facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Dobu stříbrnou má vystřídat zlatá

16. 9. 2017
Dobu stříbrnou má vystřídat zlatá

„Už moc dobře víme, že z některých středních škol přichází jeden přírodovědný talent za druhým,“ říká Jan Černý, předsedající komisi biologické olympiády a jmenuje vynikající gymnaziální učitele. Před měsícem zazářili čeští středoškolští studenti – vlastně už nejmladší vědci – na 28. ročníku Mezinárodní biologické olympiády v Coventry. Kateřina Kubíková tam získala zlatou medaili!

Jde o výjimečný úspěch, neboť prim hrají poslední dobou vyslanci asijských zemí: Singapuru, Číny, Tchaj-wanu či Jižní Koreje anebo též cílevědomé děti asijských rodičů z USA a Austrálie.

„Československo bylo zakladatelskou zemí olympiád koncem osmdesátých let, ale tehdy soutěžilo jen pět zemí. Naposledy jsme podobného úspěchu dosáhli před osmnácti lety v podobě zlaté medaile Pavla Cahyny, který dnes působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd,“ řekl Lidovým novinám Jan Černý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž šéfuje české biologické olympiádě.

Katka Kubíková již brzy na tuto fakultu zamíří, ovšem v Anglii reprezentovala nejen Česko, ale i své Gymnázium Botičská z Prahy 2. To je líhní přírodovědeckých talentů; boduje v biologii, chemii i fyzice. Budoucí bioložka skončila na pátém světovém místě (asi desetina nejlepších totiž dostává zlatou „placku“) za vítězným Číňanem, dále „čínským“ Američanem, třetím Singapurcem a čtvrtým Číňanem.

„Asie je dnes opravdu silná, válcuje jasně všechny ostatní,“ říká Černý. Proč? Prý jde o kombinaci státní podpory, obrovské soutěživosti i opravdu celonárodní výběr, kdy se ze všech dětí v příslušném věku vybírají ti nejlepší. „Kolega z Indie mi říkal, že základního kola se u nich účastní dva miliony školáků! A Katka všechny Indy, celou tuhle obří pyramidu, porazila,“ dodává Černý.

Dvě stříbra... a báječní učitelé

V globálním klání vynikli další tři Češi. Dva z nich, 53. Lukáš Fiedler z budějovického Gymnázia Jírovcova a 60. Vojtěch Brož z Gymnázia Budějovická (Praha 4), vyřešili úlohy tak výtečně, že obdrželi po stříbru. Bronz přidala ještě 91. Klára Pekařová z prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera, což v součtu přineslo nejlepší umístění mezi všemi evropskými zeměmi – v nadsázce se čeští biologové stali „mistry Evropy“.

Logická otázka: Čím to, že se zrodí mladé hvězdy? „Vidím tři zdroje, jak vznikne takový talent. Prvním je vliv fenomenálního učitele. My už víme, že z nějakých škol přichází jeden talent za druhým. Ptám se jich, odkud jste, a slýchávám tatáž místa a jména: na budějovickém gymnáziu profesorka Jarmila Ichová, v Hradci Králové Ivo Králíček, ze Dvora Králové Jana Dobroruková, v Praze 2 Petr Šíma z Gymnázia Botičská nebo úplný zázrak v Ostrově nad Ohří, kde už Vladimír Vít vychoval spoustu vítězů chemické olympiády, a to i mezinárodních kol,“ říká Černý. Druhým zřídlem je dle něj vliv rodin, jež mají zvláštní provědní „anamnézu“.

A pak je tu třetí možnost. „To je nějaký malý zázrak, výskyt malých ,mutantů‘, jakýchsi skvělých X-menů, kteří prostě vzniknou. Objevují se i na špatných gymnáziích, nemají ani dobrého učitele, ale přes všechnu nepřízeň osudu se jich každý rok pár objeví. Jsou to chyby v systému, v matrixu a jsou moc fajn,“ upozorňuje bývalý proděkan pro výzkum.

Zázrak jménem Běstvina

Co je zásadní, je dlouhodobá práce s těmito nadějemi; nejde je jednorázově vyselektovat a před olympiádou nabrífovat... „Máme pro ně různé kategorie a mechanismy, takže od věku, kdy tak asi vstupují na osmileté gymply, se neustále rozvíjejí. Je to jediná strategie vedoucí k fenomenálním úspěchům,“ říká Černý za organizátory. I Kubíková byla s biology osm let v kontaktu, takže teď plynule přejde na prestižní fakultu. Ovšem i jiní olympionici se často uplatní ve vědě. Výjimečným inkubátorem nadějí jsou též letní soustředění mladých chemiků a biologů v Běstvině na Chrudimsku. Jedním z nejúspěšnějších „odchovanců“ Běstviny je i profesor Petr Slavíček, jenž nedávno získal cenu Neuron a publikuje v top časopisech Science či Nature Chemistry. Učí na Vysoké škole chemicko - technologické (VŠCHT).

„Strhující atmosféru Běstviny jsem zažil poprvé v roce 1991. Od té doby tam jsem každý rok. Do molekul jsou tam zamilovaní skoro všichni a vidíte kolem sebe fůru těch, kteří jim rozumí víc než vy... Běstvina pro mne byla ale také první příležitostí přednášet, málokde najde člověk lepší publikum,“ řekl Lidovým novinám Slavíček.

I takoví absolventi pak jezdí na tyto tábory, kde s mladými diskutují, ptají se jich a aktivně přednášejí, aby jitřili jejich zvědavost a kritické myšlení. „Je fascinující, jak se tam ti alumni vracejí a učí další. Funguje to už přes tři dekády. Jde to samo, což nám v cizině opravdu závidí. Třináctileté děti, které se hledají a z běžné populace vybočují, tu rázem najdou přátele, porozumění i stejné zájmy. A mezi vyučujícími kámoše, což nebylo běžné za socialismu a zdaleka není ani dnes,“ říká Černý, jenž hrdě přiznává, že sám je „produktem“ Běstviny, jež určila jeho kariéru. Bádal i na Harvardu.

Příprava na velkou vědu

Tito mladí vlastně dělají vědu ještě dříve, nežli přijdou na univerzitu. Škola pro ně pořádá i Fluorescenční noc, na které ti nejúspěšnější olympionici mohou užívat špičkový mikroskop, přespávají v laborce... a užívají si to. Bývalí účastníci olympiád zase připravují úlohy a píší každoroční přípravné sešity o různých tajích přírody, což je obrovská zodpovědnost a skvělá příprava na akademickou dráhu. Každý ročník české biologické olympiády má své téma (letos to bude „Když musíš, tak musíš...“ čili o odpadech v přírodě).

Na loňské mezinárodní biologické olympiádě získali Češi čtyři stříbrné, letos už jednu zlatou. „Na úspěch bylo již pár let zaděláno, blížilo se to těm zlatým medailím. S nadsázkou proto říkáme, že by dobu stříbrnou mohla vystřídat doba zlatá... Máme tu obrovské talenty: Lukáše Fiedlera, Vojtu Brože, ale i mladou naději Jiřího Janouška alias Tyrkyse,“ předvídá profesor Černý před dalším ročníkem, jenž se koná v Íránu.

Dějiny i dnešek biologických olympiád

Láska k přírodě, posedlost jejími taji a také mnohá přátelství... Tak o svém vztahu k biologické olympiádě hovoří mnozí účastníci i pořadatelé. Biologická olympiáda (republiková) je tradiční předmětová soutěž ve znalostech přírodopisu a biologie pro žáky základních a středních škol. Ti nejlepší posléze soutěží i na Mezinárodní biologické olympiádě. Češi, respektive Čechoslováci patří ke stěžejním iniciátorům: tuzemská olympiáda se konala poprvé dvoukolově v roce 1964. Z mezistátního soutěžení ČSSR a Polska (1985–1989) se vyvinuly podmínky pro vznik ještě větší soutěže: Mezinárodní biologické olympiády. V roce 1989 UNESCO oficiálně požádalo Československo, aby na rok 1990 připravilo 1. ročník. Soutěž v ČR řídí Ústřední komise Biologické olympiády ČR, které nyní předsedá Jan Černý.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 28. 8. 2017 v Lidových novinách.