facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Václav Velčovský: Jak může být osm miliard zklamáním?

28. 12. 2017
Václav Velčovský: Jak může být osm miliard zklamáním?

20. prosince 2017 bylo definitivně dokončeno hodnocení výzvy č. 19 Excelentní výzkum, bezpochyby nejnáročnější a také nejdůležitější výzvy OP VVV. Po zveřejnění prvního (částečného) i finálního seznamu projektů začali většinou neúspěšní žadatelé zpochybňovat proces hodnocení (naposledy 21. prosince 2017 v Lidových novinách). Považuji proto za nutné ze své pozice poskytnout vyjádření k jednotlivým argumentům a ukázat, že hodnocení bylo transparentní a byly vybrány ty projektové žádosti, které nejlépe naplňovaly zaměření a nastavení výzvy.

Argument času

Nezastírám, že hodnocení trvalo podstatně déle, než se původně řídicí orgán domníval. To však bylo způsobeno řádovým (nikoliv násobným) převisem žádostí nad disponibilní alokací. Výzva byla vyhlášena 8. února 2016, příjem žádostí byl ukončen 30. června 2016. Následně řídicí orgán zhruba šest měsíců hodnotil celkem 130 žádostí za 42 mld. Kč. Příjem žádostí do druhého kola byl návazný a skončil 15. května 2017. Následně opět zhruba šest měsíců bylo hodnoceno kolo druhé, do něhož bylo předloženo celkem 92 žádostí za 31 mld. Kč. Chápu, že vědeckovýzkumná obec pociťuje hlad po velkém objemu investičních prostředků, ale zahltit řídicí orgán různě kvalitními žádostmi a následně mnohdy účelovými žádostmi o přezkum (viz dále), a pak si stěžovat, že hodnocení trvá dlouho, není férový argument. Pokud má být hodnocení transparentní, rovné, srovnatelné atd., pak musí být časově náročné.

Zaměření výzvy

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) nesuplují národní zdroje. Doufal jsem, že příjemci/žadatelé, kterým tuto tezi opakujeme na každém setkání, jichž je do roka několik desítek na různé úrovni, ji už pochopili. Výzva není (a z povahy vyjednaného OP VVV ani nesmí být) zaměřena na základní výzkum. Cílila na výzkum orientovaný, problémově orientovaný, s aplikačním potenciálem. A fakt, že výzva nebyla omezena na určité oblasti výzkumu a že umožnila podpořit co nejširší spektrum, považuji za její podstatnou přidanou hodnotu, nikoli handicap. Klíčovým dokumentem, který vymezuje tento prostor, je samozřejmě Dohoda o partnerství, text OP VVV, popř. RIS3 strategie. Kolik z žadatelů je četlo, když zpochybňují věcné zaměření výzvy? Česká vědecká obec je velmi kreativní, to jí je ke cti, ale kreativitou nelze obhájit neznalost principů intervenční logiky ESIF.

Zahraniční hodnotitelé

Vzhledem k tomu, že česká vědecká obec je poměrně malá a že pro hodnocení takto zásadní výzvy by mohla být zpochybněna nestrannost posuzování žádostí, rozhodli jsme se využít zahraničních hodnotitelů. Za zahraničního hodnotitele přitom považujeme zaměstnance zahraniční výzkumné organizace s titulem minimálně Ph.D., relevantní praxí v oboru a podstatnou publikační činností v dané oblasti. Každou žádost posuzovali dva hodnotitelé. Žadatelé si často stěžovali na odborný názor hodnotitelů, s nímž se neztotožňovali. Není však v kompetenci řídicího orgánu zpochybňovat odborný názor hodnotitele, pokud se nejedná o zjevné věcné, formální či procesní pochybení (viz dále).

Kritéria hodnocení

Žadatelé často argumentují tím, že přestože předložili žádosti se špičkovými vědci s dvojmístným Hirschem či s řešiteli ERC grantů, nebyli úspěšní. Ano – složení odborného týmu je jednou, nikoli však jedinou podmínkou. Podstatnou část hodnocení tvoří „projektová metaúroveň“ či „nevědová“ kritéria, která jsou však pro veřejné financování zásadní. Jinými slovy ani nositel Nobelovy ceny nemůže sám o sobě zaručit, že miliardový projekt bude dobře napsán, úspěšně řešen a dospěje k deklarovaným cílům. Nejde totiž „jen“ o výzkum – ve většině projektů jde také o náročné stavby či rekonstrukce nebo o vysoutěžení jedinečného technického vybavení. To nejsou v kontextu národní legislativy jednoduché úkony, a bez jejich bezchybného zvládnutí může být ohrožen celý projekt. Proto je pro poskytovatele dotace klíčové vědět, jak bude řízení těchto procesů zajištěno. Řídicí orgán rozděluje veřejné zdroje. A s péčí řádného hospodáře musí dbát o to, že budou vynakládány minimálně v souladu s principy 3E. Soukromé zdroje samozřejmě tyto imperativy (ať už právní či etické) nutně mít nemusí.

Přezkumy

V rámci legitimity řízení má každý žadatel právo podat žádost o přezkum. Pokud přezkumná komise identifikuje formální pochybení, může ho napravit buď sama (korekcí bodů), anebo u zjevných věcných pochybení prostřednictvím zadání nového (třetího) posudku. Pokud k němu dojde, nahrazuje tento třetí posudek oba předešlé. Tento proces je detailně popsán v řídicí dokumentaci, která byla všem žadatelům k dispozici. Mrzí mě proto, že si někteří vysoce postavení vědci stěžují, jak je možné, že po přezkumu mají méně bodů než před ním. Inu, to máte jako s odvoláním u soudu – také můžete vyjít s horším flastrem.

Výsledný seznam

Je zcela pochopitelné zklamání, které neúspěšní žadatelé pociťují. Sám ze své skromné vědecké praxe moc dobře vím, jaký je to pocit. Na druhé straně někde čára musí být udělána. Řídicí orgán navýšil alokaci o 2,1 mld. Kč na 8,1 mld. Kč a vytvořil zásobník projektů. Pro kritiky doporučuji nastudovat modely financování VRR/MRR, pro rata, plnění specifických a tematických cílů atp. Řídicí orgán tuto čáru udělal s péčí řádného hospodáře a s vědomím zodpovědnosti jak za rozvoj výzkumu v České republice, tak za naplňování podmínek ESIF. Za velmi neprofesionální však musím brát útoky uvnitř vědecké obce mezi jejími členy, a to na projekty z jiných oblastí, že právě tyto podpořeny být neměly či jiné měly. Útočit pocitově, na základě stereotypů a bez konkrétní znalosti nepovažuji za profesionální, a už vůbec ne ve vědecké obci.

Ve výše zmíněném článku v Lidových novinách je řídicí orgán vystaven útokům několika vědeckých osobností. Věřím, že toto vyjádření je na ně vhodnou reakcí. Nebudu totiž přijímat stejné argumentační strategie jako oni. ESIF představuje zcela jiný model financování a věcných, procesních i formálních postupů. Pokud jsme pro některé největším zklamáním od sametové revoluce, předpokládám, že se těší na období po roce 2022/2023, kdy takto rozsáhlé intervence pravděpodobně už nebudou podporovány či bude financován pouze aplikovaný výzkum. Doba hojnosti pro výzkum je totiž díky OP VVV právě teď.

 

Autor: Václav Velčovský


Václav Velčovský je náměstkem pro řízení sekce operačních programů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.