Vytisknout tuto stránku

O porcování medvěda à la MŠMT'19

14. 1. 2019
O porcování medvěda à la MŠMT'19

Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.

Ministerstvo školství (MŠMT) zveřejnilo letošní rozdělení peněz na podporu vědy mezi vysoké školy (VŠ). Balíku peněz se zvyklo říkat RVO*, dělá téměř 7 miliard korun, a je pro VŠ hlavním zdrojem financování výzkumu, aniž by jim někdo předepisoval, co z těch peněz smí a nesmí financovat.

Jako v minulosti se do rozpisu RVO promítly výsledky posledního hodnocení vědy na VŠ, zvaného Hodnocení'17. Z celkového balíku RVO tak MŠMT mezi VŠ pro letošek rozdělí 97.2 % ve stejných poměrech jako loni - tzv. stabilizační složka. Tedy podle toho, co si která VŠ vysoutěžila, poctivě, díky štěstí nebo účelovému chování až zneužívání absurdit v bývalém kafemlejnku v letech 2010-2015.

Zbylých 2,8 % balíku RVO, 192 milionů Kč tzv. motivační složky, bylo mezi VŠ rozděleno na základě zbrusu nového principu. Slovy MŠMT: "...v závislosti na podílu VŠ na počtu článků v 1. a 2. kvartilu rozložení četností výsledků všech oprávněných žadatelů podle mezinárodního pořadí článků AIS." Procentní nárůst celkového rozpočtu RVO jednotlivých VŠ pak ukazuje Graf 1.

RVO 3

Graf 1

Nejdříve dovysvětlení

Že netušíte jak se zjistilo umístění článků v 1. a 2. kvartilu? Stručné vysvětlení najdete v úvodu minulého blogu. A konkrétní počty článků jednotlivých VŠ potom najdete v souhrnné zprávě pro poskytovatele z Hodnocení'17, představované pouze jedinou XLS tabulkou (Obrázek 1). Snažil jsem se dopočítat ke stejným růstům RVO jako MŠMT pomocí údajů v červených sloupcích, ale vychází mi to krapet jinak. Ale to teď nechme stranou.

Zprava

Obrázek 1: Souhrnná zpráva z Hodnocení'17 vědy na vysokých školách pro MŠMT

Pro a proti ministerské formulky

  • Zásadní problém s formulkou MŠMT rozdělující motivační složku je, že zohledňuje pouze články v časopisech databáze WoS. VŠ totiž produkují plejádu dalších typů vědeckých výsledků. A protože se výskyt ostatních typů výsledků mezioborově velmi liší, na zvoleném způsobu alokace tratily ty VŠ, kde tyto obory mají větší zastoupení. Jde především o obory umělecké, humanitní, část oborů společenskovědních a část technických. Kdo díky formulce MŠMT vyhrál a kdo prohrál si již doplňte sami. Bylo by však na hlavu, kdyby samotné VŠ peníze mezi své fakulty rozdělily stejnou metodou jako MŠMT.
  • Další poměrně zásadní problém je, že do vzorečku MŠMT byly články rozdílných oborů i oborových skupin sesypány na jednu hromadu jako hrušky s jablky. Například bez ohledu na to, že přirozená frekvence publikování připadajícího na vědce je ve společenských vědách výrazně nižší než ve vědách přírodních. A liší se třeba i typická velikost autorských týmů. Bylo by proto na hlavu, kdyby samotné VŠ peníze mezi fakulty rozdělily stejnou formulkou jako MŠMT.
  • Problematické je, že formulka články počítá jako kusy a nezohledňuje autorské podíly VŠ. Na tom vydělaly VŠ působící v oborech, kde jsou běžné autorské megakolaborace se stovkami až tisícovkami externích spoluautorů. Exemplárním případem budiž nukleární fyzika. V této aplikaci a na Obrázku 2 si můžete ověřit, že fakulty jako MFF UK nebo FJFI ČVUT vykazují v tomto oboru velmi vysoké fyzické počty článků (50) a (29), které však po zohlednění autorských podílů dělají pouze 5,3 a 1,9, tedy desetkrát méně (Obrázek 3). VŠ, které se jadernou fyzikou nezabývají, jsou pak v nevýhodě. Bylo by proto na hlavu, kdyby například dvě zmíněné VŠ peníze RVO od MŠMT mezi své fakulty rozdělily stejnou metodou jako MŠMT.
  • Pozitivní je, že vzoreček MŠMT nebere v potaz všechny články, ale jen ty ve významnější polovině časopisů databáze WoS. Oproti kafemlejnku [1 | 2] se tak výrazně snížila motivace ke kvantitě na úkor kvality cestou účelového masového publikování v málo významných nebo dokonce vlastních časopisech [1 | 2 | 3 | 4].

 RVO 4

Obrázek 2: Fyzické počty článků výzkumných organizací ve významnější polovině časopisů databáze WoS v oboru Physics, Nuclear.

RVO 1

Obrázek 3: Součty autorských podílů článků výzkumných organizací ve významnější polovině časopisů databáze WoS v oboru Physics, Nuclear.

Co by se dělo, pokud by MŠMT postup opakovalo i v dalších letech

Pro jednou o velký problém nejde. Problém by byl, pokud by v tom MŠMT pokračovalo i v letech dalších. A nejde jen o výše uvedené problémy.

Vědecká obec na VŠ by si za nějakou dobu začala uvědomovat absurdnost a trvalost vzorce a začala by se podle toho chovat. Vědci a celá pracoviště VŠ by houfně přecházeli do empirického výzkumu, kde je publikační frekvence v průměru zpravidla výrazně vyšší. Narostla by také obliba výzkumného měření, kde bývá publikační frekvence vysoká. A samozřejmě by raketově expandovalo zapojení českých pracovišť do mezinárodních projektů nukleární fyziky a astrofyziky a narostl by tlak na placenou účast pracovišť ve velkých mezinárodních konsorcionálních projektech, kde se mezi autory výsledků podepisují všichni, kdo penězi přispěli. Znamenalo by to po éře kafemlejnku další hřebíček do rakve humanitních věd a dalších oborů, kde se ve WoS časopisech nepublikuje (ani ve světě) vůbec nebo tam je nízká publikační frekvence. Už tak velmi nízký zájem dělat na VŠ aplikovaný výzkum a spolupracovat s podnikatelským sektorem a státní správou by dále poklesl.

Nad rámec

Výše uvedené může vyvolat falešný dojem, že účelem celonárodních hodnocení je pouze získání parametrů do vzorce k rozdělení peněz jako odměny mezi nejlepší výzkumné organizace. Zde musím připomenout, že výsledky Hodnocení'17 vlastně suplují neexistující hodnocení VŠ z úrovně MŠMT. Tedy to, co pro pracoviště AV ČR představuje Hodnocení 2010-2015 a připravované Hodnocení 2016-2020.

Celonárodní hodnocení typu Hodnocení'17 by nám mělo poskytnout hlavně srovnání oborové struktury na straně vědeckých vstupů a výstupů, míry oborové a infrastrukturní fragmentace, výzkumného zázemí, výkonu a produktivity českých vědních oborů s vhodně zvoleným zahraničím. Hodnocení by také mělo odhalovat zdravé a nezdravé trendy toho všeho. Laicky řečeno, národní hodnocení by mělo ukázat, jak na tom v jednotlivých vědních oborech jsme a kam směřujeme.

Například informace o tom, které důležité vědní obory jsou vědecky nevýkonné, může být signálem ke zvýšení jejich podpory. Když se například zjistí, že je obor málo produktivní, je to zase výzva k hledání nástrojů na jeho zlepšení. Podobně se může ukázat, že některé obory jsou nesmyslně velké nebo neefektivně fragmentované. Z Hodnocení'17 se toho však v tomto směru bohužel moc nedozvíme. Doufejme, že se to podaří v dalších letech, kdy se bude rozšiřovat hodnocení podle záměrů v Metodice 2017+.


* RVO - Rozvoj výzkumných organizací

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.