Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Petr Dvořák: Nové hodnocení vědy bude velký třesk, musí nabíhat pomalu

8. 8. 2018
Petr Dvořák: Nové hodnocení vědy bude velký třesk, musí nabíhat pomalu

Od roku 2020 plně nahradí kritizovaný bodový kafemlejnek. A také by měla výrazně omezit publikování v predátorských časopisech. Nová Metodika 17 +, podle které se bude nově hodnotit věda v Česku, umožní mezi školy rozdělit první peníze už od příštího roku. „Zatím to bude poměrně málo, 193,5 milionu korun,“ říká spolutvůrce nového hodnocení Petr Dvořák.

logo Universitas

Kolik peněz se bude rozdělovat podle nové metodiky?

Prozatím poměrně málo. V tuto chvíli se jedná pro celý segment vysokých škol „jen“ o 193 a půl milionu korun.

Proč tak málo?

Protože ze začátku to bylo nastaveno tak, že metodika musí nabíhat pomalu a dopady na financování musí být malé. Není možné to udělat z čista jasna a začít najednou hodnotit úplně jinak. Od samého začátku se řeklo, a vláda to schválila, že se v implementaci bude jednat jen o nárůst institucionální podpory, že žádná vysoká škola o nic nepřijde a že jen ty dobré a vynikající mohou dostat něco navíc. Prozatím se tedy rozdělí necelá tři procenta institucionální podpory.

Od kdy se vlastně tyto peníze budou rozdělovat?

To hodnocení má určitý harmonogram. Úplně jasno bude v prosinci, na prosincové Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) by měly být schváleny výsledky hodnocení a po vzájemné dohodě s ministerstvem školství a s reprezentací České konference rektorů se rozhodne o finančních dopadech. Je důležité zdůraznit, že ten nárůst, který podle mě může znamenat pro špičkovou vysokou školu něco okolo tří, maximálně pěti procent její institucionální podpory, se finálně domlouvá v takzvané tripartitě. Tedy MŠMT, RVVI, plus ten, koho se to týká. Všichni budou spolu diskutovat o tom, co ukazuje první rok hodnocení a co to znamená pro financování. K tomu by mělo dojít někdy v prosinci a mělo by se to dostat do rozpočtu škol na příští rok 2019.

Až bude metodika dokončená, bude se podle ní rozdělovat veškerá institucionální podpora?

Ani to ne. Institucionální podpora, tedy ta část peněz, kterou vysoké školy dostávají od státu na rozvoj svého výzkumu, tvoří, dle typu školy, třeba jen deset procent příjmů škol. Aby ty výkyvy nebyly zničující, naběhne pouze hájená proporce podpory, tedy podle metodiky se rozdělí jen část z celkové institucionální podpory pro vysoké školy. Ještě není dohodnuto, kolik to přesně bude. Teď se rozděluje něco přes 6, 8 miliardy a na základě nového hodnocení se bude dle mého odhadu rozdělovat třeba miliarda nebo dvě. To se ještě dohodne a naběhne až po roce 2020, kdy by mělo být hodnocení v celé šíři dokončeno, vše je ještě v diskuzi. Hodnotit se bude jednou za pět let, takže je třeba zabránit tomu, aby instituce, které například jedno hodnocení vyjde špatně, nepoklesla příliš dramaticky a měla šanci, respektive prostředky na to, se zlepšit. My musíme skutečně citlivě rozmyslet, jakou část z institucionální podpory hodnocení ovlivní. Podstatné je, aby to bylo stimulační. Prostě, v nadsázce řečeno, nemůžeme třeba naší univerzitě, která má institucionální podporu tři čtvrtě miliardy, na základě hodnocení vzít třeba polovinu a jiným vysokým školám všechno. To by nám opravdu nepomohlo.

V jaké fázi je metodika teď?

Já vždy říkám: bohudík, že se rozjíždí tak pomalu a že se jedná o relativně málo peněz. Protože je to pro univerzitní svět už tak velký třesk, jde o komplexní změnu myšlení. „Kafemlejnkový“ pohled na věc se celkem pochopitelně z hlav mnohých akademiků velmi těžko dostává. Nová metodika má pět částí, pět modulů, a důstojně je ukončený jen modul dva, který hodnotí publikační profil instituce. Ty náročnější záležitosti, jako například strategické řízení škol nebo dopad výzkumu na společnost, způsob a kvalita doktorského studia a podobně, to nás teprve čeká. Dalo by se říct, že zatím je hotová ta nejjednodušší část hodnocení, bibliometrie výsledků.

Hodnotí tato metodika například kvalitu vybraných výsledků výzkumu a také dopad výzkumu na společnost. Myslíte si, že tento způsob hodnocení je lepší než onen pověstný kafemlejnek?

Určitě je lepší. Kafemlejnek byl ve výzkumném světě docela artefakt. Šlo o přepočítávání každého výsledku na body. Výborný byl v počátečních fázích, kdy neexistovalo ještě nic a řeklo se: když publikujete, je to dobře. Postupem času se ale přepočítávání výsledků na body stalo docela poškozující. Zejména některé obory se přizpůsobily a publikovaly více ´kusů´, třeba nekvalitních, aby získaly více peněz. Věda ale musí být o tom, že buď děláš dobrou vědu, nebo špatnou. Ne že vyrábíš body.

Dají se vlastně všechny vysoké školy hodnotit jedinou metodou?

Je to dost komplikované, protože školy mají velmi různé mise. Některé mají inherentně povinnost skvěle bádat, ale jsou i školy profesní, pro které to tak důležité není a nemělo by být. Například pro školy, které vychovávají specializované bakaláře a magistry pro zdravotnictví, a nemají doktorské studium. Vysokoškolské prostředí je extrémně různorodé, a proto z pohledu nejvyšších představitelů škol byl pro ně nejjednodušší kafemlejnek. Ale nové hodnocení přinese plus mínus stejné výsledky, jen s jedním rozdílem - kafemlejnek managementu škol neřekl vůbec nic. Ten řekl jen: vy máte tisíc sto dvacet sedm bodů a dostanete tolik a tolik peněz. A to byl konec, celá informace. Teď dostane škola skutečnou informaci: jste dobří v tom a v tom oboru, tady ještě nejste ve srovnání s mezinárodním prostředím úplně dobří. Nebo třeba že v tomto oboru vám chybí zahraniční vědci, je třeba ho internacionalizovat, či vaše doktorské studium nefunguje dobře. To už je konečně nějaká informace. A když se podaří úspěšně dokončit všechny moduly, tak to už bude skutečně robustní informace o stavu výzkumu na dané instituci.

Zabrání nová metodika publikování v predátorských časopisech?

Mělo by to tak zafungovat. Neměla by k tomu být už žádná motivace. Přestává se bodovat, a tedy zpeněžovat cokoliv, ale hledí se na kvalitu a mezinárodní srovnání. Bude to samozřejmě náročnější na přemýšlení a na management.

A zabrání nová metodika tomu, aby vědci dělali bezcenný výzkum jen pro získání peněz, takzvaně výzkum do šuplíku?

Z institucionální podpory, tedy z částky, která se hodnocením rozděluje, nemůže žádný špičkový výzkum fungovat, to je docela málo peněz. Publikace, která v kafemlejnku ´vydělala´ například 100 tisíc, reálně stála třeba pět milionů. Naštěstí v Česku máme už léta fungující grantové agentury. A právě grantovky už léta vytváří prostředí, že když děláte a publikujete zbytečnosti a nesmysly, nedostanete na to příště peníze. V Česku teď seženete grantové peníze většinou na výzkum, který už za něco stojí. Že by někdo dělal do šuplíku hlouposti, o to nemusí být moc strachu.

Co bude s metodikou dál?

Do konce roku je naplánovaný harmonogram, že se dokončí jednoroční modul dva a v dalších letech se budou výsledky kumulovat. Současně se usilovně pracuje na přípravě dalších modulů, tedy modulu 3, 4 a 5. To má být dokončeno do podzimu. Scházíme se a snažíme se vše zkoordinovat, propojovat a získávat průběžnou zpětnou vazbu.

Který ten modul bude mít největší váhu?

O vahách se také ještě diskutuje. Trochu s dědictvím kafemlejnku se ozývají hlasy, které prosazují největší váhu modulu 2, tedy bibliometrii výsledků. Ministerstvo školství přisuzuje větší váhu modulům 3, 4 a 5. Ale myslím si, že to je věc, která nemusí být rozhodnuta úplně dopředu, je to záležitost vývoje a postupného zavedení nové metody. Pak bude docela dobré si říct, že třeba pro technické školy, které mají hlavní výkon v aplikovaném výzkumu, je významnější část modulu tři, než třeba pro jinak zaměřené školy. Myslím, že tahle diskuze je předčasná a bude lepší nechat metodiku postupně naběhnout, průběžně vyhodnocovat a možná se spousta věci vyjasní.

Kde jste vzali pro tvorbu metodiky inspiraci?

V roce 2011 se v Česku konal mezinárodní audit vědy, který řekl, že hodnocení výzkumu je u nás špatně. Na to navázal velký projekt ministerstva školství, kdy nám zahraniční odborníci navrhli systém hodnocení vědy místo kafemlejnku. To bylo v roce 2014. Napsali nám velmi kvalitní materiál, jak by se to dalo udělat. Byl z velké části inspirován anglickým systémem. Ale mezitím Akademie věd začala vyvíjet své velmi kvalitní hodnocení, což byla další inspirace. Takže výsledná metodika je mix zkušeností z Akademie věd, ten návrh zahraničních odborníků, to dobré z kafemlejnku, plus ještě další inspirace z ciziny. Víte, ono zase tolik možností, jak hodnotit vědu, není. Takže použít naše zkušenosti a podívat se do zahraničí bylo nasnadě.

 


prof. Ing. Petr Dvořák, CSc. (*1956)

Dvořák

  • profesor v oboru Molekulární biologie a genetika na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a přednosta Biologického ústavu téže fakulty

  • od roku 2011 je prorektorem pro výzkum Masarykovy univerzity

  • od roku 2014 působí v Radě pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR, je jejím 1. místopředsedou; od začátku se podílí na tvorbě Metodiky 17+

  • ve své vědecké práci se zabývá biologií lidských embryonálních a indukovaných pluripotentních kmenových buněk a jejich možným použitím pro modelování nemocí a buněčnou terapii

Co tvoří příjmy veřejných vysokých škol

  • Příspěvek na vzdělávání od státu – dříve se uděloval podle počtu studentů, dnes se počítá podle koeficientů (40 % příjmů)

  • Institucionální podpora od státu – na výzkum (10 % příjmů)

  • Peníze z grantů, od firem za smluvní výzkum a další samostatná výdělečná činnost škol. (50 % příjmů)

Co všechno hodnotí nová Metodika 17+

  • Modul 1 – hodnotí kvalitu vybraných výsledků podle jejich originality a významnosti v mezinárodním měřítku.

  • Modul 2 – hodnotí výkonnost a kvalitu výzkumu podle bibliometrie

  • Modul 3 – společenská relevance, dopady výzkumu

  • Modul 4 – viabilita, tedy kvalita výzkumného prostředí

  • Modul 5 – strategie, vize a koncepce školy

 

Zdroj: Universitas