Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně. 

Blíží se nám polovina roku 2019 a Hodnocení'18, které má posoudit vědecké výsledky z roku 2017, se snad blíží do poločasu. Jde o druhý ročník zbrusu nového hodnocení podle tzv. Metodiky 2017+, která nahradila metodiky dřívější, známější pod názvem kafemlejnek. Od kola letošního se čekala mnohá poučení z kola minulého.

Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.

Nová Inovační strategie vlády se po novém roce veřejnosti zjevila jako blesk z čistého nebe. Vláda a hlavně premiér si od ní slibují opravdu hodně. Pokud budou v její implementaci stejně úspěšní jako v její mediální propagaci, začnou se brzy dít zásadní reformní věci. Neslavné osudy dosavadních strategií a mediální přehánění posledních let však zavdávají důvody k mírnění nadějí. Byť realizaci strategie držím palce, vidím v ní slabiny, které jí mohou být osudné.

V IDEA jsme spustili interaktivní on-line nástroj otevírající pohled do vesmíru vědeckých časopisů - umožňuje vyhledání a srovnání vědeckých časopisů podle citačních indexů IF a AIS. Ty dlouhá léta byly a nadále jsou pilířem národního hodnocení výzkumných organizací. Navzdory tomu vlády relativní oborová pořadí časopisů na těchto indexech založená české vědecké komunitě neukázaly.

Máme únor 2019 a pomalu se nám rozjíždí práce panelů Hodnocení'18 výzkumných organizací (VO). Důležitým podkladem budou opět bibliometrické zprávy za VO a obory. Čekalo se, že na základě posbíraných zkušeností z Hodnocení'17 doznají výrazných zlepšení. Zprávy samotné však zatím dostupné nejsou. K mání jsou pouze zásady toho, co by měly zprávy obsahovat. V tomto blogu novinky komentuji a srovnávám s desaterem mých doporučeních z loňského léta.

Za překvapivě nevalné pozornosti akademiků byly zveřejněny výsledky Hodnocení'17. Šlo o první ročník hodnocení výzkumných organizací (VO) podle nové Metodiky 2017+. Ta nahradila pomalu odepisovaný kafemlejnek. Zveřejněné výsledky, především logika známkování (škálování) VO, však budí rozpaky. Omluvou je, že první ročník hodnocení byl avizován jako ověřovací.

Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.

Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.