Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Inteligentní specializace - nová šance pro Česko

10. 9. 2018
Inteligentní specializace - nová šance pro Česko

Výzkumníci, inovativní podnikatelé, ale i tvůrci strategií ve státní správě by měli zbystřit pozornost. Během zhruba dvou let se zrodí nová strategie inteligentní specializace – takzvaná RIS 3. Česko si v ní stanoví oblasti aplikovaného výzkumu, do nichž má smysl investovat z veřejných zdrojů po roce 2020 během dalších sedmi let.

Jde mimo jiné o to, v jakých oblastech vhodně propojit veřejné a soukromé výdaje do výzkumu tak, aby česká ekonomika byla schopna držet krok s technologickými inovacemi. Důležitá je ovšem také oblast takzvaných společenských výzev, protože aplikovaný výzkum nesměřuje pouze k inovacím ve firmách. Může sloužit také k formování vhodných strategií třeba v oblasti penzijní politiky nebo zvládání migrace.

Nová RIS 3 (plným názvem Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation) naváže na nyní aktualizovanou stávající strategii. Přijetí tohoto dokumentu vyžaduje Evropská komise – je předpokladem pro čerpání financí na výzkum a vývoj z evropských fondů. Náměstek ministryně průmyslu Petr Očko, který má problematiku inteligentní specializace na starosti, ovšem zdůrazňuje, že nejde o žádnou formální záležitost.

„Nechceme dělat pouhé cvičení pro Brusel. Jde o klíčovou strategii, díky níž bude možné vylepšovat celkové inovační prostředí v zemi,“ říká Petr Očko. Důležitým místem pro hledání priorit aplikovaného výzkumu jsou už dnes takzvané národní inovační platformy, kde se potkávají zástupci veřejné správy, výzkumníků i podnikatelů. Právě tady mají jednotlivé průmyslové asociace, veřejné nebo výzkumné instituce možnost předkládat své představy o potřebách aplikovaného výzkumu.

Přesné vpichy

Podle současné strategie RIS 3 se dnes Česká republika zaměřuje na následující oblasti inteligentní specializace – pokročilé stroje, digitální ekonomika, dopravní prostředky pro 21. století, pokročilá medicína, kulturní a kreativní průmysly, zemědělství a životní prostředí, a také na společenské výzvy. Díky současné aktualizaci RIS 3 se do tohoto výčtu zařadí i průmyslová chemie. Teď půjde o to posoudit, jestli toto nastavení skutečně odpovídá budoucím potřebám po roce 2020.

Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Pavel Baran je přesvědčen, že současná strategie je v některých případech zaměřena spíše oborově než na řešení strategických problémů. „To platí například pro oblast společenských výzev,“ uvádí místopředseda Baran, který nově zastupuje RVVI v řídicím výboru RIS 3.

Do budoucna je podle něj třeba v jednotlivých oblastech přesněji formulovat konkrétní problémy, které by měl aplikovaný výzkum v Česku řešit. „Nejde o to, abychom zářemi reflektorů nasvítili celou mapu českého výzkumu a inovací, ale abychom do ní přesnými vpichy umístili klíčová témata, kterými se chceme zabývat,“ vysvětluje svou představu Pavel Baran.

Technologický foresight

Petr Očko v této souvislosti argumentuje, že strategie RIS 3 by kupříkladu neměla zahrnovat veškeré průmyslové sektory, ale především ty, které budou čelit technologickým změnám. Náměstek Očko také přichází s představou, že součástí formování nové strategie musí být mapování inovačního prostředí a technologický foresight – tedy získání představy o budoucím technologickém vývoji. Detailní představa musí určitě zahrnovat i oblast digitalizace, v níž dnes Česko zaostává.

Pokud jde o mapování inovačního prostředí, Petr Očko upozorňuje, že Česko s ním už má určité zkušenosti. Díky projektu INKA (inovační kapacity), na němž se podílí ministerstvo průmyslu společně s dalšími resorty, vzniká jednotná metodika, jak sbírat relevantní data od firem. Inspirací pro technologický foresight zase mohou být zkušenosti z Japonska, konkrétně tamního Národního institutu vědní a technologické politiky NISTEP. „Japonci se na foresight dlouhodobě zaměřují, získali si v tomto ohledu pověst skutečných odborníků,“ dodává Petr Očko. Za velmi významné z hlediska přípravy nové strategie zároveň považuje poznatky a vize Technologického centra Akademie věd ČR.

Podle náměstka Očka je zároveň důležité, aby podněty pro budoucí zaměření aplikovaného výzkumu vycházely nejen z národní, ale také z krajských úrovní národních inovačních platforem. „Dobrá komunikace s kraji je naprosto nezbytná,“ zdůrazňuje Petr Očko.

Tlaky okolního světa

Také Pavel Baran považuje za klíčové sladit domácí možnosti, co se týká výzkumných a inovačních kapacit, s představou o reálných globálních trendech a tlacích, které k nám doléhají z okolního světa. Aplikovaný výzkum by měl podle Pavla Barana sloužit rovněž k formování národních politik, které se zaměří na populační vývoj, stárnutí populace, migraci, problematiku pracovních sil nebo důchodový systém. Ale také například na využívání kulturních kapacit, klimatickou změnu nebo nyní velmi aktuální problematiku zadržování vody v krajině.

„To ale vůbec neznamená bezbřehou strategii od Šumavy k Tatrám, jde o ty přesné vpichy, díky nimž dokážeme identifikovat skutečné výzkumné potřeby,“ upozorňuje Pavel Baran, který je také místopředsedou Akademie věd ČR. Předpokládá, že v rámci příprav nové RIS 3 může využít svých zkušeností se Strategií AV 21, kterou Akademie zaměřila právě na řešení problémů současnosti.

Společenské výzvy považuje za důležitou součást budoucí strategie RIS 3 i Petr Očko, který se jinak dlouhodobě věnuje ekonomickým tématům. Zahrnutí společenských výzev není podle Petra Očka nijak v rozporu s tím, že agendu inteligentní specializace letos převzalo od úřadu vlády ministerstvo průmyslu. „Určitě bychom se měli zaměřit například na společenské dopady technologických změn,“ dodává náměstek ministryně průmyslu.

Perspektivu společenskovědního přístupu Pavel Baran současně spojuje i s problematikou výzkumu, který ovlivňuje prostředí ve firmách. Upozorňuje, že řada firem dnes řeší především to, jak čelit nedostatku pracovních sil a zároveň pokrývat přijímané zakázky. To často znamená, že téma výzkumu a vývoje se jeví aktuálně jako druhořadé, přestože ze strategického hlediska je výzkum a vývoj předpokladem budoucího rozvoje a firemní konkurenceschopnosti.

 

Autor: Jan Žižka