Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Za co děkujeme kafemlejnku

5. 12. 2018
Za co děkujeme kafemlejnku

Nature Index (NI) zařadil Česko mezi šest zemí světa s nejvyšším tempem růstu publikačního výkonu ve špičkových přírodovědných časopisech. NI má sice své mnohé mouchy, ale za pozornost to stojí. Obzvláště v situaci, kdy se ozývají hlasy, že jde o blahodárný důsledek kafemlejnku, který údajně konečně začal přinášet ovoce.

Rozklad nárůstu na úroveň organizací však odhaluje přesný opak - tam kde se kamemlejnek používal a používá, tam byla dynamika špičkového publikačního výkonu v přírodních vědách nejnižší.

Článek v nedávném vydání časopisu Nature zařadil Česko mezi tzv. 'challenger states'. V 82 špičkových přirodovědeckých časopisech Nature Indexu (NI) totiž publikační výkon Česka mezi rokem 2015 a 2017 narostl o vysokých 14 %. V absolutních počtech šlo navíc o 32 článků (vše při zohlednění autorských podílů nazývaných FC jako Fractional Counts).

Klaňme se kafemlejnku

Jeden je hned v pokušení interpretovat umístění Česka mezi 'challenger states' jako výrazný systémový úspěch. V diskusích na českém internetu zazněly i vážně míněné názory, že za ten úspěch vděčíme kafemlejnku. Prý konečně začal přinášet plody ... a bude ho prý proto velká škoda. S tímto obdivným názorem Dalibora Štyse polemizuje Jiří Chýla a dále Michael Šebek. Na něj navázal ještě Václav Hořejší. Není tedy od věci se na celou věc podívat pod větším drobnohledem. Čísla dokladuji, že názory z kadlubu Dalibora Štyse jsou založeny na vodě.

V dalším je třeba mít na paměti, že NI je založen na poměrně malém počtu špičkových časopisů v oblasti přírodních věd. O NI jsem psal již dříve [1|2|3]. Pro lepší pochopení důležitých nuancí na úrovni jednotlivých VO vřele doporučuji ke čtení blog Jiřího Chýly.

Nárůst publikačního výkonu NI Česka

Úvodní vhled nabízí článek o 'challenger states'. Ale rozklad celkového pokroku Česka na přínos jednotlivých výzkumných organizací (dále VO) již nenabídl. Pouze zmiňuje tři naše instituce: Czech Academy of Sciences (FC: 86.8), Masaryk University (FC: 21.0) a Silesian University in Opava (FC: 5.2).

Identifikovat nárůst na úrovni jednotlivých VO na webu NI možné není. Vyžádali jsme si proto zdrojové údaje od klientské služby NI a navíc stáhli a zpracovali data z národních zdrojů. Technické podrobnosti najdete na konci blogu.

Příspěvky sektorů k růstu publikačního výkonu Česka mezi roky 2015 a 2017:

NI TA 4x

Tabulka 1: Počty článků (jako 'fractional counts = FC') v roce 2015 a změna v roce 2017. Zaokrouhleno na celé jednotky směrem dolů.

  • V letech 2015 a 2017 šlo o 564 a 610 fyzických kusů publikací v časopisech NI. Po zohlednění spoluautorských podílů (FC) to odpovídá publikačním výkonům 224 (v tabulce 1) a 256. To odpovídá onomu absolutnímu nárůstu 32 článků, respektive 14% nárůstu.
  • K nárůstu publikačního výkonu Česka o 32 článků přispěly ústavy AV ČR (17ti) více než VŠ (13ti). AV ČR v roce 2015 vykázala publikační výkon 96, VŠ 123. Vyjádřeno jako podíl na výkonu Česka to dělá 55 % u VŠ, 43 % u AV ČR a pouhá 2 % u ostatních VO.
  • Vztaženo k publikačnímu výkonu v roce 2015, výkon celé ČR narostl o v úvodu zmiňovaných 14 %. Nejdynamičtější byl růst v sektoru ostatních VO (40 %), nižší v sektoru AV ČR (18 %) a nejnižší v sektoru VŠ (10 %). Již zde je zřejmé, že tvrzení o zásluhách kafemlejnku jsou mimo mísu, protože ten se používal a stále používá hlavně v segmentu VŠ, které vykázaly dynamiku zdaleka nejmenší.

Rozklad nárůstu na úroveň jednotlivých VO uvádí níže uvedená tabulka 2:

V roce 2015 měly v rámci sektoru VŠ nejvyšší podíl na publikačním výkonu Univerzita Karlova (35 %), Masarykova Univerzita (18 %), Univerzita Palackého (15 %) a VŠCHT (10 %), což v rámci VŠ sektoru sčítá do 78 %.

V roce 2015 měly v rámci sektoru AV ČR nejvyšší podíl na publikačním výkonu Fyzikální ústav (29 %), ÚOCHB (16 %) a Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (9 %). Zbytek byl dost rovnoměrně rozložen mezi mnoho dalších ústavů.

V absolutních počtech k nárůstu Česka nejvýrazněji přispěla Masarykova univerzita a to 10 články (navíc, oproti roku 2015). Příspěvky dalších VO jsou výrazně menší. Mezi čtyřmi desítkami těchto VO jsou však proporčně více zastoupeny ústavy AV ČR než VŠ.

Nárůst Česka naopak nejvíce přibrzdil pokles počtu publikací Fyzikálního ústavu o 3. Ale vzhledem k tomu, že tento přispívá vysokým dílem (28 v roce 2015), z jeho pohledu nešlo o pokles tak zásadní (navíc souvisí se zapojením ústavu do světových megakolaborací fyziky elementárních částic - více viz. blog Jiřího Chýly v sekci 'Jednotlivec a kolektiv'). O zásadní pokles (-3 články) jde v případě ČVUT, kde bylo v roce 2015 publikováno 10 článků (viz. také J.Chýla) a nebo Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, kde poklesl počet článků ze 3 na nulu.

Vysokým školám tedy zachraňovala čest hlavně Masarykova univerzita. Její publikační výkon totiž narostl téměř o polovinu (o 10 z 22 v roce 2015). Bez MU by totiž publikační výkon VŠ narostl o pouhé 3 publikace, tedy o méně než 3 %. Například Univerzita Karlova, jejíž výkon byl v roce 2015 v rámci VŠ zdaleka nejvyšší (35 %) vykázala navíc pouze 2 články což odpovídá růstu o pouhých 4,5 %, tedy výrazně pod průměrným růstem celého Česka (14 %).

Příspěvek segmentu Ostatní VO k nárůstu publikačního výkonu byl sice zanedbatelný (+2 články), ale s ohledem na nízkou výchozí základnu v roce 2015 (5 článků), šlo pro sektor samotný o nárůst výrazný. Zasloužily se o něj hlavně Česká geologická služba, Institut klinické a experimentální medicíny, a Národní ústav duševního zdraví (nově vzniklý).

NI TA 3zTabulka 2: Počty článků (jako 'fractional counts = FC') v roce 2015 a změna v roce 2017. Zaokrouhleno na celé jednotky směrem dolů. Červeně VŠ, černě AV ČR, modře ostatní VO.

Suma sumárum

Když si rozložíme nárůst publikací v časopisech Nature Indexu mezi roky 2015 a 2017 o 32 článků tak zjistíme, že více než polovinou (17) k nárůstu přispěla AV ČR s tempem růstu 18 %. Za ní Masarykova univerzita s nárůstem o 10 článků velmi vysokým tempem 45 %. Dívali jsme se a rozhodně to nebyla zásluha několika málo vědců na MU. Všechny ostatní vysoké školy přispěly už jen pouhými 3 články, což je srovnatelné s příspěvkem 2 článků Ostatních výzkumných organizací.

To jasně vyvrací tvrzení, že za velmi vysokým růstem publikačního výkonu Česka stojí kafemlejnek. Tam, kde se totiž kafemlejnek používal a používá dodnes, tedy na vysokých školách, tam byla dynamika nárůstu nejnižší. A na již zmíněné Masarykově univerzitě se kafemlejnek myslím také nepoužívá. Nebo snad ano?

Blog jsem sepsal s výraznou analytickou a další podporou Tarase Hrendashe.

 


Technikálie

Rozklad na úroveň VO byl proveden na základě dat z Hodnocení'16 (publikace roku 2015) a dat RIV (publikace roku 2017). Tyto roky pokrývají vydání Nature Index Annual Tables 2016 a 2018, na jejichž základě byly identifikovány 'Challenger states'. Při identifikaci konkrétních publikací přispívajících k NI za roky 2015 a 2017 jsme se drželi Nature Index guidelines (Sekce 3.5 a 4.0). Navíc jsme námi sestavený seznam publikací srovnali se seznamem publikací, který nám na vyžádání zaslali z NI Client Service.

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.