facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Jiří Sgall: Problematické je administrativní zázemí

20. 4. 2018
Jiří Sgall: Problematické je administrativní zázemí

Jak nalákat opravdu kvalitní doktorandy či jak získat větší počet ERC grantů? Na tyto a další otázky, které pokládal Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz, odpovídal Jiří Sgall, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Teorie grafů, důkazová složitost nebo neklasické logiky, to jsou oblasti matematiky, kterým se v Praze daří, ať už na MFF UK nebo na AV ČR. Obě instituce dosahují v těchto oblastech výzkumu světové úrovně. Kde hledat rozhodující faktory současné příznivé situace?

Impulsem rozvoje oboru byly vždy výrazné vědecké osobnosti, kolem kterých se vytvořila významná škola. Ta pak přitáhla studenty k danému oboru. V teorii grafů a obecně v kombinatorice bych jmenoval Jaroslava Nešetřila, Vojtu Rödla nebo Vaška Chvátala. V logice, kam patří i důkazová složitost a teorie množin, to byli Petr Hájek, Petr Vopěnka a Tomáš Jech. Tato generace, samozřejmě, také stojí na předchozích vynikajících matematicích. Připomenout bychom měli Miroslava Fiedlera, Ivo Babušku, Miroslava Katětova, Eduard Čecha či Otakara Borůvku. Od nich bychom mohli pokračovat zase dál, až třeba k Bernardu Bolzanovi. Ve jmenovaných oblastech byly však v minulém století podstatné také dlouhodobé kontakty s tradičně kvalitními zahraničními školami – maďarskou kombinatorikou a polskou logikou – které bylo možné udržovat navzdory totalitě.

…tedy úspěch založený jak na silných domácích osobnostech, tak na mezinárodní spolupráci. Je však Praha v současnosti dostatečně přitažlivá pro špičkové uchazeče o doktorské studium v těchto oborech?

Po odborné stránce určitě ano. Je to vidět na tom, že v těchto oborech se nám daří získávat dobré zahraniční vědce na různé postdoktorandské i trvalé pozice a že i naši absolventi všech stupňů studia se dobře uplatňují v zahraničí. U doktorského studia je však ve světě obvyklé, že jde o práci na plný úvazek a doktorand má odpovídající pozici. Tento přístup u nás dlouhodobě chybí. Také proto se nám na MFF UK lépe než lákání Ph.D. studentů ze zahraničí daří zavádění bakalářského a magisterského anglického studia informatiky, kde jsou podmínky srovnatelnější se zahraničím.

Čím by se dala pozice Prahy, potažmo celé ČR, z hlediska atraktivity pro vynikající uchazeče o PhD. vylepšit? A z hlediska špičkových výzkumníků, zejména postdoků? Kdo by se o to měl především přičinit?

Přístup k doktorskému studiu se postupně mění, na MFF UK i na dalších školách. Informatika na MFF UK zavádí od příštího roku poměrně velkou změnu. Doktorandi budou zároveň zaměstnanci fakulty, což jim zajistí nejen lepší ohodnocení, ale hlavně postavení obdobné jako ve světě. Věřím, že to postupně otevře cestu i k většímu počtu zahraničních doktorandů.

Pobytům postdoktorandů, které se nám daří získávat lépe, velmi pomáhají různé velké projekty, které zajišťují i odpovídající finanční ohodnocení.

ČR není zrovna na špici v počtu udělených ERC grantů (i když to vztáhneme na počet obyvatel), které jsou považovány za nejprestižnější evropské projekty. A když už někdo ERC grant získá, není řídkým jevem, že s ním odchází do zahraničí. Je to podle Vás přirozený stav, anebo by se s tím mělo něco dělat? Jak by se tomu dalo podle Vás systémově zabránit?

Odchody držitelů ERC nejsou jen naším problémem, řeší jej i další země, včetně těch vyspělých, jako např. Itálie. Myslím, že je to přirozené a správné. Ostatně, ERC projekty jsou stavěny tak, aby to umožňovaly. Získávají je ti nejlepší a cílem nejlepších má být prosadit se ve světě. Tak to bylo vždycky, je to stejné ve vědě jako třeba v hokeji. Snažit se tomuto přirozenému propojování se světem nějak administrativně bránit je nesprávné a neúčinné. Buďme rádi, že toto je u nás minulostí a že už nás ve světě ti nejlepší mohou reprezentovat bez ztráty kontaktu s domovem. I naši vědci v zahraničí (s ERC projektem i bez) udržují spolupráci s domovem, umožňují výměny studentů, podporují uplatnění našich lidí na mezinárodní scéně a v neposlední řadě se často vracejí domů s novými zkušenostmi jako výrazné osobnosti. Všimněte si, že už v první odpovědi jsem jmenoval několik českých vědců, co žili v zahraničí. A přidejme ještě jedno takové jméno: Tomáš Garrigue Masaryk. Jiná věc je, že, samozřejmě, pro každou školu je odchod významného projektu ztrátou, protože zmizí jak finance pro další členy týmu, tak i řada navazujících aktivit. Jednosměrný pohyb vzdělaných lidí je problémem i pro celou společnost.

Musíme se snažit vytvářet prostředí, v němž se těm nejlepším pracuje dobře a které navíc láká dobré vědce ze zahraničí. Pro držitele grantů je často problematické administrativní zázemí, může být nejasná perspektiva po ukončení projektu, někdy se mikroklima velkého projektu změní tak, že příliš neladí s běžným životem zbytku školy.

Učíme se, tlak na získávání ERC projektů je veliký a postupně roste i počet žádostí a získaných projektů. Získáváme zkušenosti s administrací a věřím, že se podpora velkých grantů postupně zlepšuje. Nejdůležitější je ovšem celkové zvyšování vědecké kvality našich škol, aby byly inspirativním a perspektivním prostředím pro řešitele ERC projektů a nejen pro ně.

Děkujeme za rozhovor!


snaglJiří Sgall je profesorem informatiky na MFF UK. Jeho diplomová práce na MFF UK pod vedením Antonína Sochora se věnovala teorii množin. Poté se věnoval výpočetní složitosti a v letech 1990-94 vystudoval Ph.D. na Carnegie-Mellon University v americkém Pittsburghu. Tam se začal věnovat online algoritmům a postupně se online a aproximační algoritmy staly jeho hlavní specializací. Po ročním postdoktorandském pobytu na Hebrew University v Jeruzalémě působil dlouhodobě v Matematickém ústavu AV ČR s krátkým přerušením, kdy byl hostujícím profesorem na Technické univerzitě v Eindhovenu v Nizozemí a na University of Chicago. Dlouhodobě vyučuje na MFF UK, kde také od roku 2009 působí na plný úvazek, v současné době v Informatickém ústavu UK a jako proděkan pro informatickou sekci fakulty.

 

Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta.

research jobs medium 1