facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Češka „prokoukla“ hlubinný zrak

9. 6. 2019
Češka „prokoukla“ hlubinný zrak

Hlubinné ryby se dokázaly adaptovat tak, že barevně vidí i v mořské tmě – a to v hloubce pár tisíc metrů... Objev, na němž se výrazně podílela Zuzana Musilová z Univerzity Karlovy, se dostal až na titulní stranu elitního časopisu Science.

Obálka magazínu Science vždy přitahuje vědeckou i mediální pozornost. Té si nyní užívá evoluční bioložka Zuzana Musilová, která spolu se sedmnácti kolegy vydala článek odhalující fungování „ďasího“ zraku. Nedávno ji – coby „vědkyni z Univerzity Karlovy v Praze, jež tým vedla“ – citoval i slovutný deník The New York Times! Výzkumníci totiž odhalili, že u hlubinných ryb se vyvinulo zvláštní vidění v tónech zelené a modré. „Tato studie nejen že odhalila nečekanou adaptaci pro život hlubokomořských ryb, ale též rozšiřuje naše představy o fungování obratlovčího oka obecně,“ řekla LN Musilová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.

Mezinárodní tým, který zaštítil Walter Salzburger z Basileje, analyzoval genom 101 druhů ryb. Zajímal se o vývoj buněčných tyčinek (pro vidění ve tmě) a čípků na sítnici, díky nimž obratlovci vidí barvy, jak se dosud uvádělo. „My jsme ukázali, že v evoluci některých hlubokomořských ryb došlo k pomnožení genů pro tyčinkový receptor, tyto geny se od sebe následně rozrůznily a produkují tyčinky citlivé v různých barevných kanálech. Tedy nejspíše došlo k nezávislému vývoji barevného vidění za použití pouze tyčinek – tedy mechanismu, který jsme u obratlovců dosud neznali,“ vysvětluje 35letá bioložka.

Nové zjištění otevírá další směry výzkumů. „Mám radost, že se nám daří odhalovat taje života v hlubokém moři: například zkoumaný druh beztrnovky, která má 38 různých tyčinkových genů, dosud nikdo neviděl plavat ve volné vodě; údaje máme jen z odlovů z hlubokomořských expedic, a tedy z mrtvých jedinců. I přesto jsme schopní odvodit, že tyto ryby mají velmi pravděpodobně schopnost odlišovat barevné bioluminiscentní signály v moři – tedy světélkování jak kořisti, tak predátorů,“ říká Zuzana Musilová.

Jak na obálku top časopisu

Domluva s editory magazínu Science byla prý věcná, vyžádali si doplnění jedné analýzy. O tom, že se avízo s fotkou dostane i na titulní stranu, se autoři dozvěděli asi týden před vydáním. Vědci sami nabídli již předtím snímky i ilustrace (včetně té od Pavla Říhy z Jihočeské univerzity). Obálka Science, po loňské studii o bahňácích v krátkém čase už druhá pro Přírodovědeckou fakultu UK, těší Adama Petruska, proděkana pro výzkum pražské fakulty. „Týmy, které takto uspějí, obvykle propojují velmi kvalitní výzkum a schopnost dobře jej prezentovat s jistou mírou odvahy a také velkou dávkou štěstí, aby zaujaly editory,“ chválí Petrusek.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 15. května 2019 v Lidových novinách