facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
NKC - gender a věda

NKC - gender a věda

Národní kontaktní centrum – gender a věda je specializovaným oddělením Sociologického ústavu Akademie věd ČR, které se zaměřuje na výzkum v oblasti genderové sociologie vědy, genderových studií vědy, genderové rovnosti a genderového mainstreamingu ve vědě v ČR. Zabezpečuje též expertízy, podkladové materiály, analýzy a konzultační činnost pro orgány státní a veřejné správy a výzkumné a vysokoškolské instituce v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu.

Projekt GENDERACTION je v půlce svého trvání. Při této příležitosti zorganizovalo NKC – gender a věda jako koordinátorské pracoviště projektu konferenci v Bruselu, na kterou se sjelo 68 účastnic a účastníků, aby diskutovali o budoucnosti genderové rovnosti v evropském výzkumu a inovacích. V letošním roce je to také 20 let, co Evropská unie začala téma genderových nerovností ve výzkumu řešit. Tématem diskuzí byl proto vývoj prosazování genderové rovnosti ve výzkumu v členských státech a v Evropské komisi a priority do budoucna.

13. 5. 2019

Genderová rovnost se netýká pouze žen, ale nás všech, píše Carlos Moedas, eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace v poslední zprávě She Figures 2018, kterou Evropská komise letos vydala k Mezinárodnímu dni žen. „Pokud chceme úspěšně řešit globální výzvy, potřebujeme k tomu všechny talentované lidi, včetně žen,“ dodává.

26. 3. 2019

Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se stalo partnerem v dalších projektech Horizontu 2020. Nová spolupráce pomůže podpořit konkrétní plány zaměřené na prosazování genderové rovnosti v institucích, které se zabývají vědami o živé přírodě a zemědělstvím.

20. 2. 2019

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se prostřednictvím kampaně na sociálních sítích i tento rok připojilo k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě, který byl Organizací spojených národů stanoven na 11. únor.

9. 2. 2019

V ČR stále roste počet absolventek vysokých škol, včetně doktorských programů. Podíl žen ve vědě však od roku 2000 klesá. Kam se všechny ty nadané studentky poděly, když jim nikdo ve vědecké kariéře nebrání? Aneb proč někomu nebránit není to samé jako dát mu rovnou šanci.

13. 11. 2018

Nový výzkum naznačuje, jak akademické kruhy zaostávají za byznysem v péči o vlastní lidi. Současný systém produkce vědy přispívá k tomu, že akademici a akademičky trpí osamělostí, uzavřeností a nedostatkem komunikace.

22. 10. 2018

Radikální proměna financování vědy a výzkumu spočívající ve snižování institucionálního a nárůstu grantového financování má dopad na proměnu struktury vědeckých pracovišť i akademických kariér. Promítá se také do zvyšování generačních nerovností a spolu s tím i do generačního napětí. Jaké podmínky mají mladí lidé pro práci ve vědě? Jaké jsou z jejich pohledu šance na uplatnění se v této oblasti?

11. 10. 2018

Jak komplikuje podzaměstnanost práci v akademické sféře? Nina Fárová představuje výsledky výzkumu, který odhaluje tristní realitu – částečné úvazky jsou cestou k neplaceným přesčasům, „létajícím doktorandům“ a těžkým návratům z rodičovské dovolené.

4. 10. 2018

Jedno z důležitých témat personálního řízení vědeckých institucí představuje otázka kombinace pracovních a rodinných povinností, zejména těch spojených s rodičovstvím. Jak je na tom česká věda z hlediska možností slaďování práce a péče o děti? Řešení této problematiky do značné míry ovlivňuje, jak je česká věda schopna využít intelektuálního potenciálu žen.

26. 9. 2018

Pracovní podmínky akademiček a akademiků v ČR výrazně ovlivňuje jak národní systém financování vědy a výzkumu, tak personální politika jejich pracovišť. Minulý týden jsme se věnovaly prvně jmenovanému faktoru, nyní se zastavíme u toho druhého. Jak české vědecké instituce přistupují ke svému personálnímu řízení?

19. 9. 2018