Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Vědci poradí, jak přežít zlá sucha

26. 8. 2018
Vědci poradí, jak přežít zlá sucha

Zasít pšenici, nebo raději čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině? A jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu.

Čirok čili Sorghum je významná obilovina, s níž se však Češi moc nesetkávají. Dělá se z ní mouka, slouží i coby krmivo hospodářských zvířat. Hlavními světovými pěstiteli jsou USA, Nigérie, Indie, Mexiko a vyprahlý Súdán. Se změnami klimatu a častějšími suchy ve střední Evropě je však odolnější čirok jednou z alternativ pro zdejší zemědělce, kteří se budou potýkat s nedostatkem vláhy.

Spolu s žitem a prosem, jež je rozšířeno v tropech a subtropech, bývá čirok zmiňován jako doplňková obilnina naší „sušší“ budoucnosti k pšenici či ječmenu. „To, že bychom obecně opustili portfolio obilovin, se mi ale nezdá. Mají vysokou výživovou hodnotu i potenciál pro šlechtění,“ řekl LN Miroslav Trnka z Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity. Jeho tým, který řeší výzkumný projekt potravinové bezpečnosti SustES, úzce spolupracuje se zemědělci i zahraničními vědci.

S kolegy z Vídně i Antverp

Důležité a mediálně atraktivní téma změny plodin je jen částí pětiletého záměru, na kterém se podílejí čtyři desítky lidí. „Cílem je vytvořit schéma, jak se může vyvíjet potravinová bezpečnost ve střední Evropě, budouli negativní podmínky pokračovat. To není jen otázka klimatického výzkumu, ale – když to přeženu – otázka, jestli zasít pšenici, nebo volit proso, jestli vytvářet erozní opatření, jak chránit půdu, jak zadržet zásobu vody v krajině, ovšem i otázka společenského přístupu ke spotřebě,“ vysvětluje profesor Michal V. Marek, ředitel centra CzechGlobe, jež zkoumá změny klimatu.

K tomu jsou ekologové vybaveni osmi stanicemi v Česku, ale pracují též na základnách v tropech – konkrétně ve Vietnamu, Ghaně a Panamě. Nový projekt excelentního výzkumu, na který šla unijní dotace 340 milionů korun, umožní i nákup přístrojů. Většinu peněz však spolknou gáže vědců; polovina z nich pochází ze zahraničí. Marek vyzdvihuje tři profesory: Johna Graceho z Edinburské univerzity (věnuje se dopadu mikroklimatu a sucha na rostliny), Reinharta Ceulemanse z Antverpské univerzity a Josefa Eitzingera z prestižní „zemědělky“ BOKU ve Vídni.

Excelentní věda

Vědci chtějí zjistit, co bude v českém zemědělství udržitelné, jak se může vyvíjet trh s komoditami a kde leží české šance. První konkrétní doporučení hodlají zveřejnit příští rok, komplexní adaptační strategie pak v roce 2021.

Trnkův projekt loni uspěl v soutěži excelentních týmů; byl tehdy druhý v pořadí. „SustES patřil do skupiny nejlépe hodnocených projektů. Dle rozhodnutí komise projekt získal podporu 339,8 milionu korun. Z celkového maxima 250 bodů jich za obě kola získal 245,“ sdělil LN Václav Velčovský, náměstek ministra školství pro strukturální fondy. „Jedná se o multioborový projekt velmi přínosný vzhledem k aplikovatelnosti výsledků do zemědělství a dalších oblastí ovlivněných klimatickými změnami. Projekt, jeho zaměření a cíle jsou ambiciózní. Problematika klimatických změn a jejich dopadů na všechny klíčové ekosystémové služby v krajině je vysoce aktuální,“ doplňuje Velčovský.

Méně emisí i lepší voda?

Kromě již zmíněných úkolů se vědci zaměří i na zlepšení koloběhu živin, snížení emisí skleníkových plynů, potlačení rizik eroze nebo znečištění povrchových a podzemních vod, což má vést k „oživování“ české krajiny. Díky součinnosti badatelů z oborů klimatologie, matematického modelování, fyziky atmosféry, geoinformatiky, systémové ekologie, agronomie, lesnictví, potravinářské chemie i ekonomie má vzniknout platforma pro pochopení dalekosáhlých změn.

Jinou otázkou už je, zda se budou politici studiemi a radami řídit. Potravinová bezpečnost či soběstačnost je ve vyspělých zemích zásadním tématem. Vědecká kancelář britského parlamentu (POST) například loni vydala pro zákonodárce dvě odborné svodky s tématy jak dodávek potravin do země po brexitu, tak ekologicky udržitelného zemědělství.

Evropa nyní řeší i problematiku geneticky modifikovaných plodin (GMO), přičemž Evropský soudní dvůr se postavil proti. Podle Trnky jsme zatím s potravinami v komfortní situaci, leč výhledově budeme i my řešit, zda rozvoj GMO umožnit. „Jinak má ovšem zemědělství značnou setrvačnost,“ připomíná profesor.

 

Autor: Martin Rychlík

Text vyšel 16. 8. 2018 v Lidových novinách