facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Velmi odfláknutá analýza

3. 8. 2017
Velmi odfláknutá analýza

Dne 21. 7. 2017 se na tomto serveru objevil text Nejúspěšnější v získávaní ERC grantů je Izrael, Češi zaostávají informující o analýze úspěšnosti žadatelů jednotlivých zemí o ERC granty, kterou zveřejnila 18. 7. 2017 konzultační společnost ttopstart

Podle ní se nejvíce ERC grantů daří získávat Nizozemsku, Švýcarsku a Izraeli. Naopak Polsko, Řecko, Slovensko a Česká republika zaostávají. Ačkoliv předchozí tvrzení odpovídá skutečnosti, jde celkově o nekompetentní a povrchní analýzu, která je založená na nesmyslné metodice a ignoraci reality jednotlivých zemí.

Úspěšnost v získávání ERC grantů definoval ttopstart jako poměr mezi počtem získaných ERC grantů v dané zemi a počtem tamějších univerzit, které se umístily v žebříčku THE World University Rankings. Tento žebříček je jeden ze dvou hlavních žebříčků vysokých škol (druhým je šanghajský ARWU, Academic Ranking od World Universities) a je připravován agenturou Thomson Reuters na základě jejich dat. Tato definice je nesmyslná ze dvou důvodů.

Prvním je triviální skutečnost, že ERC granty nezískávají pouze žadatelé z univerzit (resp. vysokých škol) ale i z neuniverzitních institucí, které pochopitelně nejsou zahrnuty v žebříčku THE. Přitom poměr počtů ERC grantů udělených žadatelům z univerzit a neuniverzitních institucí je v různých zemích velmi odlišný. Tak například u nás je z 25 ERC grantů udělených žadatelům z českých vysokých škol jen 13, takže podle výše uvedené definice není naše úspěšnost 25/12 (počet našich vysokých škol v žebříčku THE, jenž zahrnuje celkem 980 univerzit)=2,08 ale jen 1,08. Podobně u Maďarska je z 55 ERC grantů na vysokých školách jen 25 a z toho je ještě 9 na Sorosově Středoevropské univerzitě, kterou chce Orbán z Maďarska vyštípat. Takže skutečná úspěšnost podle ttopstart není 55/7=7,9, ale jen 25/7=3,6. Snad nejnižší podíl vysokých škol na udělených ERC grantech je ve Francii, kde jich je z celkových 951 je 133 (tj. jen 14 %), takže správně spočtená úspěšnost Francie podle definice ttopstart není 951/29=32,8, ale jen 4,59, jen o málo více než úspěšnost Maďarska.

Tento dramatický rozdíl je způsoben tím, že ve Francii ve výzkumu dominují ústavy CNRS, obdoby naší Akademie věd. Naopak například u Holandska tvoří ERC granty udělené žadatelům z vysokých škol 80 %, takže úspěšnost není 51,4, ale stále velmi pěkných 40. Podobně dominantní jsou univerzity i ve Velké Británii a Švýcarsku. V Německu a Itálii jdou na vysoké školy dvě třetiny ERC grantů, v Německu připadá téměř celá zbývající třetina na Společnost Maxe Plancka.

Druhým důvodem je skutečnost, že počet udělených ERC grantů je normován na počet vysokých škol v žebříčku THE, jenž zahrnuje 980 vysokých škol. A to bez ohledu na to, jak se umístily, jak jsou velké, či jak jsou orientované. Čím méně vysokých škol se dostane do THE žebříčku, tím z hlediska definice úspěšnosti lépe. Kdyby ttopstart provedl stejnou analýzu s použitím ARWU, měla by ČR úspěšnost rovnou pozoruhodnému nekonečnu, protože do pětistovky nejlepších univerzit, který ARWU obsahuje, se nedostala žádná. Podobně i Slovensko, které má jediný ERC grant jdoucí do Akademie věd a stejné pěkné nekonečno bychom my i Slovensko měli, kdyby se do jmenovatele uvedeného poměru počítaly jen univerzity na prvních 400 místech THE, kam žádná z našich či slovenských univerzit v roce 2017 nepronikla. Byli bychom tedy nekonečněkrát lepší než Holandsko, které má 668 ERC grantů a všech 13 vysokých škol v první dvoustovce. Přímo rajská hudba.

Smysluplné normování by mělo zohlednit minimálně tři typy údajů: počet obyvatel, či lépe počet jejich výzkumných pracovníků, kteří se mohou o ERC grant ucházet, výše podpory, kterou pro svůj výzkum mají a také počet podaných žádostí. Zkombinovat tato hlediska do jednoho parametru není jednoduché, a proto se podívejme pro na pořadí států podle počtu získaných ERC grantů.

Země hostitelské instituce

  1. United Kingdom (1617)
  2. Germany (1120)
  3. France (952)
  4. Netherlands (668)
  5. Switzerland (521)
  6. Spain (450)
  7. Israel (425)
  8. Italy (416)
  9. Belgium (264)
  10. Sweden (257)
  11. Austria (197)
  12. Denmark (141)
  13. Finland (121)
  14. Ireland (83)
  15. Portugal (73)
  16. Norway (67)
  17. Hungary (55)
  18. Greece (50)
  19. Poland (25)
  20. Czechia (25)
  21. Turkey (18)
  22. Cyprus (14)
  23. Estonia (6)
  24. Luxembourg (6)
  25. Iceland (5)
  26. Romania (4)
  27. Slovenia (4)
  28. Croatia (3)
  29. Bulgaria (3)
  30. Serbia (2)
  31. Slovakia (1)
  32. Latvia (1)
  33. Malta (1)

a srovnejme jen státy se zhruba stejným počtem obyvatel. Rozdělme prvních dvacet států do čtyř skupin:

  • státy se zhruba stejným počtem obyvatel jako Česká republika (tučně),
  • čtyři velké státy s počtem obyvatel mezi 60 a 80 miliony (kurzívou),
  • dva středně velké (Polsko a Španělsko),
  • tři malé skandinávské státy a Irsko s počtem obyvatel kolem 5-6 milionů,

plus Holandsko, které se svými 17 miliony obyvatel nezapadá nikam.

Uvedená čísla hovoří jasně:
V kategorii bez rozdílu vah je nejlepší trojice Švýcarsko, Izrael a Holandsko, v těžké váze jasně Velká Británie, v "naší" kategorii jsou velmi úspěšné i Belgie a Švédsko a v "mušce" Dánsko a Finsko. Naopak slabý je výkon Itálie a přímo katastrofální výkon Polska, které má srovnatelně obyvatel jako Španělsko, ale 18krát méně ERC grantů. My jsme ve své váze jasně poslední a spolu s čtyřikrát větším Polskem jsme v čele ocasu pelotonu. Důvody, proč tomu tak je, jsem se pokusil naznačit v únorovém čísle e-magazínu Akademie věd, kde na tuto otázku odpovídají i dva naši nositelé ERC grantů Eduard Feireisl, Tomáš Jungwirth a dále Václav Hořejší.

A ještě k tomu Izraeli. V jeho případě dominuje skvělý neuniverzitní Weizmannův institut, kam šlo 134 ze 425 ERC grantů udělených Izraeli, ale který není v THE žebříčku, kde je 6 izraelských univerzit. Takže správně spočítaná úspěšnost Izraele podle definice ttopstart není 425/6=70,8, ale "jen" 291/6=48,5. Vysoký počet ERC grantů Weizmanna vynikne ještě více, když si uvědomíme, že Oxfordská univerzita, jež je podle žebříčku THE nejlepší univerzitou na světě, získala "jen" 211 ERC grantů, přestože má z grantových zdrojů na výzkum zhruba sedmkrát více než Weizmann a zhruba tolikrát více i výzkumných pracovníků.

 

Autor: Jiří Chýla


Výsledky Šanghajského žebříčku za rok 2016 můžete nalézt na našem portále také zde. Výsledky THE World Reputation Rankings 2017 jsou pak dostupné zde. O tématu univezitních žebříčků píše také ve svém blogu Daniel Münich: Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky.