facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Kde hledat poklady česko-izraelské vědecké spolupráce

2. 6. 2017
Kde hledat poklady česko-izraelské vědecké spolupráce

Česko v roce 2016 zřídilo jako první svého druhu u nás post vědeckého velvyslance v Izraeli. Ve kterých vědních oborech se rýsuje nejvýhodnější spolupráce? Kde může být výhodná pro Česko, kde pro Izrael a kde pro obě strany? V oborech kde jsou obě strany silné? Nebo jedna strana silná a druhá slabá. Upřímně říkám, že nevím. Jediné kde si jsem jist je, že ve společenských vědách je Izrael neskutečně vědecky silný, zatímco Česko velmi slabé.

Připadá mi, že v této oblasti by spolupráce s Izraelem mohla být pro Česko velkým přínosem. Ale o těchto oborech zatím nebyla v oficiálních prohlášeních zatím myslím ani zmínka. Následující není žádná analýza. Jde pouze o zvídavý pohled očima bibliometrických ukazatelů, ve spolupráci s kolegou Samuelem Škodou.

Vědecká velvyslankyně

Před časem jmenovaná velvyslankyně Delana Mikolášová k prioritám Česko-Izraelské spolupráce řekla: "O co stojíme my, a co můžeme naopak nabídnout izraelským vědcům? Nejperspektivnějšími obory jsou podle mě biomedicína a biotechnologie, ale také botanika a molekulární biologie, zejména jejich aplikace v zemědělství. Zajímavá je i oblast vodního hospodářství, akvakultury a také oblast chovu sladkovodních ryb. Zde Česká republika může nabídnout dobrou zkušenost.“

V jiném jejím rozhovoru padlo: "Mají také zájem o některé oblasti, třeba o organickou chemii, brzy budeme organizovat vědeckou misi pro izraelské vědce na konferenci na Masarykově univerzitě. Hodně se také angažuje Biocev. Skvělý konkrétní výstup je třeba spolupráce Technické univerzity v Liberci, která bude podepisovat dohodu s Ben-Gurionovou univerzitou. Budou spolupracovat na společných projektech, například na vývoji nanotechnologií. Stejně tak podepíšou zástupci memorandum s Afeka Academic College of Engineering, která se věnuje umělé inteligenci."

A třeba ještě zde.

Publikační kvantita a kvalita

Náš nedávný článek v časopise Scientometrics obsahuje mezinárodní srovnání publikačního výkonu různých zemí (články v časopisech databáze WoS). V první verzi byl mezi zeměmi i Izrael (viz níže). V procesu revizí však Izrael vypadl, protože recenzenti trvali na tom, že ve srovnání mají být jen země evropské. Naše srovnání ukázalo jak si vede Česko a další země v publikačním výkonu na obyvatele (osa X) a jak si vedou ve špičkovém publikačním výkonu v nejvýznamnějších časopisech (osa Y). Co tečka v grafu to jeden z téměř 200 vědních oborů. Šrafované čáry vyznačují průměrný publikační výkon na hlavu ostatních zemí. Body nad žlutou čárou jsou obory, kde se výzkum dané země soustředí více na publikační kvalitu než na kvantitu; v případě bodů pod čarou to je přesně naopak. Srovnání ukazuje, že Izrael v mnoha oborech Česko diametrálně překonává, a to nejen po stránce publikační kvantity (osa X), ale hlavně po stránce kvality (osa Y). Izraelský výzkum je také mnohem výrazněji zaměřen na kvalitu.

DM1

Česko vs. Izrael

Při hledání oborů vhodných k vědecké spolupráci se nabízí obě země porovnat navzájem, jako v níže uvedeném grafu. Srovnává obě země pouze po stránce špičkového publikačního výkonu v nejvýznamnějších časopisech (Izrael je na ose X; Česko je na ose Y). Co bod, to jeden obor. Na osách je vynesena procentní odchylka publikačního výkonu země od průměru napříč uvedenými zeměmi (čerchované čáry). Čím je bod více napravo, tím více má Izrael v daném oboru špičkových publikací na hlavu v poměru k ostatním zemím. Podobně je to s Českem na vertikální ose.

DM2

Co vidíme

  • Ve více než polovině vědních oborů vykazuje Izrael vyšší publikační výkon (ve špičkových časopisech) než Česko. Jde o body v jihovýchodním sektoru. Zdaleka nejmarkantnější rozdíl vidíme v případě společenských věd (fialové body ekonomie, psychologie, sociologie, pedagogických výzkum, apod). Dobře se orientuji v mém oboru ekonomie a dobře vím, že izraelští ekonomové patří k světové špičce (viz dva nobelisté Kahnemann 2002 a Aumann 2005). A bude tomu myslím i ve většině ostatních společenských věd. Na místě je tedy přirozeně otázka, zda právě v těchto oborech neskýtá spolupráce s Izraelem největší přínosy pro Česko a proč toto není zatím na pořadu dne.
  • Podobně špičkový je izraelský výzkum v oblasti dlouhé řady přírodních a technických věd (červené a modré tečky: Artificial Inteligence, mnohé oblasti Computer Science, vývojová biologie, letecké a kosmické technologie, logika, matematika, statistika, buněčná biologie, atd...).
  • Jako nic moc se v Izraeli jeví zemědělské vědy (jediná výjimka je Horticulture) a po stránce špičkového publikačního výkonu se dost podobají Česku. Tam asi pšenka spolupráce moc nepokvete. Nebo ano?
  • V grafu jsem rychlosti vyznačil obory, které se zdají být blízké těm zmíněným velvyslankyní jako kandidáti na spolupráci (o kterou má zřejmě zájem hlavně izraelská strana). Jejich umístění v grafu se ale dost liší. Z pohledu Izraele jde o obory na celé škále od umělé inteligence, kde je Izrael na špičce nejvyšší a proti tomu organická chemie, kde je na tom Izrael dokonce o něco málo hůře než Česko. Jde dominantně o obory z oblasti přírodních věd.
  • Za pozornost stojí osm oborů v severozápadním segmentu, ve kterých Česko převyšuje průměr ostatních zemí a navíc také samotný Izrael: Materials Science, Characterization and Testing; Physics, Nuclear; Chemistry, Analytical; Instruments and Instrumentation; Minearology; Materials Science, Coatings; Films; Chemistry, Inorganic; Crystalography. Jediný obor, kde jsou obě země nad průměrem ostatních zemí, je v severovýchodním kvadrantu Spectroscopy. Intuice mi říká, že tyhle obory budou v hledáčku Izraele, protože v nich může od nás dost těžit.
  • Pokud má někdo zájem, může se probrat celým seznamem oborů v tabulce zde a umístit své postřehy ze svých oborů v diskusi pod blogem.

Kde je ČR nejlepší

DM3

Kde je ČR nejhorší

DM4

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz