Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Lovanští poradí v inovacích

14. 11. 2018
Lovanští poradí v inovacích

„Dívejte se k nám do Lovaně, na londýnskou Imperial College a ETH Curych,“ doporučuje českým univerzitám Luc Sels, rektor Katolické univerzity v Lovani, která exceluje v žebříčcích nejinovativnějších škol světa.

Stanford, MIT, Harvard... Tak začíná žebříček stovky nejinovativnějších vysokých škol na světě, který každoročně sestavuje agentura Thomson Reuters. Mezi slavnými jmény pak na sedmém místě přichází překvapení – a to v podobě Katholieke Universiteit Leuven čili Katolické univerzity v belgické Lovani! Ta už tři roky za sebou boduje coby top evropská univerzita s novátorskými nápady i prostředím.

Čím to? „Jedním z důvodů je fakt, že jsme s technologickým transferem začali již v roce 1972. Byla to tehdy iniciativa tří, čtyř bystrých mozků, které si tak záhy uvědomily, jak je to potřebné,“ řekl LN Luc Sels, rektor KU Lovaň, jenž nedávno navštívil Univerzitu Karlovu v Praze.

Lovaňští vědci měli v uplynulých pěti letech na kontě přes 300 patentů v řadě oborů – v mechatronice, biostatistice i vývoji senzorů na detekci virů v těle. „Jen v roce 2016 vyrostly na této škole čtyři spin-off (společnosti) a všechny firmy vzešlé z centra transferu nasbíraly 97 patentů,“ uvádí agentura Reuters.

Impresivní čísla rektora Selse evidentně těší. Sám je ekonomem a sociologem trhu práce, takže lovaňský případ považuje za pěknou kazuistiku. Úspěch přinesla prý i dobrá legislativa, ale taktéž podpora podnikavosti uvnitř univerzity založené již roku 1425.

Už 136 spin-off firmiček!

„Vyrostlo u nás už 136 spin-off firem,“ upozorňuje rektor při pobytu v České republice, která případy univerzitních firem zrozených na inovativních nápadech spočte tak na prstech obou rukou... „Budujeme prostředí, které je atraktivní pro mladé výzkumníky a srozumitelné pro podnikatele,“ zní jeden ze Selsových návodů, jak situaci zlepšit. Na belgické Silicon Valley se podle něj jezdí někdo podívat týden co týden.

„Myslím, že by se Češi měli inspirovat na KU Lovaň, Imperial College London, na ETH Curych a pár dalších univerzitách ve Francii. A samozřejmě v Cambridge a Oxfordu, ale tam hrají ve financích jinou ligu. Každá ze škol má však k inovacím trochu odlišný přístup,“ doporučuje Luc Sels, rektor největší, zhruba padesátitisícihlavé univerzity v Belgii.

„KU Lovaň patří mezi přední světové univerzity, s nimiž nás pojí spolupráce v medicíně, přírodních, ale i společenských vědách. Právě v Lovani jsme se inspirovali v oblasti transferu technologií, hodnocení vědy a chceme rozvíjet spolupráci ve studijních programech double-degree,“ řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Virologie, biomedicína a další

Luc Sels byl v Praze teprve podruhé, ale město mu učarovalo. „Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Možná jedním z problémů je mírná přeplněnost turisty, což ale má zjevné příčiny,“ řekl.

Jeho lovaňští kolegové ovšem o zdejším výzkumu dobře vědí; počty společných publikací jdou do stovek. Kromě vědců z Univerzity Karlovy jsou jim častými partnery i chemici z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Klíčovou osobností pro celosvětové uplatnění látek proti HIV (tenofovir) připravených Antonínem Holým byl ostatně Erik De Clercq, mikrobiolog z KU Lovaň, jenž získal i několik patentů přímo s profesorem Holým.

Lovaňští chtějí spolupráci s Čechy dále prohloubit. „Vidíme, že Univerzita Karlova je na mezinárodním poli viditelnější než ostatní univerzity z regionu. Vidět jsou i Varšava, slovinská Lublaň nebo ELTE v Budapešti,“ vysvětluje Sels, jenž belgické „jedničce“ šéfuje od loňska.
Obě univerzity spojuje historie, podobná velikost i široký zápřah. „Snad jediný program, který nám chybí, je veterinární lékařství. Ale jinak je to výhoda pro mezioborovost,“ říká Sels. I českých studentů by v malebném městě přivítal víc; studentů z ciziny je na škole pětina: hlavně Nizozemců a Němců, nicméně v Lovani už studuje tisícovka Číňanů, skoro 600 Indů a přibývá Rusů.

Velkou ranou bude brexit. „Pro nás je to katastrofa,“ připomíná rektor školy, jež skvěle bodovala v projektech EU, ale více než polovinu kolaborací měla právě s Brity. „Dopad na evropskou vědu bude značný,“ míní Luc Sels.

Lovaňští vědci měli za uplynulých pět let na kontě přes 300 patentů v řadě oborů – v mechatronice či vývoji senzorů na detekci virů v těle.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 31. října v Lidových novinách.