Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Olomoučtí vědci prozkoumají vliv Číny

6. 12. 2018
Olomoučtí vědci prozkoumají vliv Číny

Jak Čína proměňuje okolní státy? Jakými způsoby uplatňuje svůj ekonomický a politický vliv na cizí společnosti? To je pár otázek z mnoha, které již nyní řeší vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Dalších pět let bude asi padesát expertů zkoumat sinofonní příhraničí v projektu Sinofon. Olomoučtí vysoutěžili 175 milionů korun z fondů EU.

„Klíčovým tématem současnosti je Čína, ať už z hlediska kulturního, či politického vlivu; je to hrozba i příležitost... Zkoumat Čínu přímo z čínského pohledu však vede nutně k tomu, že ji buď vidíte jako sinofobové, nebo sinofilové. V obou případech bude výsledek vědecky problematický. Proto jsme k tomu přistoupili jinak: chceme na Čínu pohlížet zvenčí, tím, že budeme zkoumat, jak působí na kultury ve svém okolí,“ řekl LN hlavní řešitel Ondřej Kučera, jenž vede čínskou sekci katedry asijských studií.

V týmu, který se zaměří na kulturní, jazykové, politické i ekonomické aspekty, jsou proto nejen sinologové, ale i lingvisté a antropologové. Zajímají je čínské „prsty“ na Tchaj-wanu, na Filipínách, ve Vietnamu i ve střední Asii – třeba menšiny v Uzbekistánu.

Pětiletý záměr, který ministerstvo školství podpořilo ve výzvě Excelentní výzkum, navazuje na předchozí projekt Chinet. Na něm se zčásti podílel i František Kratochvíl, lingvista ze singapurské univerzity Nanyang, který se už nyní zapojí naplno. Zkoumá tchajwanské a další jazyky, mimo jiné Abuiů z indonéského Aloru. „Olomouc se mně a manželce jevila jako zajímavé místo pro návrat, mají tu vážný zájem o Asii – a to nejen o jazyky,“ tvrdí Kratochvíl, jenž dříve působil v Hongkongu, v Austrálii a vystudoval lingvistiku v Leidenu.

Kromě něj, Němců, Slováků či Číňanů pracujících na Hané jsou mezi externími řešiteli i zahraniční kapacity, jako Viktor H. Mair z University of Pennsylvania (čínská literatura, menšiny Tocharů) anebo Allen Chun, specialista na čínskou diasporu a etnicitu.

„Není to až tak daleko“

Čína je široce rozkročená. Část týmu se proto zaměří i na její vlivy v Jihočínském moři, v Mikronésii či Melanésii. Tou se zabývá Martin Soukup, jenž dostal cenu Neuron a kniha Antropologie Melanésie (2014) byla oceněna coby nejlepší monografie Univerzity Karlovy. Teď je Soukup na Hané, odkud rozvíjí výzkum Papuy – Nové Guineje. „Ekonomický vliv Číňanů je tam zřejmý – investují obrovské sumy do výstavby, do bank... Nedávno jsem četl studie, které se zmiňují o tom, jak už Austrálie ztrácí v regionu svůj vliv,“ řekl LN Soukup.

Olomoučtí vědci se chtějí soustředit na aktuální problémy.

Proč by se ale měli Češi zabývat tak vzdálenými ději? Badatelé unisono říkají, že dnes již není nic daleko. „Náš zájem o Čínu by měl být minimálně tak velký jako o Francii, Španělsko... ale není,“ upozorňuje Kratochvíl.

S kolegy mají společně do roku 2023 připravit čtyři velké konference, šestnáct workshopů, sto článků do kvalitních časopisů a osm knih. „Hlavně však musíme vědět, co se děje, a vychovávat své odborníky. Chceme tu vybudovat silný obor,“ říká Kučera.

 

Autor: Martin Rychlík

Text vyšel 3.11. 2018 v Lidových novinách.