Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Daňové odpočty na výzkum - průlom v příštím roce?

3. 9. 2018
Daňové odpočty na výzkum - průlom v příštím roce?

Aplikovaný výzkum patří k oblastem, v nichž má Česko stále co dohánět. Spolupráce mezi výzkumníky a firmami, která je zcela zásadní pro další rozvoj české ekonomiky, se sice postupně zlepšuje, ale pořád není ideální. Ochota českých firem zabývat se vývojem a zavádět inovace je v jednotlivých případech poměrně vysoká, ale celkově vzato je i tady značný nevyužitý potenciál.

Dlouhodobé spory kolem daňových odpočtů na výzkum a vývoj celou situaci dál komplikovaly. Firmy si stěžovaly, že jim finanční úřady odmítají odpočty schválit – často z formálních důvodů. Finanční správa se na druhé straně obávala zneužívání odpočtů a měla k tomu bezpochyby často reálný důvod.

Jak popsal v nedávném rozhovoru pro Vědavýzkum.cz místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček, pracovní skupině pod jeho vedením se na konci června podařilo najít kompromisní řešení, jak k odpočtům přistupovat. Na základě této dohody ministerstvo financí během letošního léta připravilo příslušné legislativní úpravy.

„První návrh legislativního textu se dokončuje, poté zamíří ke konzultacím zejména se zástupci podnikatelů,“ říká zástupce náměstka ministra financí pro daně Stanislav Kouba. Potvrzuje, že ta zásadní změna se týká časového scénáře – kdy a jak firma musí předložit projekt výzkumu a vývoje finančním úřadům. Pracovní skupina při RVVI, jejímž členem byl i Stanislav Kouba, se dohodla, že projekt bude možné schválit až ve chvíli, kdy společnost předkládá daňové přiznání a poprvé uplatňuje odpočet na vývojové aktivity za předchozí období.

Odpadá tedy nutnost vypracovávat závazný detailní projekt předem, což podnikatelé vyhodnotili jako ten hlavní kámen úrazu. „Drtivá většina neshod mezi úřady a firmami se týkala formálních pochybení, které byly spojeny s časovým faktorem. Realita je taková, že se projekt obvykle vyvíjí v čase jiným směrem, inovaci prostě nelze nalajnovat podle přesného itineráře. A kvůli tomu pak úřady mnohdy neuznaly celý projekt,“ vysvětloval Karel Havlíček, který je také předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Riziko zneužívání

Stanislav Kouba dodává, že pracovní skupina musela zároveň hledat řešení, jak nenavyšovat riziko, že některé firmy si budou nárokovat odpočty zpětně a neoprávněně, protože původně ani žádný vývojový projekt nechystaly. Připomíná, že základní pravidla pro hodnocení výzkumu ve vyspělých zemích nastavuje takzvaný Frascati manuál Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Podle tohoto manuálu je výzkum a vývoj dopředu plánovaná aktivita, nikoliv nahodilá činnost,“ upozorňuje Stanislav Kouba.

Řešení se nakonec našlo – firma bude muset podle nových pravidel dát avízo, tedy zcela jednoduché oznámení finančnímu úřadu, že hodlá uplatnit odpočet od základu daně. Od té chvíle bude mít také nárok na uplatnění odpočtu, byť detailní projekt předloží později.

Celý proces předkládání projektu pak bude podle chystané legislativy podstatně jednodušší. Projekt bude například moci podepsat širší okruh představitelů firmy než dosud, vypouští se povinný údaj ohledně místa realizace projektu.

Žádné nášlapné miny

Otázkou je, jestli nyní návrhy legislativních změn projdou standardním legislativním procesem, nebo bude možné v tomto případě uplatnit zrychlené řízení. V zásadě jsou možné obě varianty s tím, že každá má své výhody a nevýhody. U první varianty je předností možnost důslednější konzultace ve standardním procesu, u té druhé rychlejší zavedení změny, na kterou už podnikatelé čekají.

Ve prospěch rychlejšího postupu podle podnikatelů a výzkumníků mluví to, že úpravy už prošly detailní diskusí prakticky všech zainteresovaných subjektů – a to i v rámci zmiňované pracovní skupiny. A také to, že se kolem této záležitosti neočekávají nějaké velké politické třenice. K podpoře aplikovaného výzkumu a inovací se hlásí všechny parlamentní politické strany. „Nesetkali jsme se s žádnými odpůrci, nevidíme žádné politické nášlapné miny,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Místopředseda RVVI předpokládá, že i kdyby se nepodařilo legislativní změny schválit během zrychleného postupu ještě letos (což je ideální varianta), fakticky by nové ustanovení o časovém scénáři předkládání výzkumného projektu mohlo začít platit hned od schválení zákona – tedy například někdy v příštím roce. Stanislav Kouba připouští, že to teoreticky možné je. Za rozhodující faktor, takzvanou determinantu, z hlediska toho, od jakého okamžiku lze uplatňovat nová pravidla, by mohl být v zákoně stanoven samotný projekt.

Přínosná osvěta

Faktem je, že chystaná nová pravidla nevyřeší stávající problémy, kdy některé firmy vedou spory s finančními úřady o neuznané daňové odpočty v minulosti. Karel Havlíček poznamenává, že finanční správa se v tomto ohledu drží stávajících regulí. Přesto se domnívá, že sbližování pohledů – i díky chystaným školením jak podnikatelů, tak pracovníků finanční správy – by mohlo vyhrocené postoje obou stran přece jen mírnit. S tím se ztotožňuje i Stanislav Kouba.

A co říká zástupce ministerstva výtkám, že daňové odpočty mají smysl pro firmy, které jsou v zisku, ale už nikoliv třeba pro začínající podnikatele, kteří ještě zisku nedosáhli? Stanislav Kouba v této souvislosti připomíná, že odpočet je možné přenést do dalších zdaňovacích období – po dobu tří let.

 

Autor: Jan Žižka