Izraelský profesor Aaron Ciechanover, syn polských imigrantů, má spoustu práce. Působí v elitním Technionu a od roku 2004, kdy za objev degradace proteinu obdržel Nobelovu cenu za chemii, je na roztrhání. Kromě jiného je jedním z dvanácti členů Mezinárodní rady Univerzity Karlovy, jež byla zřízena v lednu 2015. „Její členové se v dubnu opět sejdou v Praze. Představujeme jim práci fakult, oni nám radí. Je to milé, věcné a přínosné,“ řekl Lidovým novinám Tomáš Zima, rektor největší české univerzity. Špičková jména ve vědeckém poradním sboru nepřinášejí jen dobré nápady ze světa, ale také prestiž. Přece jen: kdo se na složení International Advisory Boardu podívá, ví, že nejde o pochybnou „garážovou“ školu z východu.

Olomouc hledá superstars

O čím dál větší mezinárodní viditelnost usiluje Univerzita Palackého v Olomouci. Její znovuzvolený rektor Jaroslav Miller, jenž studoval v Budapešti a na Oxfordu, si ostatně zřízení Mezinárodní rady dal i do svého volebního programu pro roky 2018 až 2022.

„O rozšíření vědecké rady Univerzity Palackého, o tento mezinárodní aspekt usilujeme již řadu měsíců. V prvé řadě oslovujeme světově uznávané experty a teprve po jejich souhlasu budeme schopni určit přesnější harmonogram,“ potvrdil Lidovým novinám plány prorektor Petr Bilík. „Důvody vyplývají ze snah Univerzity Palackého být špičkovou institucí s mezinárodním renomé, k němuž přispívá systém peer view hodnocení. Samozřejmým efektem je i internacionalizace našich programů či posílení PR univerzity za hranicemi Česka,“ dodává.

Olomouc bude hostit ve dnech 24. až 26. dubna summit společnosti Times Higher Education (THE), která by měla představit premiérový ranking výzkumných univerzit z nových členských zemí Evropské unie (skupina EU 13), jež vstoupily po roce 2004.

Univerzita Palackého sází na vědu – zvláště chemii, biomedicínu, nanotechnologie nebo rostlinný výzkum – takže jí mezinárodní rada přijde vhod. V aktuálním žebříčku Nature Index, který sčítá skvělé vědecké publikace, je olomoucká univerzita s 10,3 bodu v ČR už čtvrtá – za Akademií věd (76,3 bodu), Karlovou (26,7) a Masarykovou univerzitou (17,8).

Právě Masaryčka také ustanovila svou Mezinárodní vědeckou radu, která se zatím dvakrát sešla v Brně. Experti z uznávaných pracovišť tak dávají škole rady, co je zapotřebí zlepšit, nač zatlačit a co asi může brněnské „MUNI“ pomoci v cestě na světové výsluní. S prací orgánu je rektor Mikuláš Bek spokojen, nejde dle něj o nějakou formalitu. „Taková rada se hodí primárně těm, kteří mají výzkumné a mezinárodní ambice,“ řekl Lidovým novinám Bek. Rektor se už nechal slyšet, že by svému nástupci rád předával univerzitu z první světové pětistovky; zatím bývá v žebříčcích těsně za její hranicí.

Tipy z Curychu a Cambridge

Předsedou pětičlenné rady MU je nyní Josef Jiřičný, český rodák, jenž však dlouhá léta pracoval ve Velké Británii a pak ve Švýcarsku, přičemž na Curyšské univerzitě založil a vedl ústav molekulárního výzkumu rakoviny. Nyní působí jako emeritní profesor na prestižní technice ETH Curych.

„V první řadě potřebujeme objektivně analyzovat současnou pozici Masarykovy univerzity a srovnat ji s národní a mezinárodní konkurencí. Ve druhé řadě potřebujeme identifikovat disciplíny, v nichž je univerzita excelentní, a obory, které ještě špičkové kvality nedosáhly,“ vysvětloval Jiřičný nedávno v interview pro odborný portál Universitas.cz.

Kromě předsedy jsou členy další věhlasní akademici. Historička Marie-Janine Calicová z Mnichovské univerzity (LMU) se věnuje dějinám konfliktů a pracovala i pro Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Peter Williamson vyučuje management na Cambridge Judge Business School, informatik Thomas Henzinger je prezidentem IST Austria. O interní podporu se stará bioložka Mary O’Connellová, irská profesorka působící v Brně. „Mezinárodní rada si bere jako příklad ty nejlepší akademické instituce na celém světě,“ tvrdí Jiřičný, jenž poukazuje na potřebu posunu Masarykovy univerzity výš ve sledovaných žebříčcích.

Někteří členové Mezinárodní rady Univerzity Karlovy (má 12 členů):

• Aaron Ciechanover, biochemik (Izrael), držitel Nobelovy ceny 2004
• Rolf-Dieter Heuer – jaderný fyzik (Německo), exředitel střediska CERN
• Joseph Jankovic – neurolog (USA) a expert na Parkinsonovu nemoc
• Hans-Georg Kräusslich – virolog (Německo), působí v Heidelbergu
• Maria Estebanová – matematička (Francie), řídí výzkum v ústavu CNRS

Členové Mezinárodní vědecké rady Masarykovy univerzity (5 členů):

• Josef Jiřičný  – přední biochemik (Švýcarsko), ETH Curych
• Marie-Janine Calicová – historička (Německo), Mnichovská univerzita
• Peter Williamson – ekonom (Velká Británie), učí v Cambridgi
• Thomas Henzinger – informatik (Rakousko), působí na IST Austria
• Mary O’Connellová – bioložka (Irsko), v Brně má pozici ERA Chair

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 6. března 2018 v Lidových novinách.