Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Cizí peří

7. 8. 2018
Cizí peří

V pondělí 30. července vyšel v Lidových novinách článek Andreje Babiše. Ve vědě a výzkumu míříme k efektivitě. Rekapitulace prvního půlroku. V něm, jak název naznačuje, Babiš podává svůj pohled na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace od února 2018, kdy v jejím čele nahradil bývalého místopředsedu Sobotkovy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Asi nepřekvapí, že Babiš si přisvojuje zásluhy, které mu nepatří, a že nám povídá pohádky, které ukazují, že se v oblasti vědy a výzkumu ještě neorientuje.

Cizí peří 1:

AB: Rozjeli jsme zavádění zcela nového hodnocení výzkumných organizací, známého jako Metodika 2017+. Nastavujeme přitom parametry všech modulů hodnocení na jednotlivé skupiny poskytovatelů, vyjíždíme do regionů a trpělivě vysvětlujeme, proč je kdysi oblíbený kafemlejnek již za svým zenitem.

Skutečnost: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, jak zní plný název Metodiky 2017+, byla schválena RVVI na 320. zasedání 25. 11. 2016 v době, kdy byl předsedou RVVI tehdejší vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. 8. února 2017 ji schválila Sobotkova vláda a začala příprava na její implementaci, která pokračovala rok podle plánu připraveného Bělobrádkovou Sekcí pro vědu, výzkum a inovace. Všechny důležité kroky byly započaty již tehdy a pokračují dál i nyní a pokračovaly by stejně, i kdyby předsedou RVVI zůstal Bělobrádek. Andrej Babiš se ujal předsednictví RVVI až na jejím 332. zasedání 2. února 2018 a nemusel tedy nic rozjíždět - jen naskočil do vlaku uhánějícího správným směrem. Jeho zásluhou je snad jen to, že nezatáhl za záchrannou brzdu a vlak nezastavil, což by řada lidí jistě uvítala. A také že na Úřadu vlády zachoval Oddělení hodnocení výzkumných organizací, které vede Kateřina Miholová, jež má na formulaci Metodiky 2017+ lví podíl.

Cizí peří 2

AB: Před poslanci jsem při žádosti o vyslovení důvěry vládě jasně sdělil, že věda a výzkum jsou prioritou vlády a že zajistíme celkové výdaje na výzkum a vývoj ve výši dvou procent HDP, což nás posune do elitní evropské desítky. To znamená, že musíme zajistit nejen nárůst zdrojů ze státního rozpočtu, ale rovněž plynulé čerpání evropských fondů a musíme připravit další motivační nástroje pro podnikatele – s cílem zvýšit jejich inovační aktivity, a tím i výdaje na výzkum. Že myslíme naše kroky vážně, jsme potvrdili i tím, že jsme schválili na rok 2020 rekordní částku ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj ve výši 37,5 miliardy korun, což je vůči roku 2015 nárůst o 10,5 miliardy. Neuhneme ale z toho, že výdaje zvýšíme pouze těm, kteří prokážou, že dělají opravdu kvalitní výzkum.

Skutečnost: 22. 5. 2017, tedy 3 dny předtím, než byl Babiš odvolán z funkcí místopředsedy vlády a ministra financí, Sobotkova vláda schválila návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2018 s výhledem na léta 2019 a 2020, který předložil Bělobrádek a který RVVI schválila na 324. zasedání 31. března 2017. V tomto návrhu byly následující částky celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace:

2018: 36 195 milionů
2019: 37 608 milionů
2020: 39 019 milionů

Vláda současně uložila ministru financí zapracovat schválený rozpočet do celkového návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Ivan Pilný, který na postu ministra financí vystřídal Babiše, ovšem toto zadání ignoroval a v první návrhu státního rozpočtu navrhl na léta 2018 až 2020 následující částky:

2018: 33 161 milionů
2019: 33 661 milionů
2020: 34 161 milionů

Připomínám, že rozpočet na rok 2017 činil 32 661 milionů. Kolem tohoto návrhu se strhla velká mela a premiér Sobotka proto poslal 24. července 2017 Pilnému dopis, v němž ho vyzval, aby dodržel usnesení vlády z 22. 5. 2017. Pilný nakonec částečně ustoupil a Poslanecká sněmovna, i s podporou ČSSD a KDU-ČSL, nakonec schválila vládní návrh státního rozpočtu na rok 2018 s výhledem na léta 2019-2020, v němž jsou na výzkum, vývoj a inovace určeny tyto částky:

2018: 34 797 milionů
2019: 36 989 milionů
2020: 37 492 milionů

Tedy opět: Babiš se chlubí nárůstem výdajů na výzkum, vývoj a inovace, který je znatelně nižší než Sobotkovou vládou schválený návrh Bělobrádka, proti němuž Babiš aktivně vystupoval. I to, co Babiš říká na začátku citace, je přesně to, co říkal i Bělobrádek.

V článku Babiš dále píše:

Paralelně rozjíždíme nový režim hodnocení účelové podpory, vytváříme odborné týmy a začínáme postupně vyhodnocovat všechny podpořené projekty.

Nevím, co myslí slovy „nový režim hodnocení účelové podpory“, v materiálech pro jednání RVVI o tom není ani slovo a nic není ani v zápisech z jejích jednání. Mimo realitu je tvrzení „začínáme postupně vyhodnocovat všechny podpořené projekty“. Kdo a podle jakých zásad bude vyhodnocovat „všechny podpořené projekty“? Žádná taková metodika neexistuje, a i kdyby existovala, žádný orgán není schopný všechny podpořené projekty vyhodnotit, neboť jich je odhadem 6-7 tisíc. Na webové stránce RVVI není ani žádná informace o „odborných týmech“, které by toto hodnocení měly provádět. Odborné oborové panely jsou součástí Metodiky 2017+, ta ovšem nehodnotí projekty, ale výzkumné organizace a ukončené programy výzkumu, což je ovšem něco úplně jiného. Jednotliví poskytovatelé účelové podpory mají ze zákona povinnost provést závěrečné hodnocení jimi podpořených projektů. Pokud budou toto hodnocení provádět pořádně, nic dalšího není třeba.

Podobný charakter má i Babišovo tvrzení:

Při té příležitosti jsme zahájili kontrolu všech výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur. Hodnotíme přitom přínos pro společnost, odvětví, posuzujeme mezinárodní relevanci a rovněž to, jak se výzkum plánuje a jak se hospodaří.

Velké výzkumné infrastruktury, jichž je 58, mají zcela jiné zaměření a cíl než 48 výzkumných center vybudovaných z 85 % z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Velké výzkumné infrastruktury, schválené vládou na léta 2016-2019 a financované plně z našeho státního rozpočtu, byly hodnoceny v etapě jejich výběru a loni znova po necelých dvou letech - v obou případech oborovými mezinárodními panely složenými z významných zahraničních odborníků. Nevím, proč a kým by měly být hodnoceny znova. Kritéria jejich hodnocení použitá zmíněnými panely jsou zcela jiná než u center výzkumu a nikdo, ani Babiš či RVVI, je nemůže zhodnotit kompetentněji než zmíněné zahraniční panely. To samé platí i pro výzkumná centra - nikdo z RVVI ani celá RVVI není schopen kompetentně posoudit jejich přínos pro společnost, mezinárodní relevanci a hospodaření. To by opět vyžadovalo časově, metodicky a personálně náročnou proceduru se zapojením našich i zahraničních odborníků.

A pokud jde o dohodu mezi podnikateli a Ministerstvem financí, jež podle Babiše „znamená historický průlom v přístupu k odpočtům na výzkum a vývoj“ a podle místopředsedy RVVI Karla Havlíčka tímodvracíme průšvih, který hrozil podpoře výzkumu ve firmách“, lze ji jistě uvítat.Jen k ní mělo a mohlo dojít již před čtyřmi léty, neboť Finanční správa, resp. její Generální ředitelství, je podřízena Ministerstvu financí, v jehož čele stál Babiš od 29. 1. 2014 do 24. 5. 2017. Tehdy ho odpočty na vědu zřejmě nepálily.

V závěrečném odstavci svého článku se Babiš chlubí tím, jak rozprášil Bělobrádkovu Sekci pro vědu, výzkum a inovace na Úřadu vlády a kolik tím ušetřil. Je zjevné, že si představuje, že vědu a výzkum bude řídit on a RVVI bude vykonávat jeho pokyny. Babiš přitom ignoruje skutečnost, že podle zákona 130/2002 Sb. je RVVI poradní orgán vlády, všichni členové RVVI mají velmi náročná povolání a nemají čas ani sílu se na „operativním řízení“ vědy a výzkumu podílet. Navíc, jde povětšinou o vrcholné představitele hlavních sektorů vědy a výzkumu u nás: vysokých škol, Akademie věd, resortních institucí a podnikatelského sektoru. Ti samí lidé, kteří navrhují rozdělení prostředků na výzkum a vývoj, jsou zároveň představiteli jejich hlavních konzumentů. Tak to nemůže efektivně fungovat a tak se to nedělá nikde ve světě.

 

Autor: Jiří Chýla

 

Partneři webu a spolupracující instituce