V rozhovoru, který poskytl redakci Vědavýzkum.cz na téma nedávné rezignace Maura Ferrariho, prezidenta ERC, se Tomáš Jungwirth jednoznačně přiklonil k interpretaci Evropské komise: Mauro Ferrari zklamal, nevěnoval se své práci dostatečně a nepochopil komunikační a řídící mechanismy zavedené ve strukturách Evropské komise.

Současná koronavirová epidemie převrátila naše životy naruby. Míra nejistoty je obrovská, ekonomické dopady astronomické, veřejnost netrpělivě očekává, kdy přijde někdo s řešením. Mohou pomoci vědci? Pro racionální rozhodování nám stále chybí to základní. Vraťme se ke kořenům vědy a dodejme poctivá data, na která bude spolehnutí.

Ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Lukáš Ferkl vyzval vědeckou obec, aby prostřednictvím útrat za zboží, služby a investice pomohla domácí ekonomice. Navrhuje realizovat plánované výdaje ve vědeckých projektech již nyní a neodkládat je na konec kalendářního roku, jak bývá v akademickém prostředí zvykem. Svůj nápad vysvětluje v krátkém rozhovoru.

Pandemie koronaviru odhalila, že mezinárodnímu společenství chybí účinné mechanismy spolupráce. V prvních fázích krize se jako nejúčinnější ukázala „izolacionistická“ opatření, ta však nemohou být řešením dlouhodobým. Současně se ukazuje, že rozhodnutí vlád a krizových štábů jsou přijímána, jsou-li podložena srozumitelnými expertními poznatky. Věda tak nabízí společný globální jazyk pro věcnou diskusi a formulaci návrhů řešení těch největších výzev.

Jednorožec (anglicky unicorn) je módní označení pro technologickou společnost s tržní kapitalizací více než 1 miliarda USD, která není veřejně obchodována. Její obchodní model je založený na agresivním mezinárodním růstu financovaném zejména navyšováním základního kapitálu. Jejich poetický název vznikl údajně proto, že tyto společnosti jsou – stejně jako mýtičtí jednorožci – krásné a vzácné.

Profesor Hořejší publikoval 28. 1. 2020 na portále Vědavýzkum.cz článek Aféra v Olomouci a principy vědecké etiky. Už poněkolikáté tak vedl filipiku proti mé osobě a v principu i proti řadě kolegů z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a na základě domněnek nabízí vědecké komunitě rádoby nezaujatý pohled na dění v Olomouci.

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller se zamýšlí nad tím, co se ve vědě, výuce, ale také v rámci plnění společenské role jeho vysoké škole povedlo. V rámci závěrečné fáze svého rektorského působení by rád s akademickou obcí diskutoval roli UP v otázkách jako životní prostředí, vývoj klimatu či rozvoj občanské společnosti.

V České republice vznikly a byly uvedeny do provozu v minulých letech desítky výzkumných infrastruktur, ať už se jedná o velké výzkumné infrastruktury či regionální centra výzkumu a vývoje. Jaké faktory ovlivňují budoucí vývoj v této oblasti? A měl by se vůbec podporovat vznik nových výzkumných infrastruktur?

V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů. Ochrana know-how a obchodního tajemství ve výzkumu a vývoji přitom může Česku pomoci v jeho cíli zařadit se mezi inovační lídry Evropy.

Aplikovaný výzkum není jen doménou přírodních a technických věd, stále častěji můžeme pozorovat poptávku po aplikovaném výzkumu v oblasti společenskovědní. Problematika aplikovaného výzkumu v této oblasti a jeho specifika však nastolují řadu otázek a bariér, které často brání v zapojení akademických pracovníků, výzkumníků a studentů veřejných vysokých škol.