Národní hodnocení výzkumu v České republice s přepočtem výsledků na peníze, nazývané „kafemlejnek“, zanechalo v části vědeckého prostředí stopy, které nebude snadné zamést. Výzkumným organizacím neposkytuje potřebnou zpětnou vazbu, převážně nehodnotí kvalitu, přitom ovlivňuje sto procent finanční podpory na jejich rozvoj. Mnoho výzkumných organizací mimo Akademii věd zároveň přebírá jeho mechanismus pro vnitřní nakládání s rozpočtem na vědu.

Minulý díl Názorníku se zabýval tématem brain drainu, tedy "odlivem mozků" z českých vysokých škol a výzkumných institucí. Své pohledy na to, zda je brain drain hrozbou i v České republice, jestli je horší odchod mladých, motivovaných lidí do jiných sektorů nebo do zahraničí, či jaká jsou efektivní řešení tohoto problému, nám představí další čtveřice osobností z oblasti výzkumu a vývoje. 

Namísto jedné otázky pokládal tentokrát Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz vybraným osobnostem z oblasti výzkumu a vývoje rovnou trojici otázek. Tématem byla problematika brain drain – brain gain, tedy "odlivu inteligence" v kontextu České republiky. Můžeme v českém vysokém školství a výzkumu hovořit o brain drainu? A jak takovou situaci přetvořit v brain gain?

Univerzita v Cambridge má ve světě velice silné postavení. Může se pochlubit, že na ní působilo 96 nositelů Nobelovy ceny. A skvělé jsou i její úspěchy v oblasti komercializace vědy. Pro transfer technologií zřídila věhlasná univerzita dokonce samostatnou a velmi úspěšnou firmu. Měl jsem možnost nahlédnout do její kuchyně. Proto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů, které pro tuzemskou akademickou sféru mohou být velmi inspirativní.

20. prosince 2017 bylo definitivně dokončeno hodnocení výzvy č. 19 Excelentní výzkum, bezpochyby nejnáročnější a také nejdůležitější výzvy OP VVV. Po zveřejnění prvního (částečného) i finálního seznamu projektů začali většinou neúspěšní žadatelé zpochybňovat proces hodnocení (naposledy 21. prosince 2017 v Lidových novinách). Považuji proto za nutné ze své pozice poskytnout vyjádření k jednotlivým argumentům a ukázat, že hodnocení bylo transparentní a byly vybrány ty projektové žádosti, které nejlépe naplňovaly zaměření a nastavení výzvy.

Vzhledem ke krátké diskuzi ohledně ostravského superpočítače, která proběhla 5. prosince 2017 na půdě Parlamentu České republiky při 3. jednání poslanecké sněmovny, a kterou otevřel bývalý poslanec a ministr financí Ivan Pilný, jsem se coby ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra rozhodl napsat tento komentář.

Idea Názorníku je prostá: vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Další otázka Názorníku se týká tématu, které v poslední době rezonuje s aktuálními diskusemi, mj. na konferenci KRECON 2017. Je v ČR doktorandů moc?

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Druhá otázka Názorníku se opět týká doktorandů, tentokrát získávání zahraničních zkušeností:

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Historicky první otázka se týká neutěšené finanční situace doktorandů.

Manažerský přístup k řízení projektů je nezbytný jak ve firmách, tak i ve výzkumných organizacích. Manažeři řídí a určují další vývoj jím svěřených organizací. To stejné platí o projektech, které musí být také manažersky řízeny. Vědečtí a výzkumní pracovníci mají ovšem často jiný pohled na význam slov „manažer“ a „manažerský přístup“ než zbytek veřejnosti.