Vytisknout tuto stránku

Vysoké školy: příjmy z licencí klesají, smluvní výzkum roste

7. 2. 2019
Vysoké školy: příjmy z licencí klesají, smluvní výzkum roste

Víme, jak se vyvíjí objem smluvního výzkumu a příjmy z licencí na veřejných vysokých školách? Odpověď nabízí níže uvedený článek, který si za vstupní data vzal informace z výročních zpráv o hospodaření veřejných vysokých škol za období 2013-2017. Tento základní rozbor tak shodou okolností volně navazuje na článek Karla Novotného Veřejný výzkum a vývoj se zatím prodat neumějí, který vyšel na portále Vědavýzkum.cz minulý týden.

Smluvní výzkum a příjmy z licencí jsou dva ukazatele, které mohou vypovídat o příjmech výzkumné organizace založených na transferu znalostí. Veřejné vysoké školy je mají povinnost vykazovat ve výročních zprávách o hospodaření v rámci tabulky č. 6 „Přehled vybraných výnosů za rok XY“. To nám dává určitou příležitost udělat si obrázek o tom, jak si vysoké školy v těchto příjmech stojí.

Příjmy z licenčních smluv

Z existujících 26 veřejných vysokých škol (dále jen VVŠ) vykázalo průměrný roční příjem z licencí - za sledovaných pět let - vyšší než 100 tis. Kč pouze 12 VVŠ. Raději než průměr, podívejme se na medián u těchto 12 VVŠ: za rok 2017 činil necelých 1,5 mil. Kč, tzn. pouze 6 VVŠ mělo v tomto roce příjem z licenčních smluv vyšší než 1,5 mil. Kč. Pokud se podíváme na trend změny za pětileté období u těchto 12 VVŠ, musíme hovořit o průměrném poklesu cca 4 % ročně. Vztáhneme-li tento druh příjmu k celkovým výnosům VVŠ v roce 2017, pak pouze u několika VVŠ (např. MENDELU či TUL) dosáhl tento podíl více než 1 %.

 

Obrázek 1: Příjmy z licenčních smluv – TOP7 veřejných vysokých škol (v tis. Kč)

licence 01

Zdroj: Výroční zprávy o hospodaření 2013-2017

 

Smluvní výzkum

Průměrný objem smluvního výzkumu vyšší než 1 mil. Kč v průběhu sledovaných pěti let vykázalo 18 VVŠ. Medián u těchto VVŠ činil za rok 2017 cca 24,5 mil. Kč, tzn. vyšší objem smluvního výzkumu, než je tato hodnota, mělo 9 VVŠ. Průměrný roční nárůst pak činil 16 %. Vzhledem k celkovým výnosům VVŠ tvoří podíl na smluvním výzkumu maximálně jednotky procent, určitou výjimkou je VŠCHT s cca 10 % a VŠB-TUO s cca 5 %.  

 

Obrázek 2: Příjmy ze smluvního výzkumu – TOP7 veřejných vysokých škol (v tis. Kč)

licence 02

Zdroj: Výroční zprávy o hospodaření 2013-2017

 

Ponechme stranou, že ne vždy jsou zřejmě hodnoty v tabulkách obsažených ve výročních zprávách uvedeny správně: např. hodnota vykázaného smluvního výzkumu u ČVUT za rok 2016 je nepřirozeně nízká (a neodpovídá součtu příjmů nižších organizačních složek), resp. hodnoty příjmů z licencí na UP jsou v letech 2014 a 2015 na tisícikorunu stejné (obdobné platí i v případě shodných hodnot u smluvního výzkumu). Celkově tyto diskrepance však pro zachycení situace nehrají významnější úlohu.

Rád bych se pustil do podrobnější interpretace těchto dat, ale neučiním tak, jelikož nechci otevírat Pandořinu skříňku.

V případě  licencí bychom se totiž mohli dlouze zabývat například tím, zda prozatím stagnující příjmy není nutné vnímat v dlouhodobé perspektivě, nebo-li „just be patient“, jak nás před několika lety uklidňovali na Cambridge Enterprise. Nebo je to díky tomu, že všichni schopní jsou „zasekaní“ v projektech, tu a tam si někdo z nich přilepší zajímavou smluvní zakázkou, a zbytek svého času horkotěžko věnuje výuce, natožpak aby měl čas věnovat se prodeji svého know-how formou složité licence. Nebo je to zapříčiněno neschopnými lidmi na transferových pracovištích, kteří „se pořád jen vzdělávají za podpory OP VVV a my nevíme, proč tam vlastně jsou“. Nebo zda důvod netkví v tom, že pro univerzitní management řady VVŠ je to téma interně nepopulární (viz přechozí věta), byť směrem ven bude emotivně zdůrazňována třetí role univerzit. Nebo je to někdy tak, jindy onak. 

U interpretace smluvního výzkumu by to bylo obdobné, byť některé otázky budou odlišné. Například zda vykazovaný nárůst smluvního výzkumu je opravdu nárůstem smluvního výzkumu per se. Jak hodně se do hodnoty smluvního výzkumu promítá odpisová cena zařízení, na kterém zakázka probíhala? Alias není méně někdy více…?

A tak dále…Tyto a řadu navazujících otázek se snažíme diskutovat v rámci spolku Transfera.cz, který sdružuje (především) výzkumné organizace (a jejich transferová pracoviště) s cílem zlepšovat české výzkumné prostředí směrem k vyšší míře uplatnitelnosti výsledků VaV v praxi.

 

Autor: Martin Duda, člen předsednictva TAČR a konzultant Národního superpočítačového centra IT4Innovations VŠB-TUO

Poděkování patří Bc. Gabriele Dirgasové z VŠB-TUO za zpracování podkladových dat.