Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Avast hledá cestu k univerzitám i Akademii věd

28. 5. 2018
Avast hledá cestu k univerzitám i Akademii věd

Svět univerzit a Akademie věd by se měl více přiblížit byznysu, průmyslu – samozřejmě férovým a transparentním způsobem. „Mrzí mě, že se to v Česku zatím moc neděje,“ říká manažer Avastu Ondřej Vlček.

Ondřej Vlček byl tvůrcem prvního antivirového programu Avast pro Windows 95, dnes je jako provozní a technický ředitel nejvýše postaveným českým manažerem stejnojmenné firmy. Nad ním už je pouze Američan Vincent Steckler.

V polovině devadesátých let, kdy Vlček pracoval na zmiňovaném antiviru, se v tehdejším Alwilu (dnešním Avastu) zabývala vývojem necelá desítka zaměstnanců. Dnes je to asi sedm stovek. Také zaměření vývoje Avastu je dnes podstatně širší, stále se ovšem týká kybernetické bezpečnosti.

Avast míří ve vývoji trochu jiným směrem než jiné světové antivirové firmy z absolutní světové špičky, do níž česká firma – založená na počátku devadesátých let Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou – bezpochyby patří.

„Jako prakticky jediní jsme se zaměřili vyloženě na koncové uživatele a utlumili některé další aktivity, byť ne všechny. Snažíme se mapovat celou škálu potřeb a zájmů našich zákazníků. Začíná to tvrdou bezpečností, ochranou před viry. Následuje například ochrana soukromí před reklamními sděleními. A pak jdeme ještě dál k údržbě počítačů a dalších zařízení, jejich optimalizaci a čištění,“ popisuje dnešní zaměření Avastu Ondřej Vlček.

Nadace i „komerce“

Pokud jde o spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, Ondřej Vlček upozorňuje, že se jí věnují dvě oddělené entity – Avast jako firma a Nadační fond Avast. Mezi nimi je jasná tlustá čára. Nadační fond Avastu například spolupracuje s profesorem Michalem Pěchoučkem z ČVUT, který před časem založil úspěšný start-up Cognitive Security a dál se zabývá výzkumem v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Pokud jde o celkové zaměření Nadačního fondu, jeho cílem je podpora výzkumného prostředí jako takového a jedním z jeho klíčových témat je vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Firma Avast ale také podporuje řadu dalších aktivit na vysokých školách, spolupracuje v Praze s ČVUT a Univerzitou Karlovou, v Brně s VUT a Masarykovou univerzitou. Také máme společný program s Akademií věd, sponzorujeme začínající vědce. A ti se zabývají problémy, jejichž řešení zase souvisí s tím, co děláme tady v Avastu,“ uvádí Ondřej Vlček. V tomto případě tedy jde o aktivity, jejichž jasným cílem je komercionalizace výzkumu.
V souvislosti s touto spoluprací Vlček nicméně dodává, že svět univerzit a Akademie věd by se měl více přiblížit byznysu, průmyslu – samozřejmě férovým a transparentním způsobem. „Mrzí mě, že se to v Česku zatím moc neděje. Máme ale dílčí úspěchy, třeba ve spolupráci s Ústavem informatiky Akademie věd.“
Spolupráci právě s tímto ústavem mimochodem oceňuje i David Pavlis, zakladatel další české společnosti, která dosáhla velkých úspěchů v globálním měřítku – softwarové firmy Javlin, jež svým klientům pomáhá se zvládáním toků obrovského množství dat, jejich propojováním a efektivním využíváním. „Vědci z Ústavu informatiky se většinou zabývají něčím úplně jiným než naši vývojáři, přesto jsme zjišťovali, že jejich poznatky mohou být zajímavé i pro nás,“ poznamenává David Pavlis.

Další směr: univerzity v USA

Vzhledem k silným aktivitám Avastu v Severní Americe se firma postupně „pouští“ i do spolupráce s univerzitami ve Spojených státech. Jednou z prvních vlaštovek je v tomto směru partnerství s University of California Irvine, přesněji s tamním výzkumným ústavem, který se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost. Avast vede jednání i s dalšími americkými univerzitami, spolupráce by v některých případech mohla začít ještě během letošního roku.

A co je pro Avast taková Next Big Thing, příští velká věc? Ondřej Vlček v této souvislosti mluví o IoT, internetu věcí. Rok 2017 byl podle něj průlomový. Lidé se začali více obklopovat zařízeními s připojením na internet. Včetně takových běžných věcí, jako jsou mikrovlnky, kávovary, hračky... To znamená, že se objevují i nová bezpečnostní rizika.

Jak Vlček upozorňuje, útočníci mají najednou obrovskou škálu nových možností: „Těch nejrůznějších nových zařízení, která míří na trh, jsou miliardy. A jejich výrobci často nemají žádné zkušenosti se softwarem. Jsou tu firmy, které třeba 150 let vyráběly skvělé kávovary. Najednou ale někdo v roce 2017 vymyslel, že budou ještě lepší, když budou připojené k internetu. A takový kávovar najednou vytvoří bezpečnostní hrozbu v celé domácí síti. Riziko nespočívá v tom, že by mi chtěl nějaký hacker zaútočit na kávovar a vyřadit ho z provozu, ale že prostřednictvím kávovaru zaútočí na další zařízení.“

Vzor dnešních start-upů?

Avast bývá někdy označován za vzor pro dnešní start-upy. Je ale možné Alwil z devadesátých let – tedy předchůdce dnešního Avastu – vůbec označit za start-up? Ondřej Vlček připouští, že když použijeme dnešní terminologii, tehdejší Alwil by asi bylo možné za start-up skutečně považovat.

Ale zároveň vysvětluje, že to není tak jednoduché: „My jsme tehdy slovo start-up neznali. Otázkou je, jak vlastně start-up definovat. Z mého pohledu je to mladá firma, která má relativně neortodoxní předmět podnikání. Důležitou součástí start-upového prostředí je ovšem také financování. Počátkem 90. let tady žádný venture kapitál nebyl. Neexistoval rozvinutý start-upový svět, jak ho známe dnes. Alwil rozhodně byl začínající firmou s poměrně velkými ambicemi, která se pohybovala v nadějném prostředí high-tech. Antivirovým firmám se ale začalo více dařit až v době boomu internetu, což bylo o deset let později – kolem roku 2000.“

Avast dnes každopádně podporuje projekty typu akcelerátorů agentury CzechInvest pro české start-upy v zahraničí. Podle Vlčka je skvělé, když start-upy dostanou příležitost „podívat se, jak se to dělá jinde“. Zvláště pokud se vydají do Silicon Valley, kde získají mnoho zkušeností a znalostí o tom, jak to funguje na globální úrovni.

 

Autor: Jan Žižka

Rozhovor s Ondřejem Vlčkem z Avastu si můžete přečíst na webu Moderní ekonomické diplomacie.