Velké pozdvižení vzbudila nejprve únorová zpráva deníku The Daily Telegraph: „Oxfordská univerzita může porušit více než sedmisetletou tradici a otevřít kampus v cizině." Co víc, údajně se elitní škola rozhodla k založení své pobočky ve Francii, přímo v Paříži!

Důvod? Brexit a snaha udržet se alespoň částečně v Evropské unii – a v přístupu k unijním fondům. S nabídkou prý přišla francouzská strana. Bývalý ředitel odboru tamního ministerstva školství a nynější děkan jedné z pařížských škol Jean-Michel Blanquer dokonce listu potvrdil, že předběžná jednání proběhla, a to s činovníky Oxfordu či Warwicku, další přední britské univerzity.

Senzaci však záhy utnulo oficiální prohlášení Oxfordu. „Nemáme v plánu nový kampus," zaznělo z věhlasné školy. Ovšem v dovětku stálo, že Oxfordští byli vskutku kontaktováni „řadou evropských institucí s konstruktivními nabídkami". To méně obletovaní kolegové z Warwicku, který je světově na 57. příčce nejnovějšího žebříčku QS, jednání s delegacemi pařížských univerzit přiznali. „Potěšil nás jejich zájem o budoucí spolupráci," řekl mluvčí.

A takových škol je jistě více – britské univerzity jsou skvělý pojem, marketingově řečeno brand. V době naprosté nejistoty kolem brexitu hledají ostrovní univerzity, tradičně nejlepší příjemci unijních projektů a prestižních vědeckých grantů typu ERC, různé způsoby, jak zůstat zdrojům a plodným spolupracím nablízku.

Láká Paříž, Berlín i Barcelona

O minulém víkendu pak deník The Independent přišel s potvrzením. První britskou univerzitou, jež kvůli brexitu zbuduje svůj „kampus" v kontinentální Evropě, má být londýnská King's College. To není jen tak nějaká pastouška; ve zmíněném rankingu QS jí patří 23. globální místo.

„Univerzita věří, že její nová lokalita v německých Drážďanech přiláká mezinárodní studenty a akademiky," uvedly noviny. Společnému plánu King's College a Technické univerzity Drážďany se přezdívá „transcampus". Iniciativu, která umožní mimo jiné přístup britských výzkumníků k fondům EU, má na starosti profesor Stefan Bornstein. „To, co se tak zdárně po celá léta vyvíjelo, nemůžeme nechat zničit politickými rozhodnutími. Je to pěkný způsob, jak se dostat k řešení toho veskrze hloupého nápadu jménem brexit," uvedl s tím, že vazby na sebe mají obě školy již dávno.

Podle březnového šetření agentury Hobsons jsou nejatraktivnějšími destinacemi případných nových britských základen Paříž, Berlín, Amsterdam a Barcelona.

Některé anglické či skotské univerzity zřídily i zvláštní manažerské posty, aby dotyční úředníci hledali řešení pro nejistou budoucnost. A podle zjištění LN již vybrané školy z Velké Británie v tichosti sondují též spolupráci s institucemi v České republice.

Olomouc kontakt přiznává

Například v Olomouci. „V tuto chvíli bohužel nemohu na výslovné přání našich britských kolegů říci, s jakými partnery vedeme jednání. Na konci června navštívilo Olomouc vedení jedné velké univerzity ze severu Anglie a tento týden čekáme delegaci jedné z menších univerzit. Jednání bude na podzim pokračovat ve Velké Británii, přičemž prvním cílem je identifikovat slibné oblasti pro společnou výuku a výzkum a ujasnit si podmínky fungování," řekl Lidovým novinám Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého, velké a tradiční kamenné univerzity v Česku.

„Zároveň musím říci, že pokud dospějeme k domluvě, samotná realizace vzhledem k legislativním a finančním otázkám potrvá několik let," říká Miller, jenž studoval historii i v Oxfordu.

Co si Hanáci od jednání slibují? „Případný společný kampus by nepochybně měl multiplikační efekt, a to ve všech myslitelných oblastech. Především by vedl k vyšší atraktivitě Olomouce jako univerzitního města, podstatně by zvýšil úroveň výuky a výzkumu ve vybraných oblastech, zintenzivnil by rovněž mobilitu studentů a vědců mezi Univerzitou Palackého a pracovišti našeho partnera v Anglii. A mohl by přispět k vyšší úspěšnosti společných mezinárodních výzkumných projektů financovaných Evropskou unií," dodává olomoucký rektor.

Opatrné oťukávání zřejmě vedou i další školy – nejen v České republice, ale i v dalších zemích Visegrádu.

Podle informací odborného magazínu Times Higher Education klesl letos počet přihlášek na britské univerzity ze zemí EU o čtyři procenta, takže řada vynikajících studentů jde studovat jinam. Brexit – a značné nejistoty s ním spjaté – odrazují. „Řada mých britských kolegů má legitimní obavu, že po odchodu země z Evropské unie bude propad ještě výraznější," uzavírá profesor Miller.

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 19.7.2017 v Lidových novinách.