Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Česká stopa v programu LIFE

19. 4. 2018
Česká stopa v programu LIFE

V minulém článku jsme program LIFE podrobně představili. Teď přichází čas na to, abychom se vydali po stopách důvodů, proč čeští žadatelé nejsou v tomto programu příliš úspěšní.

Na úvod je nutné si přiznat, že čeští žadatelé nepatří v programu LIFE mezi ty nejaktivnější resp. nejúspěšnější. Statistika všech projektů vybraných k financování od vstupu ČR do EU ukazuje velmi nízkou úspěšnost českých koordinujících příjemců, kteří jsou hlavními realizátory projektů (databázi projektů naleznete zde). Od vstupu do EU bylo Evropskou komisí doposud financováno 17 „českých“ projektů. Pro srovnání, pouze Lucembursko a Malta, jako nejmenší státy EU, jsou v žebříčku úspěšných žadatelů až za ČR (u Chorvatska je to způsobeno pozdějším přistoupením do EU v roce 2013). Za kratší období byli například bulharští a rumunští žadatelé úspěšní dvojnásobně.

Graf: Počet projektů vybraných k financování z jednotlivých členských států v období od 2004 až do současnosti (znázorněné je i rozdělení dle geografických oblastí).

EY_graf.png

Nabízí se tak otázka, čím je tato nelichotivá statistika způsobena?

Obecně je účast českých subjektů v programech financovaných přímo Evropskou komisí dlouhodobě nízká, což potvrzuje i slabý zájem a nízká úspěšnost českých žadatelů o Horizont 2020 – podrobněji čtěte zde a zde. LIFE tedy není výjimkou.

Patrně nejvýznamnějším důvodem nezájmu o tyto programy je relativně vysoká dostupnost zdrojů financování v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Studnice operačních programů financovaných z ESIF nebo programů Technologické agentury ČR (TA ČR) se prozatím zdá bezedná - míra úspěšnosti žádosti je mnohem vyšší, míra kofinancování podobná či vyšší a vynaložené úsilí potřebného na přidělení dotace je naopak významně nižší. České subjekty tak sklízí ovoce, které jim leží u nohou, a nenatahují se po dalších plodech na stromě.

Oblíbeným argumentem žadatelů (zejména těch neúspěšných) zdůvodňující malý počet českých projektů, jsou trochu spekulativní teorie o preferování západních či „starých“ členských států EU. Je pravda, že indikativní alokace pro jednotlivé členské země existují, nicméně počet kladně hodnocených českých projektů se maximální hranici ani nepřibližuje. Blíže pravdě bude proto tvrzení, že organizace ze „starých“ členských států jsou schopny připravit lepší žádosti i díky svému delšímu působení v rámci programu a lepší znalosti celého procesu podávaní žádosti - žadatelé vědí, co chtějí hodnotitelé slyšet.

Čeští žadatelé také prozatím nejsou ochotni investovat zdroje do procesu podávání žádosti s nejistým výsledkem. Rovněž je potřeba říct, že zejména soukromé subjekty nevnímají pozitivně prestižnost účasti v evropských programech – pro jejich aktivity zaměřené čistě ziskově to nemá zásadní význam. Na druhou stranu, pokud se již rozhodnou zapojit, naráží na to, že jimi zamýšlené inovativní akce již byly v rámci programu podpořeny v minulosti v jiných členských zemích a Komise nechce podporu duplikovat.

Pozitivní výhled do budoucnosti?

Není tajemstvím, že finanční prostředky pro Českou republiku v rámci ESIF v budoucnu nebudou dosahovat stávajících čísel. Naproti tomu se očekává právě nárůst rozpočtů programů administrovaných přímo z Bruselu. Pro české veřejné subjekty, jejichž rozpočty z významné části tvoří právě prostředky z evropských zdrojů, to bude impuls k porozhlédnutí se po jiných, doposud nevyzkoušených, dotačních titulech. LIFE může být jedním z nich. Avšak ani ten největší optimista by neměl mít přehnané očekávání. Zvyšování míry zapojení se do programu bude pomalé a postupné, přičemž schopnost českých žadatelů okamžitě uspět v evropské konkurenci není třeba přeceňovat.

Nabízí se několik opatření, která by tento proces mohla urychlit. Na LIFE program lze dobře aplikovat obecná doporučení Analýzy programů EU v souvislosti s doplňkovostí s programy ESIF, kterou zpracovala poradenská společnost EY pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

  1. Prvním krokem je šíření povědomí o širokých možnostech programu. V případě LIFE má v tomto ohledu nezastupitelnou roli Národní kontaktní místo fungující pod Ministerstvem životního prostředí. Pravdou je, že zejména v posledních dvou letech bylo spuštěno několik aktivit, které by měly přispět k zatraktivnění programu (např. spuštění národní výzvy nabízející spolufinancování projektu z národních zdrojů či organizování píšících seminářů). Tyto aktivity přináší první ovoce ve formě vyššího počtu předložených žádostí v minulém roce.
  2. Dalším nástrojem by mělo být propojování subjektů, které projekty úspěšně realizovaly, s těmi, které o zapojení uvažují, ale potýkají se se vstupními problémy. Propojení by zmírnilo dvě nejčastěji citované překážky na cestě k podání žádosti – složitost procesu podávání žádosti a nedostatečné kapacity organizace. I v tomto aspektu může hrát Národní kontaktní místo aktivní roli například vytvořením databáze příjemců, přičemž nadstavbou by mohla být nabídka koučování (např. jak je tomu programů TA ČR).
  3. V neposlední řadě by se potenciální žadatelé měli podívat i do zahraničí. Identifikace vhodných zahraničních partnerů a navázání bližších kontaktů s partnerskou sítí je ideálním výchozím bodem pro úspěšný vstup „nováčků“ do programu. Takový kontakt a informace z první ruky je k účasti v programu motivují daleko více než přesvědčování ze strany přímo nezainteresovaných subjektů.

Ačkoliv se pro české subjekty jedná o běh na dlouhou trať, někde je potřeba začít. Úspěch hned při prvním snažení žadatelům nikdo nezaručí, ale konkurence v programu LIFE není zdaleka tak drtivá jako v Horizontu 2020. Proč tedy nezkusit právě LIFE? Výzvy pro rok 2018 budou spuštěny už koncem dubna!

 

Autor: Peter Mecko, EY

EY Logo Beam Tag Horizontal RGB EN

EY

EYNejnovější od EY

Partneři webu a spolupracující instituce