facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Religionista zkoumá i úzkost

9. 4. 2019
Religionista zkoumá i úzkost

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Martin Lang, religionista z Masarykovy univerzity, se může pochlubit nedávným otištěním dvou svých prací v magazínech Cognition a Evolutionary Psychology, jež se novátorsky dívají na aspekty spjaté s náboženstvím. Zjednodušeně řečeno: věřící, kteří se s jinými souvěrci identifikují specifickým způsobem, jsou ochotní jim obětovat více peněz. Ale jak své „bližní“ poznají?

„V první studii ukazujeme, že ztotožnění vlastní identity s náboženskou identitou vskutku motivuje lidi k obětování části výdělku ve prospěch jiných členů téže skupiny. Otázkou zůstává, nakolik jsou lidé schopni v anonymních prostředích rozpoznat členy. Tento problém řeší náboženství tím, že po členech často vyžadují určité,odznaky‘ příslušnosti, jako je specifické oblečení,“ řekl Lidovým novinám Lang z brněnské Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA), která provádí měřitelné a chytré pokusy.

„V jiné studii jsme s kolegy Janem Krátkým a manželi Kundtovými vytvořili virtuální profily, fotky různých lidí a některým dodali náboženské symboly, jako dřevěný křížek na krku symbolizující příslušnost ke křesťanství či bílou tečku na čele (tilak), jež naznačuje hinduisty. Výsledky testování na ostrově Mauricius ukázaly, že v ekonomických hrách lidé více důvěřovali osobám s náboženskými odznaky,“ říkají vědci, kteří tvrdými daty doložili jasné rozdíly v přístupu a důvěře k týmž „osobám“, pokud měli – či neměli – zjevný doklad své víry.

Vlivy „trestajících“ bohů

Pokusy jsou to sofistikované, čehož dokladem je další studie, již přijal už k vydání časopis Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. I díky vazbám na Dimitrise Xygalatase z Connecticutu, jenž laboratoř LEVYNA zakládal, se Lang s devatenácti experty z Ústavu Maxe Plancka v Jeně a z univezit v Oxfordu či Vancouveru podílel na práci, která sbírala data v patnácti kulturách: od Brazílie přes Vanuatu až po Tanzanii a opět Mauricius.

„Ve vzorku, který čítal přes 2000 lidí z patnácti společností, ukazujeme, že víra v moralizující bohy, kteří mohou lidi trestat za nedodržování norem, podporuje sdílení zdrojů s jinými anonymními členy téže náboženské skupiny. Především jsme se ale v nové studii snažili zjistit, jak víra v moralizující bohy ovlivňuje chování ke členům jiného vyznání,“ vysvětluje Lang. V tom ale byly výsledky nejednoznačné; zatímco v některých skupinách byli účastníci ochotni sdílet peníze i s lidmi odlišné víry, u jiných skupin byl efekt přesně opačný. „Do budoucna bychom tento rozdíl rádi prozkoumali hlouběji,“ dodává.

Lang původně vystudoval religionistiku klasického střihu, ale na Xygalatasův popud zamířil do USA, do Connecticutu. „A v roce 2016 jsem dostal nabídku z Harvardu, kam jsem přišel jako postdok. Od začátku však bylo mojí motivací jít do USA na pár let získat zkušenosti a posléze se vrátit do Česka,“ vypráví vědec.

Dostal se do Ústavu lidské evoluční biologie k profesoru Josephu Henrichovi, jenž je jednou z velkých „tváří“ konceptu takzvané kulturní evoluce. Ta používá poznatky z biologické evoluce k objasnění toho, jak vznikaly a dále se rozšiřovaly současné kultury pomocí navršování technologických a sociálních vynálezů.

S americkou inspirací

Pro mladého Čecha bylo mezioborové prostředí velmi inspirativní. „Jsou tam jak klasičtí biologové zabývající se starobylou DNA či evolucí běhu, tak primatologové a nyní i vědci zkoumající přímo kulturu. Pojítkem mezi všemi je snaha o pochopení evoluce lidského rodu,“ líčí Lang. V Americe se od přírodovědců naučil plno věcí – ač humanitní vědec, nebojí se hledat velké, univerzální zákonitosti a provádět experimenty, při nichž s kolegy měří míru pocení, hormonů či stresu.

Tak jako ve výzkumu publikovaném v prestižním časopise Current Biology, kde zkoumal, zda platí vztah mezi rituály a potlačením úzkosti, což už před sto lety předpokládal slavný antropolog Bronisław Malinowski. „Dnes už jsme schopni to empiricky zkoumat,“ tvrdí Lang, jenž na toto téma získal prémii Neuron Impuls, „a to nejen u věřících osob, ale například také u pacientů s obsesivněkompulzivní poruchou, kde rituály naopak škodí,“ dodává. Do zjišťování, zda rituály člověka uklidňují, tak vstoupily nejen knižní teorie, ale rovněž zařízení gyroskopicky sledující pohyby rukou, akcelerometry, či odebírání biologických vzorků!

„Společným jmenovatelem všech mých studií je snaha pochopit, jak evoluční procesy formovaly náboženství do tolika rozmanitých podob. Věřím, že toto poznání přináší cenné informace pro všechny disciplíny, které se zabývají člověkem,“ říká třiatřicetiletý Lang, jenž má dále časově omezenou afiliaci na Harvardu.

Soustředí se ale na práci pro Masarykovu univerzitu. „Jsme rádi, že se nám Martina podařilo získat, a to i přes ostatní nabídky, které měl... Je to i dobrá zpráva o konkurenceschopnosti naší laboratoře. Vděční jsme za jeho nové zkušenosti a kontakty, jež nám pomáhají rozšiřovat naše spolupráce,“ sdělil Lidovým novinám Radek Kundt, ředitel progresivní laboratoře LEVYNA.


Martin Lang

Je religionista působící v laboratoři LEVYNA na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorská studia absolvoval v Brně (disertace 2016) a americkém Connecticutu. Od roku 2016 byl „postdokem“ na Harvardu v Ústavu lidské evoluční biologie. Zabývá se solidaritou souvěrců či vztahem mezi rituálem a potlačením úzkosti. Už v roce 2017 obdržel prémii Neuron Impuls pro mladé vědce.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 23. 2. 2019 v Lidových novinách.