Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Martin Srholec, Vít Macháček: Je třeba rozlišovat mezi články v predátorských a místních časopisech

21. 6. 2018
Martin Srholec, Vít Macháček: Je třeba rozlišovat mezi články v predátorských a místních časopisech

Vít Macháček a Martin Srholec z think tanku IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR představují novou aplikaci, která srovnává publikační profily výzkumných pracovišť podle počtu publikací v časopisech podezřelých z predátorských praktik a těch, které z hlediska autorství lze považovat za výrazně místní.

Nová interaktivní aplikace mapuje publikační výkon českých pracovišť a představuje hlavní závěry z bibliometrické analýzy.

Jak nejnovější studie na téma predátorských a místních časopisů navazuje na předchozí práce?

Vít Macháček: Aplikace porovnává publikační profily českých výzkumných pracovišť ve světle našich předchozích studií. Zajímá nás, jak často výzkumní pracovníci publikují v takových časopisech, a jak se v tomto ohledu liší pracoviště z různých oborů a ústavy Akademie věd ČR ve srovnání s fakultami vysokých škol. Potěšilo mě, že pro mnohá pracoviště jsou tyto problémy vlastně zcela irelevantní. Máme zde desítky pracovišť hodných následování. Také mne těší, že predátorské publikování se téměř netýká naší mateřské Akademie věd a i místní publikování je zde spíše méně časté.

Martin Srholec: Je třeba zásadně rozlišovat mezi články v predátorských a místních časopisech. Zatímco u predátorských hovoříme o podezření z pochybných až přímo podvodných praktik, u místních máme na mysli pouze úzkou autorskou základnu. Jde o zcela odlišné kategorie s jinou interpretací. Nicméně predátorské a místní časopisy mají zpravidla společný omezený přínos ke světové literatuře. Špičkoví zahraniční vědci do nich pravidelně nepřispívají a ani je nečtou. Pokud v takovém časopise vyjde vynikající výsledek, s největší pravděpodobností zapadne. Může to být promarněná příležitost.

Jaký jste v oblasti predátorského publikování zaznamenali za poslední dva roky vývoj? Snížila se u vědců motivace publikovat v predátorských časopisech, nebo problém přetrvává?

Martin Srholec: Aplikace se zakládá na datech z vládního Hodnocení 2016, takže pokrývá pouze vývoj do roku 2015. Mezitím došlo k posunu v tom, že problém predátorského publikování byl široce diskutován v médiích, na seminářích a v akademické komunitě jako celku. Ohledně osvěty se situace výrazně zlepšila. Dnes by bylo docela s podivem, pokud by seniorní akademik o problému nevěděl. Jak se to projevilo na sklonu českých vědců publikovat v takových časopisech je bez tvrdých dat těžké soudit, ale očekával bych, že někteří autoři se chytili za nos a dávají si daleko větší pozor, kde publikují. Nicméně se obávám, že pořád najdeme výzkumná pracoviště, a to zvláště ve vysokoškolském sektoru, kde přetrvává chabé povědomí o publikačních standardech a zároveň chybí tlak seshora to změnit. Nedivil bych se, kdyby na takových pracovištích predátorské publikování pokračovalo i nadále.

Změnil se pohled na seznamy predátorských časopisů Jeffreyho Bealla, který se parazitickým vztahům ve vědě a výzkumu od roku 2010 zabýval a vytvořil černou listinu vědeckých časopisů a vydavatelství?

Vít Macháček: Beallovy seznamy jsou dílem jednoho člověka. Některá jeho nařčení jsou sporná. Například naše předchozí studie ukázala, že zařazení celého nakladatelství Frontiers na jeho seznamy je kontroverzní, a proto jsme časopisy vydávané pod jeho hlavičkou v této aplikaci jako predátorské nebrali. Nelze vyloučit, že i pár dalších časopisů na jeho seznamech nemusí být predátorské v pravém slova smyslu a jejich podezření z nekalých praktik může být diskutabilní. Publikování v drtivé většině časopisů na jeho seznamech je ale skutečně lepší se velkým obloukem vyhnout. Pro nás je důležitý celkový obrázek. Neradi bychom ukazovali prstem na konkrétní pracoviště či organizace – interaktivní studie nabízí dostatek možností, aby se každý mohl nad podrobnými výsledky zamyslet a udělal si vlastní názor.

Co se z interaktivní mapy, která je součástí studie, zájemci dozvědí?

Vít Macháček: Zjistili jsme velké rozdíly jak mezi obory, tak i různými typy pracovišť. Je jednoznačně vidět, že tento druh publikací se soustřeďuje na vybraných pracovištích. Volání po větším důrazu na přínos světové literatuře je zapotřebí směřovat především do sektoru vysokých škol, a to hlavně ve společenských vědách. Naopak je potřeba ocenit pracoviště, která mají jen zlomek článků v predátorských a místních časopisech, což je zvykem zejména v přírodních vědách.

Martin Srholec: Publikování v predátorských časopisech se týká jen malého počtu pracovišť. Naopak publikování v místních časopisech je velmi rozšířené. Jen tři pracoviště mají větší podíl predátorských než místních článků. V ústavech Akademie věd ČR se v predátorských časopisech publikuje jen ojediněle. Naopak na některých fakultách vysokých škol se v nich publikuje běžně, ale souběžně jsou časté i místní časopisecké články. Pokud pomineme humanitní vědy, nejčastěji v tomto směru vybočují fakulty se zaměřením na ekonomii, finance, business a management, veřejnou správu, informatiku, pedagogiku a zdravotnická studia.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

Perex byl redakčně upraven.


K tématu čtete také blog Daniela Münicha o predátorském publikování a článek Michala Petra o hodnocení ve vědě.