Patříte mezi nejúspěšnější české vědce, aktuálně pracujete už na druhém ERC grantu. Jakému výzkumnému tématu se věnujete?

Grant ERC Consolidator jsem získal na vývoj matematických modelů velkých grafů, které reprezentují sítě v informatice a mají aplikace v matematice. Nezabývám se ale grafy, jaké většina lidí zná ze střední školy, jde o soubory diskrétních objektů, které umožňují modelovat počítačové sítě nebo třeba sítě měst využívané v navigacích. V informatice mohou mít grafy desítky či stovky milionů uzlů.

Co vás k tomu přivedlo?

Modely, kterými se zabývám, se začaly vyvíjet v Microsoft Research Labs pro předpovídání chování velkých sítí například kvůli efektivnímu rozmístění severů. Tam mě to zaujalo, já se ale věnuji základnímu výzkumu a případné aplikace nových metod do praxe budou rozvíjet jiní.

Člověk, který se o matematiku nezajímá, si může myslet, že se toho v ní moc objevovat nedá. Vy ale nové věci vymýšlíte.

Mám štěstí, že se pohybuji v oblasti matematiky, která má v sobě hodně informatické motivace, takže se vyvíjí až překotně. I když i v ní existují klasická, sto let stará témata, většina z nich je poměrně mladá a objevila se před deseti či dvaceti lety.

Matematika není mezi dětmi ani mezi řadou dospělých nejoblíbenější předmět. Čím zaujala vás?

Už na základní škole jsem chodil do matematické třídy, kde mě matematika bavila. Pak jsem se začal zapojovat do různých olympiád a soutěží. Moje cesta pak pokračovala na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Studoval jsem informatiku a zaujala mě spíš její teoretická část. Od té doby se tedy pohybuji na pomezí matematiky a informatiky. Aktuálně se cítím více matematikem. Oba mé ERC granty udělil matematický panel Evropské výzkumné rady.

Pomáhá vám studium informatiky v matematickém výzkumu nebo vám naopak něco chybí?

To, že jsem studoval informatiku, je výhoda i nevýhoda. Výhoda spočítá v tom, že v matematice vidím informatické aplikace a dokážu věci dotáhnout dál. Nevýhoda je ta, že člověk se během pregraduálního studia učí hodně základů a já mám více ty informatické než matematické. Občas tedy musím dostudovat věci, které bych jako vystudovaný matematik uměl.

Po studiích v Praze jste odešel do Velké Británie. Co vás tam lákalo?

Nejdřív jsem si hledal stáže jako postdoc. Byl jsem rok v Berlíně a rok v Atlantě v USA, pak jsem si na Karlově univerzitě udělal habilitaci a v roce 2012 se přesunul na Warwick, kde mi nabídli profesorské místo. Přilákalo mě tam především multidisciplinární centrum DIMAP spojující matematiku, informatiku a ekonomiku, které podporovala britská grantová agentura EPSRC.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst na webu online.muni.cz.

Autorka: Ema Wiesnerová

Zdroj: Masarykova univerzita

Foto: Martin Kopáček