Strojírenství, autoprůmysl či chemický výzkum – to jsou společné zájmy německých a českých výzkumníků. V základním výzkumu a studiích je Německo nejbližším partnerem.

Pro české vědce jsou Francouzi čtvrtými nejčastějšími vědeckými partnery. „My máme skvělou matematiku a v Praze je též výborná,“ říká rektor oživené Sorbonny. Vědci by se dle něj mohli společně zaměřit také na klimatologii, problematiku stárnutí anebo takzvaná Smart Cities.

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Výzkumné centrum FNUSA-ICRC přivítalo v Brně špičky třetího největšího výrobce medicínských přístrojů na světě GE Healthcare. Češi se pyšní i patentem na vysokofrekvenční EKG a také sílícím výzkumem.

Tým expertů Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřuje na čím dál zjevnější vliv Číny – nejen na sousední země, ale rovněž na státy střední Evropy. „Pro Čínu nejsme tak daleko,“ říkají autoři záměru Sinofon, projektu za zhruba 175 milionů korun.

Budoucnost technického vzdělávání v Evropě, špičkový výzkum a sdílení univerzitních hodnot. To spojuje nové uskupení EuroTech, které tvoří školy věnující se robotice, hi-tech strojírenství či dalším oborům. Do aliance sedmi předních univerzit nově přistoupilo České vysoké učení technické (ČVUT).

Šance, že máte doma nějakou tu elektroniku – mobil, televizi či počítač – jihokorejské provenience, je dosti veliká. Značky jako Samsung nebo LG Electronics udávají světové trendy, což platí i pro korejské automobilky: Hyundai a KIA Motors. Není pak náhodou, že Korea patří k nejvýznamnějším investorům v České republice a že v přírodovědných a technických oborech hledá spolupracující mozky i zajímavé nápady v oblasti inovací.

Archeolog Jaroslav Řídký s kolegy vydal ve Velké Británii knižní monografii o tajuplných rondelech, tedy pravěkých kruhových stavbách. Výzkum podpořil mimo jiné grant Neuron.

Akademie věd ČR začíná vytvářet pro zákonodárce stručné svodky podkladů ke složitým problémům, jako jsou Big Data, sucho nebo pokroky v genetické modifikaci. Vzorem jsou slavné POSTnotes, které užívají britští poslanci.

Před otřesy dochází ke „skluzům“, které lze měřit. Ukazuje to studie z 55 seizmometrů v oceánu, na níž se podílel i Václav Kuna. Je mu třicet let a nyní studuje v americkém Oregonu. A ještě před obhájením disertace a získáním doktorátu (Ph. D.) už má článek v předním oborovém časopise Nature Geoscience!