Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Špičková věda vyrůstá na důvěře

2. 8. 2017

Peter Gruss, exprezident Společnosti Maxe Plancka, radí české vládě. Dvanáct let vedl síť excelentních výzkumných ústavů pod hlavičkou německé společnosti. Chválí zdejší základní výzkum, přidat musí ten aplikovaný.

Když se prezidentského postu v roce 2002 ujímal, měl smělé plány. A týdeníku Die Zeit později řekl: „My už tady v Max Plancku nesoutěžíme s průměrem, ale soutěžíme jen s nejlepšími, s Harvardy, s Cambridgi a se školami typu ETH Curych..." Již tak špičkové ústavy základního výzkumu vedl k excelenci, k větší mezinárodnosti, takže po roce 2014, když post opouštěl, už pocházela více než třetina ředitelů ze zahraničí. Nyní šéfuje Okinawskému institutu věd a technologií, ale stal se též jedním ze členů „zahraniční rady“ českého vládního orgánu – Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

V čem Čechům radí? „Mé zázemí je v biologii, genetice, v managementu vědy a inovacích. Pokrývám docela dost oblastí, ale tím, co mne zajímá především, je přechod od vědy až k inovacím. Takže myslím, že mám co říci k funkčním vědecko-výzkumným systémům," říká v interview Lidových novin Peter Gruss.

Tuzemský základní výzkum je prý na slušné úrovni, ale rezervy má Česko v transferu poznatků, v aplikovaném výzkumu a budování flexibilního prostředí, jež nahrává inovativním firmám, startupům. „Základní výzkum je nutnou podmínkou všeho dalšího. Ale potřebujete si vybrat a soustředit se na oblasti, v nichž můžete být světovým lídrem. Najít priority, neboť vaše země je moc malá na to, abyste mohli dělat vše. To je těžký úkol. Musíte najít i balanc v tom, vzdělávat studenty a dělat přitom mezinárodně kompetitivní výzkum. Ale je to nezbytné. Proč? Protože čelíme jedné z největších revolucí v dějinách lidstva, technologie se mění neuvěřitelnou rychlostí,“ říká.

Zahraniční poradní sbor

Gruss není v nové zahraniční radě sám. K tomu, jak zacházet s ročním rozpočtem asi třiceti miliard korun na vědu, se vyjadřují i další experti: milánský Pier Luigi Sacco, zaměřující se na digital humanities (čili společenské vědy věnující se novým technologiím), Tchajwanec Wang Ding-ming, zkoumající trendy ve vzdělávání, Peter Nesvadba z koncernu BASF v Basileji, Vladislav Kolařík z Fraunhoferova institutu chemických technologií i jeho strojírenský kolega Reinhard Mauermann.

„Setkání se členy zahraniční rady vnímám jako velmi přínosné, protože jde o renomované odborníky, kteří přinesou cenné zkušenosti v přípravě strategických materiálů pro směrování oblasti vědy, výzkumu a inovací v ČR. Stále voláme po větší internacionalizaci české vědy a právě pohled zvenku podpořený zkušenostmi členů rady ze špičkových výzkumných institucí k ní může přispět,“ řekl před prázdninami vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Sbližování vědy a průmyslu

Gruss podotýká, že jedním z úkolů dneška je dobře využívat velká množství informací, dat. Ta se každým dnem znásobují. „Jedním z problémů bude, jak spravovat a vytěžit velká data – big data. Proto potřebujete o dost těsnější vztah mezi vědou a průmyslem. Ten už nemůže čekat, vše je příliš rychlé! Plno společností, jako jsou Apple či Google, si už zakládá výzkumná centra přímo v kampusech univerzit jako Stanford či Carnegie Mellon,“ upozorňuje Gruss na stírání rozdílů mezi základním či průmyslovým výzkumem. Vždyť třeba studie o umělé inteligenci AlphaGo, jež loni porazila nejlepší hráče hry go, neposílali do redakce časopisu Nature akademici, nýbrž vývojáři z firmy DeepMind, dcery Googlu.

„Ten předěl už není tak zřejmý. Vezměte si IT, biotechnologie či materiálové vědy, které se brzy po vyzkoušení rychle uplatňují v praxi,“ dodává vývojový biolog.

Ve kterých oborech Češi vynikají? „Obávám se, že na to se budu muset ještě hlouběji podívat. Vaše vláda mi poskytla analýzy, z nichž vyplývá, že si v počtu publikací stojíte celkem dobře – co se týče kvantity. Bude mne ještě zajímat kvalita výstupů. Už teď ale vidím, že si vedete dobře v biomedicínských a fyzikálních oborech,“ říká. Podle žebříčku Nature Index, který počítá podíly ústavů i zemí na prestižních studiích v přírodních vědách, patří Česku světově 26. příčka. „Když vyberete šedesátku opravdu špičkových časopisů, má to smysl. Je to sdělitelné pro přírodní vědy, ale třeba není zahrnuta matematika, to je slabina. Nicméně vypovídající hodnotu to má,“ míní Gruss.

Jak získat důvěru veřejnosti

Za tucet let ve vedení Společnosti Maxe Plancka se naučil, jak kolegům zajišťovat vhodné prostředí pro bádání: svobodu a zdroje. „Bylo to složité, neboť tam byla řada vlivů, které jsem dříve neznal – byl jsem vědec, ale najednou jsem musel jednat s politiky, byznysmeny, s filantropy i s celým spektrem 22 tisíc lidí, kteří jsou závislí na rozhodnutích vedení... Jeden státní úředník mi tehdy řekl: ,Pane Grussi, děláte velkou chybu: Vy myslíte logicky!',“ směje se profesor dnes.

Jeho nástupce, prezident Martin Stratmann, předloni LN řekl, že Společnost Maxe Plancka je založena na důvěře. Na základě přísných kritérií si vybírá ty nejlepší vědce a ředitele, kteří pak nejlépe vědí, jak svěřené peníze utratit.

„To je absolutní pravda. Max Planck má privilegium plné autonomie. Od vlády a spolkových zemí dostává velké peníze, asi 1,7 miliardy eur ročně (45 miliard korun), o něž se má postarat. Daňoví poplatníci v něj vkládají enormní důvěru a vědci jim tu důvěru vracejí: vynikajícím výzkumem a skvělým transferem technologií," říká Gruss, jenž sám založil biotechnologickou firmu.

Jak pěstovat vzájemnou důvěru? „Musíte ji vracet skvělými výkony. Předkládat veřejnosti i politikům výsledky a říkat – tímto společnosti prospíváme. Pokud chce vláda dotovat výzkum, má financovat výzkum kvalitní; platit podprůměrný výzkum není dobré pro vědu ani průmysl,“ uzavírá.


Peter Gruss

  • Německý biolog, manažer.
  • Šéf Okinawského institutu věd a technologií v Japonsku.
  • Kromě vlastního základního výzkumu (vývoj nervových soustav savců) založil i firmu DeveloGen.
  • Studoval v Darmstadtu, Heidelbergu (titul Ph. D.) a po roce 1978 v amerických National Institutes of Health (NIH).
  • V letech 2002 až 2014 byl dvakrát prezidentem elitní Společnosti Maxe Plancka.
  • Za jeho vedení vznikl první Institut Maxe Plancka mimo Evropu – na Floridě v USA (roku 2010).
  • Tuto vědeckou společnost též velmi internacionalizoval: přes 40 procent ředitelů pár desítek ústavů již pochází z ciziny.
  • Je autorem více než 300 vědeckých studií a článků, jež nasbíraly přes 35 tisíc citací.
  • Jeho tzv. Hirschův index (měřítko citovanosti) je extrémně vysoký: překročil už číslo 100.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 20. 7. 2017 v Lidových novinách

Martin Rychlík

Testovací profil autora

Partneři webu a spolupracující instituce