Rut Bízková působila od roku 1981 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od 90. let se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky na životní prostředí. Pracovala ve společnosti ČEZ, a. s., na Ministerstvu životního prostředí a na Ministerstvu průmyslu. Od září 2006 byla náměstkyní ministra životního prostředí, v roce 2010 byla následně jmenována ministryní životního prostředí ve vládě Jana Fischera.

V období 2012–2016 zastávala funkci předsedkyně Technologické agentury ČR. V letech 2017–2018 poté působila jako ředitelka Středočeského inovačního centra. Od srpna 2018 působí jako poradkyně premiéra pro životní prostředí, suroviny, výzkum a vývoj, a nezávislá konzultantka v oblastech ochrany životního prostředí, energetiky, výzkumu, vývoje a inovací.

Rut Bízková je předsedkyní vědecké rady České asociace oběhového hospodářství, předsedkyní pracovních skupin pro programy VaVaI a pro legislativu VaVaI Svazu průmyslu a obchodu. Je členkou vědecké rady Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a členkou Rady Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze, členkou několika nevládních organizací a spolků. Pravidelně přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 2015 se stala jednou z oceněných TOP 25 žen veřejné správy.

Jako spoluautorka řady strategických a analytických dokumentů se mj. v posledních letech podílela na tvorbě Inovační strategie ČR 2019–2030, RIS3 strategie Středočeského kraje či Státní politice životního prostředí ČR 2012–2020.

Ilona Müllerová je od roku 1973 je zaměstnána v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., v roce 2012 se stala ředitelkou Ústavu přístrojové techniky a zároveň zde vede skupinu Mikroskopie a spektroskopie povrchů. Absolvovala řadu hostujících přednášek na mezinárodních konferencích a zahraničních univerzitách i řadu zahraničních stáží. V oblasti nízkoenergiové elektronové mikroskopie se věnuje mezinárodní experimentální spolupráci (Univerzita v Toyamě, Japonsko; Univerzita v Yorku, Velká Británie).

Dlouhodobě se věnuje rastrovací elektronové mikroskopii s pomalými a velmi pomalými elektrony. Je recenzentkou článků pro mezinárodní časopisy a oponentkou grantových projektů či zahraničních a domácích PhD prací. Je zakladatelkou školy základů elektronové mikroskopie, pravidelně pořádané Oddělením elektronové optiky v ÚPT.

Ilona Müllerová je členkou Vědeckých rad Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně, jakož i dalších významných výborů. Je autorkou a spoluautorkou cca 300 recenzovaných odborných článků a původních příspěvků na mezinárodních konferencích, z toho tří částí monografií a 81 článků v časopisech s IF, které byly 585krát citovány. Řešila celou řadu projektů, včetně EU.

Získala ocenění Japan Institute of Metals and International Metalographic Society. V roce 2012 získala Cenu Československé mikroskopické společnosti za celoživotní přínos pro mikroskopii a v roce 2013 pak ocenění Česká hlava společnosti Kapsch v kategorii Invence.

Jitka Ulrichová pracuje od roku 2002 jako vedoucí Laboratoře buněčných kultur na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 2008 je přednostkou Ústavu lékařské chemie a biochemie při LF UP v Olomouci. Na LF UP v Olomouci vykonávala od roku 2004 funkci proděkanky pro vědu a výzkum, od roku 2006 je na Univerzitě Palackého prorektorkou pro vědu, výzkum a doktorská studia.

Je členkou vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci a dalších, členkou odborných společností, mezi jinými České společnosti chemické, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, ESTIV (European Society of Toxicology In Vitro), ISSX (International Society for Study of Xenobiotics), CDE – EUA (Centre for doctoral education – European University Association), hodnotitelkou evropských i tuzemských programů.

K hlavním oblastem odborného zájmu prof. Ulrichové patří biologická aktivita přírodních látek in vitro, in vivo a primární buněčné kultury. Je autorkou a spoluautorkou 199 původních prací, 32 review, českých i zahraničních patentů a užitných vzorů.

Eduard Palíšek zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010 a odpovídá za řízení celé skupiny, pro kterou pracuje v obchodně-administrativních pozicích a sedmi výrobních závodech více než 9 tisíc zaměstnanců.

V letech 1996–2009 zastával pozici generálního ředitele závodu na výrobu průmyslových parních turbín, který koupil koncern Siemens od společnosti Alstom v roce 2003 (Siemens Industrial Turbomachinery Brno). Od roku 2003 současně působil ve funkci ředitele rozvoje obchodu parních průmyslových turbín s celosvětovou odpovědností.

Od roku 1991 zastával řadu vysokých manažerských pozic v českých i mezinárodních společnostech – První brněnská strojírna Brno, Alstom Power, ABB Energetické systémy, kde se zaměřoval především na ekonomiku, strategické řízení a obchodní rozvoj. Je rovněž členem vědeckých rad Českého vysokého učení technického v Praze, Vysokého učení technického v Brně, Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, v dubnu 2014 byl zvolen členem Akademického sněmu Akademie věd ČR. Od října roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zdroj: RVVI

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je poradním orgánem vlády, do jehož kompetencí patří mimo jiné každoroční příprava rozpočtu na oblast výzkumu, vývoje a inovací a schvalování programů účelové podpory nebo příprava Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů RVVI. Dále navrhuje členy předsednictva a předsedu Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, zpracovává priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR a plní další úkoly a povinnosti stanovené zákonem 130/2002 Sb.