, že hrdost zde nebude na místě.

Kafemlejnek v oborových skupinách společenských věd přiděluje body a následně i peníze za články i v konferenčních sbornících registrovaných WoS. To po roce 2009 spustilo doslova záplavu těchto publikací.

Kafemlejnek čaruje

Z nefunkčního informačního systému o VaV ani z výročních zpráv o VaV to nevyčtete. Že se kolem konferenčních sborníků a článků z nich u nás dochází k paranormálním jevům jsem zjistil náhodou, když jsem psal blog. Byl o tom, jak si někteří naši akademici navyšují publikační výkon a citovanost pomocí masového publikování v konferenčních sbornících. I podíval jsem se na věc podrobněji.

Vybral jsem si vzorek zemí a srovnal je co do počtu publikovaných sborníkových článků a co do vývoje v čase. Sledoval jsem především společenskovědní obory, kde kafemlejnek sborníkové publikace oceňuje body a stát následně penězi. Níže uvedená tabulka ukazuje situaci roku 2015 v oborech Economics, Business, Management, Finance. Pro pořádek: v těchto oborech dobrá zahraniční vědecká pracoviště přikládají publikačnímu výkonu v konferenčních sbornících minimální význam.

Sborniky 1

Česko v uvedených oborech vykazuje v absolutních počtech více sborníkových publikací (1 753) než celé Spojené státy (1 004). Vztaženo k počtu obyvatel země jde o rozdíly přímo astronomické (pravý sloupec). Zatímco v jiných zemích se počty pohybují kolem deseti sborníkových článků na milion obyvatel (max Švédsko 11,6), v Česku je to neskutečných 175 článků - 60x více než v USA!

Že jsme do současné situace dorostli nebývale rychle ukazuje další tabulka. Mapuje trendy pro Česko a uvedený vzorek zemí (bez Česka) od roku 2009. Počet sborníkových publikací ve výše uvedeném oboru v Česku mezi lety 2009 a 2015 narostl o těžko uvěřitelných 610 %. Ve společenských vědách jako celek dělal nárůst 370 %, což je stále neskutečně obrovské číslo.

Sborniky 2

Kuchyně alchymistů

Když chceme tento zázrak lépe pochopit, musíme nahlédnout do nitra kafemlejnkové kuchyně.

Kafemlejnek rozděluje peníze od roku 2010. Tehdy sice rozdělil pouze 1/3 rozpočtu, ale již v roce 2012 to byl rozpočet celý. Za sborníkové články vročené před rokem 2012 dával kafemlejnek paušálně 8 bodů, což zároveň byly i body finanční. To bylo velmi lukrativní sousto. Metodika'13 však zavedla změnu. Od roku vročení 2012 jsou finanční body za sborníky stanoveny fixací a korekcí. Fixace zajišťuje, že objem finančních bodů udělených za sborníkové publikace nemůže překročit určitý podíl. Například v oborové skupině SHVc (společenské vědy) jde o 5 %. Korekce pak spočívá v tom, že se oněch 8 bodů koriguje tak, aby celkové body za sborníkové publikace nevysávaly peníze za jiné typy výsledků. Změny zavedené Metodikou'13 a záplava sborníkových publikací vedly u výsledků vročených 2012 ke korekci oněch 8 bodů na 2,7 bodů finančních a posléze na pouhých 1,7 finančních bodů (u vročení 2013). Jak vysoká bude korekce výsledků vročených 2014 je stále ve hvězdách, protože zveřejnění výsledků Hodnocení'15 se stále oddaluje.

Proč byl nárůst počtu sborníkových článků zpočátku menší?

V roce 2010 bylo ve WoS zaregistrováno konferenčních sborníků málo. Bylo tedy těžké do nich články dostat. A málokdo u nás si uměl registraci sborníku u WoS zajistit. Také pár let trvalo, než si naše akademická obec podstatu a pravidla kafemlejnku, včetně financování, plně uvědomila. Proto byly ty růsty v prvních letech po roce 2009 relativně malé.

Proč záplava pokračovala i po roce 2013?

Musíme si uvědomit, že v době kdy akademici zakládali a registrovali konferenční sborníky a sborníkové články už sekali jako Baťa cvičky, tak ještě neměli potuchy, že bude Metodika'13 schválena a jak bude vypadat. Vždyť byla schválena náhodou a nečekaně za mizivé pozornosti veřejnosti omráčené kauzou Nagygate Nečasovou vládou dva dny po jejím podání demise 19. června 2013.

Navíc o velikosti Metodikou'13 nově zavedené korekce (z 8 bodů na 2,7) se i hodně pídiví akademici mohli dozvědět až z výsledků Hodnocení'13, což bylo až v polovině roku 2014. O dalším propadu korigovaných bodů na mizerných 1,7 bodu se akademici dozvěděli celkem nedávno, až počátkem roku 2016, kdy byly zveřejněny výsledky posledního známého Hodnocení'14. Je také možné, že se o korekci sborníkových bodů někteří akademici dozvídají až z tohoto blogu.

To vysvětluje, proč záplava sborníkových článků pokračovala i po roce 2013. Dle mého odhadu bude voda ještě nějaký čas stoupat i po roce 2015. Jednak byla řada konferenčních sborníků naplánována již dříve a je již zavedená. Navíc se sborníkové publikování u nás mnohde stalo populární cestou za publikačními a citačními čárkami, absurdně uznávanými v procesu udělování docentur a profesur. Že jsme opět v něčem světovou raritou, to zatím nikomu moc nevadí.

Ohrožení v technických vědách

V oblasti věd živé a neživé přírody k záplavě sborníkovými publikacemi nedošlo. V těchto oborech byly perverzní kafemlejnkové motivace konfrontovány se zatím dostatečně rozšířeným povědomím o tom co je a není dobrá věda a jak se sluší a patří publikovat. Navíc Metodika'13 bodování těchto výsledků ve většině oborových skupin živé a neživé přírody zrušila. Přesto i tam lze od roku 2014 v Česku sledovat vysoké nárůsty, které moc nekorespondují s vývojem ve zbytku zemí.

Zde je třeba připomenout, že v některých specifických oborech je publikování v konferenčních sbornících zaběhaným standardem i ve světě a není na tom nic podivného. Jde například o obory, kde by publikační zpoždění časopisů bylo příliš velké pro nově vzniklé výstupy, a kde sborníky dovolují okamžitě zveřejnit nové a posléze (doufejme) hojně citované objevy. Zda však dává či nedává smysl ve sbornících publikovat a zda to je hodnotné, to slepecká hůl kafemlejnek rozlišit nedokáže. Kdo ochrání technické vědy před povodní?

Sborniky 4

 

Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz

Partneři webu a spolupracující instituce